Bezhotovostní platby: Norský projekt digitální měny vyvolává otázky týkající se soukromí

Téměř všechny země světa – až na malé výjimky – jsou již připraveny k zavádění CBDC, tedy digitální měny centrální banky. V rámci Evropy (a nyní nehovořím o EU, ale Evropě jako kontinentu) jsou asi nejdále se zaváděním CBDC země jako Švédsko, EU (tzn. země eurozóny), Ukrajina a Rusko.

Země eurozóny je třeba považovat za jeden celek.  Bude-li totiž oficiálně zavedeno digitální euro, bude se to týkat všech těchto zemí. Země mimo eurozónu, které později euro přijmou, se pak zřejmě jen přidají. Ostatní zavádí vlastní digitální měnu (např. švédská digitální koruna).

Mnoho dalších zemí se již na přijetí CBDC aktivně připravuje. K těmto zemím patříme i my, ale také Norsko, které nyní v přípravách na přechod na CBDC ve spolupráci se zkušenějším Švédském a Izraelem značně pokročilo…

Na obrázku výše vidíte, jak daleko je která země se zaváděním CBDC. Všechny tyto země již aktivně zavádí také ID. Pak bude jen krátká cesta i k zavádění sociálních kreditů. Jak nám ukázala Nigérie, tak omezení hotovosti je pak tím nejjednodušším krokem.

Malá severská země Norsko možná na globální krypto mapě nevyčnívá. Země se svými 22 poskytovateli blockchainových řešení nevyčnívá ani na regionální úrovni.

Nicméně, jak se závody o testování a implementaci digitálních měn centrální banky (CBDC) každým dnem zrychlují, skandinávská země zaujímá aktivní postoj ke své vlastní národní digitální měně. Ve skutečnosti to byla jedna z prvních zemí, které začaly pracovat na CBDC již v roce 2016.

V posledních letech, vzhledem k nárůstu bezhotovostních platebních metod a obavám z nelegálních hotovostních transakcí, některé norské banky hotovostní opce vyřadily úplně.

V roce 2016 navrhl Trond Bentestuen, tehdejší výkonný ředitel velké norské banky DNB, ukončit hotovost jako způsob platby v zemi:

Dnes je v oběhu asi 50 miliard korun a centrální banka země Norges Bank může využít pouze 40 procent z toho. To znamená, že 60 procent peněz uniká jakékoli kontrole.

O rok dříve další velká norská banka Nordea také odmítla přijmout hotovost a zbyla pouze jedna pobočka na hlavním nádraží v Oslu pro vydávání hotovosti.

Tento sentiment šel v tandemu s bitcoinovým nadšením, protože DNB umožnila svým zákazníkům nakupovat BTC prostřednictvím své mobilní aplikace, místní soudy požadovaly od odsouzených drogových dealerů, aby zaplatili pokuty v kryptoměnách, a místní noviny dlouze diskutovaly o investicích do digitálních aktiv.

Loni Torbjørn Hægeland, ředitel pro finanční stabilitu norské centrální banky Norges Bank, nastínil cíl projektu, který má nahradit používání hotovosti v zemi:

Na tomto pozadí jsou hlavními hnacími silami projektu pokles používání hotovosti a další strukturální změny v platebním systému.

Zkušební fáze norského CBDC potrvá do června 2023 a skončí doporučením centrální banky, zda je implementace prototypu nezbytná.

V září 2022 vydala Norges Bank otevřený zdrojový kód pro sandbox digitální měny poháněný Ethereem. Sandbox dostupný na GitHubu si klade za cíl poskytnout rozhraní pro interakci s testovací sítí a umožnit funkce, jako je ražení, vypalování a přenos tokenů ERC-20.

Banka již dříve oznámila svého klíčového partnera při budování infrastruktury pro projekt – společnost Nahmii, norského vývojáře stejnojmenného škálovacího řešení Ethereum Layer 2. Společnost na této škálovací technologii pro Ethereum pracuje již několik let a má vlastní síť a tokeny. 

V současné době norská testovací síť CBDC nepoužívá veřejný ekosystém Ethereum, ale spíše soukromou verzi podnikového blockchainu Hyperledger Besu.

Na konci roku 2022 se Norsko stalo součástí projektu Icebreaker, společného vyšetřování s centrálními bankami Izraele, Norska a Švédska o tom, jak lze CBDC využívat pro přeshraniční platby. V rámci tohoto projektu propojí tři centrální banky své národní zkušební CBDC systémy. Závěrečná zpráva projektu je plánována na první čtvrtletí roku 2023.

Pokud jde o naděje a obavy, norský projekt CBDC je mimo jiné utvářen národním regulačním kontextem. Stejně jako jeho sousedi je Norsko známé svým opatrným přístupem k trhu s digitálními aktivy, vysokými daněmi a relativně malým rozsahem domácího krypto ekosystému.

Norský sériový podnikatel Sander Andersen, který nedávno přemístil svou fintech společnost do Švýcarska, pochybuje o tom, že nadcházející projekt bude pokojně koexistovat s kryptoprůmyslem. Problémů pro technologické podnikatele je v zemi již více než dost, řekl Cointelegraph:

Navzdory silné infrastruktuře země pro podnikatele v jiných odvětvích, jako jsou nízké náklady na energii a bezplatné vzdělávání, se tyto výhody nevztahují do digitální sféry. Daňové zatížení, kterému digitální podniky čelí, téměř znemožňuje konkurovat společnostem se sídlem v zemích, které jsou pro podnikání přívětivější.

Vzhledem k tomu, že digitální měny centrální banky mají potenciál konkurovat soukromým kryptoměnám a cílem každé vlády je co nejpřísněji kontrolovat finanční transakce, Andersen nevidí Norsko mezi výjimkami:

Projekt CBDC norské centrální banky může také představovat hrozbu pro právní postavení soukromých stablecoinů v zemi. Zavedení CBDC by mohlo vést k větší regulaci a dohledu nad soukromými stablecoiny, což by těmto společnostem ztížilo fungování.

Michael Lewellen, vedoucí architektury řešení ve společnosti OpenZeppelin, která přispívá svou smluvní knihovnou do projektu Norges Bank, v rozhovoru pro Cointelegraph nezní tak pesimisticky. Z technického hlediska, zdůrazňuje, nic nebrání tomu, aby soukromé stablecoiny byly obchodovány a provozovány společně s CBDC ve veřejných i soukromých sítích Ethereum, zejména pokud využívají běžné, kompatibilní standardy tokenů, jako je ERC-20.

Z politického hlediska však centrálním bankám nic nebrání v tom, aby převzaly finanční dohled a prosadily standardy KYC (Know Your Customer), a zde se CBDC jeví jako přirozený vývoj. Banky nebudou nečinně přihlížet, jak roste blockchainový ekosystém, protože v řetězci je mnoho aktivit stínového bankovnictví, pokračoval Lewellen:

CBDC umožňují centrálním bankám vykonávat větší kontrolu a prosazovat pravidla KYC pro držitele CBDC, zatímco prosazování stejných standardů vůči společnostem používajícím nevládní stablecoiny je mnohem obtížnější.

Mohla by norská CBDC nabídnout něco uklidňujícího ohledně soukromí uživatelů? To je podle Lewellena stěží možné jak z technologického, tak ze strategického hlediska. Dnes neexistuje žádné vyspělé řešení, které by umožňovalo ochranu soukromí při používání CBDC v souladu s předpisy.

Jakákoli národní digitální měna by téměř jistě vyžadovala, aby každá adresa byla propojena s identitou pomocí KYC a dalších prostředků, které dnes vidíme u bank. Pokud je CBDC založeno na soukromé účetní knize, jak Norges Bank aktuálně testuje, nabízí nejen méně soukromí pro jednotlivého zákazníka, ale také menší veřejnou transparentnost ohledně blockchainů.

Tolik zpráva z Norska, které postupně přechází na CBDC. Programovatelná digitální měna, která je propojena s ID vlastníka, je nyní zaváděna po celém světě.

Systém se zatím testuje, ale jakmile bude vyhodnocen, může být CBDC postupně zavedena ve všech zemích, kde se již připravuje. To je aktuálně 90% zemí světa. Pokud se současně podaří zrušit hotovost, nebude z digitálního otroctví cesty ven…