Otázka je, zda za to mohou USA nebo lokajští evropští politici. Pokud by nebyla EU plně ovládána USA, což se po nástupu Bidena výrazně umocnilo, pak by si mohly jednotlivé země vytvářet suverénní politiku, nezávislou na Washingtonu a Bruselu.
Jenže problém je samotná existence EU, která byla založena v zájmu korporací (většinou vlastněných americkými investičními společnostmi) a tak logicky i proti zájmu samotných občanů zemí, které se dostaly pod kuratelu této totalitní organizace.
Tato totální podřízenost Washingtonu se nyní projevuje i reakcí EU na konflikt na Ukrajině. Reakcí, která neskutečně poškozuje samotnou Evropu (Rusko již podstatně méně) a na druhou stranu pomáhá USA, kam se již ostatně začínají stěhovat některé evropské firmy, neboť neodolají lákavým pobídkám a především nízkým cenám energií.
USA tak postupně do tlačily Evropu do války proti Rusku. Příměří se ze zámoří neschvaluje, spíše musí všechny poslušné vazalské státy dodávat Ukrajině stále více zbraní a cvičit vojáky na vlastním území. Americké zbraně jsou k dispozici na úvěr – splátky platí i evropské země. Výsledkem je rozsáhlé zadlužování a zbídačení kontinentu. Na druhou stranu v USA stojí energie mnohem méně.
Šéf výboru pro obchod v Evropském parlamentu Bernd Lange (SPD) včera řekl, že ceny energií v Evropě jsou desetkrát vyšší než v USA. EU aktuálně zvažuje podání žaloby na USA u Světové obchodní organizace. To je samozřejmě velmi zajímavý nápad, pokud víte, co si USA obvykle myslí o mezinárodních arbitrážních tribunálech. Například zcela ignorují Mezinárodní trestní soud, protože zjevně nezastupuje zájmy USA.
Podle Verivox stojí kilowatthodina v USA 12,69 centů – zdrojem jsou Global Petrol Prices. Tato data se však jeví jako podhodnocená nebo zastaralá.
Na oficiálních stránkách vlády US Bureau of Labor Statistics je cena energie v USA uvedena jako 16,6 centů.
Výrok unijního politika tedy není zcela správný. Pravdou je, že elektřina v USA stojí pravděpodobně jen čtvrtinu toho, co aktuálně v průměru platí občané v EU.
Každopádně tu nejdestruktivnější politiku na světě nyní vede EU, kde je ničena energetická politika nejen sankcemi, ale především zeleným údělem. Ať je to jak chce, ceny jdou zejména na vrub EU a politikům, neboť jsou to oni, kdo slepě poslouchá příkazy svých protektorů za oceánem.
V každém případě existuje podezření, že Spojené státy těží ze stále se zrychlujícího úpadku Evropské unie. Místo z Ruska přichází drahý zkapalněný plyn z USA, odkud státy EU nakupují zbraně a pokračuje i neustálé válečné štváčství, přičemž to vše znemožňuje zmírnit ceny energií v Evropě.
V neposlední řadě je třeba nezapomenout také na útok na ropovody Nord Stream, který lze také považovat za útok na evropskou prosperitu.
