Nedávno EU schválila celkem 4 druhy hmyzu ke konzumaci v EU, přičemž laik vůbec nemusí poznat, že si kupuje potravinu s hmyzem. uvedení obsahu hmyzu postačí latinsky (a samozřejmě jako tradičně malým písmem), přičemž dalším vodítkem by mohlo být uvedení alergií na korýše na obalu.
Zde je tedy zapotřebí nejen znát latinské názvy, ale také trávit čas v obchodě luštěním obsahu poživatin, ve kterých se příměs hmyzu může objevit.
Evropská komise na základě interpelací některých europoslanců sdělila, že nic nehodlá změnit tak, aby byl obsah hmyzu lépe zviditelněn.
Nakonec tedy nezbývá vládám jednotlivých zemí, než aby vytvořily vlastní nařízení, která výrobce donutí obaly patřičně označit, aby byl obsah hmyzu patrný bez luštění malých písmenek (například viditelným obrázkem brouka) a obchodníky pak vytvořit speciální regály pro hmyzí potraviny.
Toto nařízení již schválily dvě země: Maďarsko a Itálie. Nyní se k nim chce přidat i Polsko.
Plány Klause Schwaba tak narážejí v některých evropských zemích na odpor. Polský státní tajemník pro zemědělství požaduje „protihmyzový zákon.“ Ten by měl zajistit, aby všechny potravinářské výrobky obsahující hmyz byly označeny varováním.
Polské zprávy uvedly, že opozice chce, aby Poláci jedli červy.
„Eurokraté a varšavský starosta Rafal Trzaskowski nazývají sušené larvy moučných červů, moučku z cvrčků a další hmyz novou potravou,“ řekl ministr zemědělství Janusz Kowalski v polském parlamentu.
Vládní strana proto připravuje – stejně jako v Maďarsku a Itálii – pravidla, která zajistí, aby polští spotřebitelé přesně věděli, které potravinářské výrobky obsahují hmyz.
„Toto je zákon proti hmyzu.“
Návrh zákona vyžaduje, aby výrobci označovali obaly nápisem: „Pozor, tento potravinářský produkt obsahuje hmyzí proteiny“.
„Pokud chce Rafal Trzaskowski jíst mazurek (polský velikonoční koláč) ze sušeného hmyzu, pak by měl mít tu možnost,“ řekl Kowalski. „Většina z nás preferuje normální polské jídlo, polské maso a polské mléčné výrobky.“
Trzaskowski tvrdí, že snížení spotřeby masa ve Varšavě neplánuje.
Open Food Facts – velmi zajímavé stránky s progresivistickým hodnocením kvality potravin. Nějaké alergeny jsou až v posledním plánu hodnocení kvality potravinového výrobku.
Zajímám se o to z důvodu alergie na mořské plody. Na obalu u křupek ze cvrčků (viděla jsem na vlastní oči ve zdravých potravinách v regále v Globusu) není uveden alergen žádný, pouze upozornění, že u citlivých osob a bla bla bla. Bodejť ne, když čvrček sám o sobě je alergen.
Řešením je tvrdě vyžadovat označení na výrobcích, že hmyz v jakékoli podobě obsahují, a hlasovat peněženkou a dané výrobky nekupovat. Jinou cestu zatím nevidím. A platit hotově. To je samozřejmost.
A toto jsou „zvířátka“ chována v laboratorních odchovnách speciálně pro tyto účely. takže je velká pravděpodobnost, že budou geneticky odlišní od těch co jsou přirozeně v přírodě.
no a co u nás se o tom začal bavit jen Okamura a to je všechno ostatni parlamentni strany mlči
O umělé maso není také zájem. Člověk by si měl vybírat k jídlu to, co mu chutná. Raději si nakoupím jablka, brambory od místního farmáře, nebo statkáře, než naleštěná, povoskovaná jablka z Jižní Ameriky, anebo bílé, brambory bez chutě ze severní Afriky. A tak to bude se vším ostatním.
O umělé maso není také zájem. Člověk by si měl vybírat k jídlu to, co mu chutná. Raději si nakoupím jablka, brambory od místního farmáře, nebo statkáře, než naleštěná, povoskovaná jablka z Jižní Ameriky, anebo bílé brambory bez chutě ze severní Afriky. A tak to bude se vším ostatním. Vadí mi vnitřnosti v sardinkách a všechna střívka z olejovek vybírám, tady ta sarančata a červi mají všechen břišní obsah usušen a rozemlet. Blééé.