Ve Švýcarsku požaduje LGBTQI skupina vlastní pohřebiště

Zatímco tato „duhová“ komunita tvrdí, že se cítí být diskriminována, skutečnost je opačná. Jde o velmi protěžovanou komunitu – a to zejména v USA a západní Evropě.

A tito jedinci, kteří ani mnohdy neví, jaké z více než 100 pohlaví vlastně jsou, požadují „extra“ přístup. Mnohde jsou dokonce i různé kvóty na menšiny, což se týká jak těch rasových, tak menšin sexuálních.

Každý, kdo je nositelem prosazované ideologie, je maximálně podporován a hájen. Různé skupiny ideologicky správně profilovaných jedinců se tak již stávají doslova sektami prosazujícími své „náboženství“- ať už se jedná o sektu klimatickou nebo LGBTQ.

Důležitou charakteristikou prakticky všech náboženství je nejen život sám, ale především způsob, jakým se vypořádávají se smrtí nebo otázkou, co přijde potom, i když jsou příslušné názory velmi odlišné.

A tak bylo jen otázkou času, kdy někdo přijde s nápadem požadovat vlastní pohřebiště pro sektu LGBTQ.

Ve Švýcarsku nyní nadešel čas a první duhová pohřebiště mají být vytvořena v Curychu. Alespoň takový je požadavek asociace „queer aging“. Konkrétně má být v Sihlfeldu vytvořen samostatný sektor, na němž budou hrobová místa pouze pro členy sekty LGBTQ.

„Doufáme, že se zde budou moci setkat lidé s podobnými životopisy a vzájemně si pomáhat,“ řekla předsedkyně Barbara Bosshardová.

Předsedkyně přinesla i vysvětlení domnělé nutnosti vlastního pohřebiště: „Neheterosexuální lidé se ve svých životech stále setkávají s mnoha odmítnutími,“ tvrdí Bosshardová, která tak sebe a své souvěrce staví do role obětí, ve které se LGBTQ komunita cítí nejpohodlněji.

„Queer komunita se pro mnoho svých členů stala něčím jako novou rodinou a právě s touto rodinou chce člověk zůstat spojen i po smrti,“ zní další argument.

Kdyby to bylo na Bosshardové, LGBTQI pohřby v Curychu by mohly začít už příští podzim. Na speciálně určeném pohřebišti v Sihlfeldu je údajně třeba vytvořit duhovou výzdobu pomocí barevných květin.

Ale v dohledné budoucnosti to zatím nebude. Bruno Bekowies, zástupce vedoucího pohřební služby, poukazuje na nedostatek právního základu a objasňuje: „V zásadě nemůžeme v současné době vytvořit samostatné pohřebiště pro jakékoli zájmové skupiny.“

Prozatím město Curych nechce na svých hřbitovech vytvářet precedens, a to z dobrého důvodu: protože by bylo pravděpodobně jen otázkou času, než by přišla další zájmová skupina, která by požadovala konkrétní pohřebiště pro své členy nebo souvěrce.

I když byli prozatím zástupci LGBTQI lobby odmítnuti, tak to neznamená, že třeba za rok již některý jiný hřbitov nátlaku neustoupí.

Přece jen se dosud většinou podařilo této skupině prosadit téměř vše – od uzákonění sňatků přes možnost měnit pohlaví až 1x ročně i bez operace až po umožnění biologickým mužům účastnit se sportovních akcí v ženských kategoriích.

Speciální pohřebiště pro LGBTQI se tak jistě dřív či později v některé pokrokové zemí objeví…