Přepisovány jsou už i romány Agathy Christie, jsou tam prý urážlivé a rasistické pasáže

Každý totalitní systém přistupuje ve jménu vládnoucí ideologie k cenzuře. Knihy jsou zakazovány nebo přepisovány, případně upravovány tak, aby ideologicky lépe odpovídaly požadavkům doby.

V posledních několika letech se již cenzuroval nejeden starší film, některé skončily rovnou v „trezoru“ a v případě dalších byly natočeny nové – politicky korektnější – verze. To se děje zejména v zemích, kde je „woke“ ideologie v popředí.

K mnoha již zakázaným či přepisovaným knihám se nyní řadí i romány Agathy Christie…

Populární klasické romány Agathy Christie byly podle deníku The Telegraph přepsány tak, aby bojovaly s „moderní citlivostí.“ Tím je tedy samozřejmě myšleno, aby byly dostatečně politicky korektní a odpovídaly „woke“ ideologii.

Příběhy komisaře Poirota a slečny Marplové jsou nyní vydávány v nových vydáních nakladatelstvím HarperCollins. Tato díla Agathy Christie se dočkají přepracování nebo odstranění celých pasáží.

Části některých příběhů byly zcela odstraněny, včetně odkazů na usmívající se lidi a komentáře k postavám.

Aktualizované verze díla Christieové mají být vydány v nejbližší době, ale první její upravená díla  byla vydána vydavatelem HarperCollins již v průběhu roku 2020 a další i v letech následujících.

Nakladatelství vytvořilo nové vydání celé série románů se slečnou Marplovou a několik vybraných s Poirotem. Vyprávění Christieové  prostřednictvím vnitřních monologů titulních postav bylo také změněno.

Části dialogů od nesympatických postav byly vymazány, stejně jako popisy, urážky nebo odkazy na etnicitu.

Například v jedné části  románu s Poirotem „Smrt na Nilu“ z roku 1937 postava paní Allertonové říká poté, co ji skupina dětí obtěžuje: „Vracejí se a zírají a zírají a jejich oči jsou prostě nechutné, stejně jako jejich nosy, a nevěřím, že mám opravdu ráda děti“.

V novém vydání byly stížnosti paní Allertonové změněny na: „Vracejí se a zírají a zírají. A nevěřím, že mám děti opravdu ráda.“

V aktualizované verzi knihy „Karibská záhada“ se slečnou Marplovou z roku 1964 se změnil popis úsměvu západoindického hotelového pracovníka, když byly z románu odstraněny řádky, kde se psalo, že má „tak krásné bílé zuby“ a „krásné zuby“.

Více či méně přepracované romány – v některých případech i včetně názvů, které jsou údajně rasistické – budou sice stále vydávány jako „dílo Agathy Christie,“ nicméně autorka by dnes zřejmě svoje původní dílo ani nepoznala.

Ještě nakonec chybí, aby byly v nových filmových adaptacích obě hlavní postavy jejích knih – tedy slečna Marplová i Poirot – také patřičně přeměněny v duchu „woke“ ideologie.

Nebudu se tedy vůbec divit, pokud bude v příštích filmových adaptacích slečna Marplová černá lesba a Poirot třeba transgender cikán….