Spravedlnost v Sorosových službách: Jak globalisté ovládají Evropský soud pro lidská práva

V současné době, kdy již George Soros zcela oficiálně předal své impérium synovi Alexandrovi, se zase o něco víc připomíná vliv Sorosových neziskovek zejména na západní politiku, ale také na barevné revoluce po celém světě.

Zatímco v USA se hlavně upozorňuje na to, že země je doslova prolezlá Sorosovými soudci, jejichž cílem je nechávat na svobodě zejména černé kriminálníky, v Evropě je třeba zmínit vliv na ESLP.

Evropský soud pro lidská práva rozhodně není nestranným orgánem, jak by se mohlo zdát. Mnoho tamních soudců se na svůj post dostalo poté, co působili v různých Sorosových neziskovkách.

Pokud bylo za George Sorose takových soudců víc než pětina, lze předpokládat, že za jeho syna, který ve všech ohledech radikálnější než jeho otec, to bude mnohem víc…

Evropský soud pro lidská práva (ESLP) byl ve skutečnosti založen po hrůzách druhé světové války, aby běžní občané mohli bránit své základní svobody proti svému státnímu aparátu.

Již dlouhou dobu však jurisdikce instituce neslouží primárně lidem v Evropě, ale přáním elit. To je také způsobeno složením soudců, kteří se pozoruhodně často objevují na oběžné dráze Sorosovy sítě.

Některá ostře sledovaná rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva měla i dalekosáhlejší důsledky. Například když soud potvrdil údajnou legálnost povinného očkování proti řadě dětských nemocí v České republice, stalo se to kýženým kladivem pro covidisty v jiných zemích.

Například právě na základě tohoto rozhodnutí argumentovala jednotná covidová fronta v Rakousku, když lidem nařídila povinné očkování. Připomínám, že v Rakousku byla aplikace genových injekcí povinná pro všechny nad 18 let – bez výjimky.

Rozhodnutí ESLP v otázce migrace také zvedají obočí. Například Itálie byla před časem povinna platit stovky tisíc eur deportovaným migrantům, protože podle zásady „nenavracení“ nemohli být posláni zpět do zemí, kde by mohli čelit nelidskému zacházení.

Delikventní žadatelé o azyl nyní mohli být deportováni jen stěží: jejich domovské země byly považovány za „nebezpečné“, čím závažnější byl jejich přestupek, tím menší byla pravděpodobnost, že budou deportováni.

Obtížné byly také například repatriace do Libye, odkud se mnoho afrických migrantů vydalo do Evropy: země je stále považována za nestabilní. A nyní se na tento seznam zakázaných deportací přidalo dokonce i Tunisko.

V tomto ohledu jde ESLP na ruku právě Sorosovi, který dlouhodobě prosazuje výměnu evropských obyvatel, čímž se ostatně ani nijak netají. V celé EU je spousta podvratných neziskovek s tímto genocidním programem.

Debata o nezávislosti ESLP v současné době vře. Vychází ze studií Evropského centra pro právo a spravedlnost (ECLJ). V minulosti již bylo zjištěno, že v letech 2009 až 2019 tvořili nejméně 22 ze 100 soudců ESLP bývalí vedoucí nebo zaměstnanci neziskovek působících v ESLP, přičemž 18 z nich rozhodovalo v případech týkajících se jejich vlastních neziskovek.

Dvanáct z těchto soudců údajně patří k Sorosově nadaci Open Society Foundations (OSF), zbývajících šest skupinám, které obdržely finanční injekce od OSF.

Dokonce i výzkumná služba německého Bundestagu musela připustit, že přinejmenším v letech 2016-18 bylo ve 41 případech ověřitelné, že celkem deset organizací bylo jmenováno jako třetí strana v rozhodnutích ESLP ve stejném roce, kdy jim byl udělen grant OSF. Jde o následující:

• 2018: Helsinská nadace pro lidská práva, Polsko (7x), Bulharský helsinský výbor (5x), Irish Council for Civil Liberties Limited (1x);
• 2017: Evropské centrum pro práva Romů (3x), International Lesbian, Gay, Bisexual, Trans and Intersex Association (3x), Validity Foundation – Mental Disability Advocacy Center (2x);
• 2016: Helsinská nadace pro lidská práva, Polsko (5x), Bulharský helsinský výbor (4x), Maďarský helsinský výbor (3x), Mezinárodní lesbické, gay, bisexuální, transsexuální a intersexuální (3x), Maďarská unie občanských svobod (2x), Liga lidských práv (LIGA) (1x), Inclusion Europe (1x), Evropské centrum pro práva Romů (1x).

Toto zlověstné propojení Sorosových organizací s judikaturou Evropského soudu pro lidská práva nyní kritizovala i německá politička AfD Irmhild Boßdorfová.

Odvolává se na nedávné zjištění ECLJ a zmiňuje, že šest z dotčených soudců dokonce údajně zastávalo vedoucí pozice v  Sorosových neziskovkách. Kromě toho lze konstatovat, že většina právních činitelů EU je zakotvena v sítích, které masivně podkopávají jejich neutralitu.

Skutečnost, že příslušné neziskovky hrají hlavní roli v legislativě a soudních rozhodnutích o tématech jako je přesídlení a migrační politika, by měla každému objasnit fungování ESLP,“ řekla Boßdorfová.

Byla však šokována intenzitou, s jakou tito aktéři narušují vnitroevropský právní proces. To vyvolává otázku: „Je tento soud skutečně stále neutrálním orgánem, nebo už dávno podlehl totalitní ideologii?“

Důkazy ukazují na druhou možnost. Z toho lze vyvodit následující požadavek:

„Pryč se Sorosem, mimo soud, mimo parlament, z každého politického a ekonomického rozhodovacího procesu v celé Evropě.“

Nový šéf OSF Alexander Soros (37) však nedávno po převzetí podniku naznačil, že chce do politických záležitostí států zasahovat ještě intenzivněji než jeho otec, který mimo jiné financoval různé skupiny stojící za změnami režimu ve východní Evropě.