Studie: USA jsou zodpovědné za až 4,5 milionu úmrtí ve válečných zónách po 11. září 2001!

A to nejsou na seznamu uvedena úmrtí, ke kterým došlo do roku 2001, ale ani úmrtí způsobená již v tomto století v důsledku sankcí či pod vlivem různých barevných revolucí.

Podle nového výzkumu projektu Costs of War z Brownovy univerzity mohly rozsáhlé účinky amerických agresí pod pláštíkem „války proti terorismu,“ přispět ke smrti asi 4,5 milionu lidí.

Zatímco mnoho obětí bylo přímým důsledkem násilného konfliktu, nepřímé příčiny, jako je ekonomický kolaps a nedostatek potravin, si vybraly mnohem větší daň.

Studie, zveřejněná v pondělí, zkoumá dlouhodobý dopad „válek po 11. září“ a „zničující nepřímé následky“ vzniklé v Afghánistánu, Iráku, Pákistánu, Sýrii, Jemenu, Libyi a Somálsku – tedy ve všech zemích, kde USA vojensky intervenovaly od roku 2001.

„Někteří z těchto lidí byli zabiti v bojích, ale mnohem více lidí, většinou dětí, bylo zabito přetrvávajícími následky války, jako je šíření nemocí,“ uvedl list. „Tato nepřímá úmrtí – odhadem 3,6 až 3,7 milionu – a související zdravotní problémy pramení z ničení ekonomiky, veřejných služeb a životního prostředí způsobeného válkami po 11. září.

Ačkoli vědci připustili, že skutečný součet zůstává neznámý, studie zkoumá širokou škálu faktorů, které přispívají k úmrtnosti. Patří mezi ně ekonomický kolaps a výsledná ztráta živobytí pro obyvatele, zničení zdravotnické infrastruktury a veřejných služeb, znečištění životního prostředí a další kulturní dopady války, které mohou vést k dalšímu násilí.

„I když tato studie nepřipisuje vinu žádné válčící straně nebo faktoru, ani nepředpokládá, že počet obětí je plně kvantifikovatelný, rozumný a konzervativní odhad naznačuje, že v hlavních válečných zónách po 11. září zemřelo nejméně 4,5 milionu lidí. “ říká studie.

Studie dále zdůrazňuje, že počítání počtu obětí je komplikované a kontroverzní, a že je ještě obtížnější zaznamenat úmrtí z nepřímých příčin, což naznačuje, že čísla jsou pouze předběžným odhadem založeným na různých zdrojích.

Vědci zjistili, že podvýživa dětí je v některých postižených zemích znepokojivě vysoká, přičemž na prvním místě jsou Afghánistán a Jemen. V důsledku dvou desetiletí vojenské okupace Washingtonu dnes více než 3 miliony afghánských dětí trpí podvýživou.

Zvláštní zástupce Organizace spojených národů Dr. Ramiz Alakbarov popsal situaci jako „téměř nepředstavitelnou“ a dodal, že až 95 procent Afghánců nemá dostatek jídla, přičemž toto procento v domácnostech vedených ženami stoupá až na téměř 100 procent.

Koordinátor pro mimořádné události OSN Martin Griffiths rovněž připisoval krizi v Afghánistánu zčásti mezinárodním sankcím a konfiskaci vládních bankovních účtů po náhlém převzetí moci Talibanem v létě 2021.

Studie zjistila, že více než 2 miliony dětí v Jemenu také trpí podvýživou po osmi letech brutálního bombardování Saúdskou Arábií a jejími spojenci, které téměř ochromilo zdravotnický sektor země.

Rijádu se během konfliktu dostalo zásadní podpory od Spojených států, navzdory zprávám o útocích na civilisty a infrastrukturu, včetně nemocnic, klinik, domů, továren, farem a mostů. Podle odhadu OSN z konce roku 2021 bylo v Jemenu od vypuknutí války v roce 2015 zabito kolem 377 000 civilistů, 70 procent z nich jsou děti do 5 let.

Autoři studie Costs of War uvedli, že cílem studie je odhalit rozsah utrpení ve válkou zmítaných zemích a upozornili na „naléhavou potřebu vyhodnotit škody“ způsobené americkými vojenskými intervencemi a jejich dlouhodobými a nepřímými důsledky.

Dodali, že je na toto téma potřeba další výzkum, a vyjádřili naději, že taková práce by mohla zabránit dalším ztrátám na životech, protože americké války po 11. září zasáhly miliony lidí po celém světě, kteří stále ještě umírají na jejich následky.