I když se zdá, že již evropské země vydaly sankcí víc než dost, přece jen to zřejmě zatím nestačí. Některé evropské země navíc sankce všelijak obchází, což se samozřejmě páníčkovi za oceánem nelíbí.

Zatím na sankce navíc doplácí zejména Evropa, ale to byl zřejmě od samého začátku účel.

Dva úředníci z ministerstva financí navštíví evropské lokaje, aby požadovali ukončení obchodu s Ruskem…

Bílý dům plánuje vyslat svým evropským partnerům v ekonomické válce proti Rusku jasný vzkaz: „Buď jste s námi, nebo proti nám.“ Dva američtí úředníci ministerstva financí navštíví příští měsíc evropské a středoasijské partnery, aby požadovali zavedení všech sankcí proti Rusku.

Úředníci ministerstva financí Liz Rosenbergová a Brian Nelson se setkají s lídry finančních institucí ve Švýcarsku, Itálii a Německu.

Rosenbergpvá a Nelson poskytnou svým evropským protějškům zpravodajské informace o těch, kdo údajně porušují sankce. Pokud tyto země nedokážou zakročit proti těm, kteří stále obchodují s Ruskem, pak Washington pohrozí „sankcemi.“

Není jasné, jak dalece je administrativa Joe Bidena ochotna trestat spojence NATO za porušování sankcí.

Tato politika odráží doktrínu prezidenta George W. Bushe, že země se musí buď aktivně spojit s Washingtonem v jeho válkách na Středním východě, nebo být posuzovány jako země spolupracující „s teroristy.“

Není jasné, jak Evropa zareaguje na hrozby administrativy Joea Bidena. Někteří členové EU byli pro plán, který by zrušil sankce proti běloruskému průmyslu na výrobu hnojiv.

Přísnější sankce by navíc mohly ohrozit dohodu o vývozu obilí přes Černé moře. Dohoda, kterou zprostředkovalo Turecko a OSN, umožňuje ukrajinským silně zaminovaným černomořským přístavům vyvážet zemědělské produkty.

Moskva byla ochotna dohodu několikrát prodloužit, ale hrozí jejím ukončením kvůli západním sankcím, které Rusku brání ve využívání výhod dohody.

Poté, co Rusko loni napadlo Ukrajinu, Bílý dům uvolnil sérii sankcí, které považoval za ekonomickou jadernou zbraň. Pokus izolovat moskevskou ekonomiku však do značné míry ztroskotal.

I když ruský rubl v posledních dnech oslabil, po většinu války Moskva přestála sankce zvýšením obchodu s Asií.

Washington přiměl pouze své lokaje v NATO a další oddané vazaly, aby přijali sankce. Čína mezitím přidala do své Šanghajské organizace pro spolupráci další země, přičemž Saúdská Arábie a Turecko jsou dva z posledních potenciálních členů.

Když se íránský prezident Ebrahim Raisi stal členem SCO, poznamenal, že na čím více zemí USA uvalí sankce, tím více mohou tyto cílové země spolupracovat jako obchodní partneři.

„Vztahy mezi zeměmi, na které USA uvalily sankce, jako je Írán, Rusko nebo jiné země, mohou překonat mnoho problémů, což je učiní silnějšími,“ řekl. „Američané si myslí, že ať uvalí sankce na kteroukoli zemi, tak ji zastaví, ale jejich vnímání je špatné.“

Mimochodem, na videu níže se můžete podívat, jak takové sankce „fungují“ v Rusku (Murmansk):