10členná afghánská rodina odmítá velký rodinný dům v Nizozemsku kvůli jeho poloze

Většina invazních jedinců nemá zájem o bydlení na venkově, kde není tak dobrý přístup k různému vyžití, ale mnohdy ani k mešitám, halal potravinám nebo modlitebnám.

Mohamedáni, kteří přichází do Evropy, jsou navíc přesvědčeni, že Evropané coby podřadní káfirové jim musí sloužit, takže sociální dávky, bydlení, zdravotnictví a školství zdarma – to vše považují za samozřejmost.

Vděčnost tak  rozhodně neznají, naopak, pokud se jim cokoli nelíbí, neostýchají se ozvat. Jako například jistá afghánská rodina, které v Holandsku přidělili rozlehlý dům. Ten se jim nelíbil, protože byl na venkově a pro ně příliš daleko od Rotterdamu, kde dosud bydlí.

V situaci, kdy musí původní obyvatelstvo čekat na sociální bydlení desítky let, jde o další ukázku jasného upřednostňování cizáků na úkor domácích. A má to být ještě horší…

10členná rodina afghánských žadatelů o azyl v Nizozemsku odmítla opustit své hotelové ubytování a přestěhovat se do velkého rodinného domu, který jim přidělily úřady, protože místo pro ně prý není vhodné.

Ústřední agentura pro přijímání žadatelů o azyl (COA) našla páru Shinwari, který má osm dětí ve věku od 2 do 12 let, velký dům ve vesnici Sint-Annaland v oblasti Zeeland.

Údajně byl dostatečně velký na to, aby se pár přestěhoval ze svého současného ubytování v hotelu v Rotterdamu.

Pár však odmítl nabídku bydlení, protože se domnívali, že je to pro ně příliš daleko od Rotterdamu.

Cesta autem trvá něco málo přes hodinu a COA trvá na tom, že vzdálenost je přiměřená a pohodlná v okruhu vzdálenosti, který agentura používá při určování vhodnosti sociálního bydlení.

„Rotterdam je ve vzdálenosti 50 kilometrů vzdušnou čarou,“ vysvětlil právník COA Guusje Dijkman na soudním slyšení v Almelu v úterý. „COA stálo neuvěřitelné úsilí, aby našel tak velký nájemní dům,“ dodal.

Afghánská rodina nyní podniká právní kroky, aby zabránila jejich vystěhování z hotelového ubytování, přičemž právník rodiny varoval, že takový krok by měl „nepřiměřené“ důsledky pro zúčastněné osoby.

„Pokud rodina skončí v útulku pro bezdomovce, téměř jistě nebudou moci zůstat pohromadě,“ řekla soudu Reshma Sahebdienová.

Právní zástupce COA však argumentoval, že rodina má známé v Bredě a Antverpách, na které se mohou obráti a tvrdil, že i když by taková situace nebyla ideální, rodina si ji způsobila sama poté, co odmítla adekvátní náhradní ubytování.

„Je to pro ně nepříjemné a špatné, ale pár se do této situace dostal sám,“ dodal Dijkman.

Příběh získal celonárodní pozornost poté, co byl komentován  Geertem Wildersem. Ten kritizoval rodinu za to, že odmítla dům dostatečně velký na to, aby v něm mohla bydlet obrovská rodina, a odhalil preferenční zacházení s žadateli o azyl oproti nizozemským občanům, kteří někdy čekají na sociální bydlení desetiletí.

„Afgháncům nabízíme obrovský nájemní dům s prioritou, vhodný pro 10 lidí! Ale oni to odmítají, není to dost dobré pro tyhle hledače štěstí,“ napsal Wilders v úterý na Twitteru.

„Mezitím jsou Holanďané na čekací listině 10, někdy i 20 let! Okamžitě vyhoďte ty nevděčné vyžírky!“ dodal.

Nizozemská vláda v současné době závodí s časem, aby přemístila tisíce žadatelů o azyl, kteří jsou v současné době v dočasném ubytování po vypršení smluv s hotely a výletními loděmi, které se nyní chtějí vrátit ke svému normálnímu podnikání.

„V Nizozemsku je potřeba asi 60 000 stálých míst pro žadatele o azyl, ale dosud nebylo zajištěno strukturální přístřeší. Je proto jasné, že nouzové přístřeší je stále nevyhnutelné,“ prozradil v březnu Hubert Bruls, předseda nizozemské bezpečnostní rady.

K uvedenému jen dodávám, že vláda již zřejmě našla řešení. Podobně jako jinde velmi razantně zvyšuje daň z nemovitostí s tím, že kdo ji nebude schopen zaplatit, tomu umožní nabídnout nemovitost – či její část – žadatelům o azyl.

Nemovitost také samozřejmě bude možné  prodat. Pak lze předpokládat, že mnohé nemovitosti padnou do rukou státu nebo promigračních neziskovek, které je využijí k témuž účelu.

Jde tak o obdobný způsob vyvlastňování jako v případě farem. A pro Holanďany je to také další důvod hlasovat v nedávno navrženém referendu pro vystoupení z EU…