Volby ukázaly, že jsme národ velmi tvrdých spáčů, potvrdí se to i za rok u voleb do EU?

„Spáči“ však nemají velkou převahu jen u nás, navíc prezidentské volby nejsou v parlamentním systému příliš důležité. Pokud se podíváte na některé další země, volby tam dopadají obdobně, i když jen málokde většina lidí tak vehementně sahá po loutkách.

Nemyslím si, že by se u nás manipulovalo volbami až tak jako třeba v USA nebo v Brazílii, tedy v zemích, kde se již probudilo mnohem víc lidí než u nás. Našim spáčům úplně stačilo, když jim média představila tři Aspeňácké „šampiony“ a lid se na ně chytil jako vosy na med.

Sleduji i výsledky v jiných zemích. Například velmi zajímavě dopadly prezidentské volby v Rakousku. I když je tam největší odpor proti EU v rámci celé Evropy, tak volby vyhrál již podruhé zelený prezident, nadšený vítač a eurohujer. A to už v prvním kole.

To ukazuje, že prezidentské volby zřejmě nejsou úplně ideálním „detektorem“ nálady lidí. Mnozí možná volí jen proti někomu to takzvané „menší zlo.“

Vzhledem k médii silně zmanipulované kampani dopadly volby předvídatelně. Lid zvolil dvě Aspeňácké loutky, z nichž jedna je válečný štváč a druhá nám svoji bezpáteřnost ukázala nejen za covidismu. Nikdo z nich nebude na svém postu zastávat zájmy ČR, ale jen zájmy svých loutkovodičů.

I když v parlamentním systému je to nepodstatné a prezident vlastně takřka o ničem nerozhoduje.

Nicméně již za rok nejen nás, ale celou EU, čekají mnohem důležitější volby. Ty by mohly mnohem lépe ukázat, jak dalece se lid po celé Evropě (ne)dokázal probudit.

Bude se totiž volit do EU, kam našinci tradičně vysílají s velkou převahou ty nejhorší kolaboranty. A děje se tak i v případě dalších zemí. Přitom jediným místem, odkud lze onu 4. říši „nabourat“ je právě Brusel.

Volby za rok tak budou nesrovnatelně důležitější než volba nějakého panáka, který bude 5 let sedět na Hradě a občas klást věnce. Půjde o poslední volby do EU, ve kterých se budou volit domácí zástupci.

Brzy se již se již budou volit jen cizinci, které nikdo nezná. Tedy například v ČR budeme vybírat mezi Francouzem, Němcem, Belgičanem, Polákem, Litevcem a Italem, na Slovensku budou vybírat například mezi Holanďanem, Španělem, Malťanem, Řekem, Portugalcem a Švédem …atd.

Jednoduše, budou sestaveny mezinárodní kandidátky tak, aby nikdo nikoho neznal. Kandidáty vybere vláda dané země  a to samozřejmě znamená, že půjde o pečlivě vybrané loutky.

Účast u takových voleb  bude logicky ještě menší, protože půjde o kandidátku jednotné mezinárodní fronty.  Víc jste si o nové podobě eurovoleb mohli přečíst zde.

Původně měl tento systém platit již od roku 2024, ale v příštím roce údajně ještě půjde o model přechodný, tedy měli by být nabídnuti jako obvykle domácí kandidáti a k nim by měla být přidružena i nabídka cizinců (to by snad mělo být ještě letos objasněno).

U nás se tradičně k volbám do EU chodí minimálně a – jak jsem uvedla již výše – drtivá většina lidí tam volí takové zástupce, kteří pak naší zemi jen škodí.

Tím jen připomínám, že asi 70% všeho, co prochází naší Sněmovnou, předtím prošlo europarlamentem. Vzhledem k tomu, že v naší Sněmovně i v Senátu velmi výrazně převažují loutkové partaje, vše se schvaluje jako po másle.

K eurovolbám  přinesu průběžně mnoho  dalších článků, přičemž za pár měsíců zde uvedu první statistiky hlasování našich europoslanců. Budu vycházet z důležitých hlasování během tohoto volebního období a ve statistikách nebude chybět ani porovnání shody hlasování jednotlivých stran.

Statistiky jsem si dělala už před minulými eurovolbami a vyznívaly docela zajímavě.

Víte například, že v minulém volebním období měly největší hlasovací shodu TOP09 a ANO? Tedy voliči ANO mohli do EU volit TOP09 (a naopak) a vyšlo by to nastejno.

Právě proto, že budou eurovolby příští rok tak důležité, budu se tomuto tématu věnovat opakovaně. Přiznám se, že coby odpůrce EU jsem volit do europarlamentu odmítala, poprvé jsem byla u eurovoleb až v roce 2019, když jsem si uvědomila, že je jediná cesta, jak ten eurohnůj vykydat. A tou je výměna europoslanců.

Pokud by většina lidí po celé Evropě navolila euroskeptiky, dost by to celou bruselskou stoku nabouralo. Co by se stalo, kdyby tam přišla většina odpůrců zeleného údělu, uhlíkových daní, muslimské invaze, cenzury, genderismu a všech dalších šíleností, které z Bruselu vychází?

To samozřejmě znamená, že se musí v tomto směru apelovat na voliče v celé EU, což snad zastanou alternativní média daných zemí.

Jenže rok je dlouhá doba a mezitím se může ještě celkem dost přihodit. Minimálně dojde ke schválení pandemické smlouvy, jejíž konečná podoba byla dojednána a ještě letos se má vše schválit.

Jak je možné, že v některých zemích se již lid dokázal do značné míry  probudit a jinde  většinově tvrdě spí? Jak je možné, že například americká Florida nebo kanadská Alberta, kde byli zvoleni odpůrci systému, se většinově probudila zatímco v Evropa – až na malé, spíš lokální výjimky – volí systému oddané loutky?

Nakonec je možné, že většině lidí nevadí, že o jejich zdraví bude striktně rozhodovat WHO (de facto vlastněná Billem Gatesem), nevadí jim, že o politice loutkové vlády se rozhoduje v Davosu, většina zřejmě s velkou radostí přijme i digitální měnu a sociální kredity a zbaví se hotovosti.

Zatím se zdá, že se minimálně v Evropě žádné velké probuzení nekoná….