EU chce donutit kryptospolečnosti, aby finančním úřadům nahlásily držby svých zákazníků

Ti z vás, kdo se uchýlili ke kryptoměně jako možnosti držení financí bez jakéhokoli dohledu bank a státu, zřejmě brzy o tuto dosavadní výsadu přijdou.

Zde je třeba vidět souvislost se zaváděním ID a na ni napojené programovatelné digitální měny. Aby mohl stát (respektive fašistická EU) sledovat všechny občany a ovládat jejich majetky, pak je zapotřebí přejít na digitální měnu bez jakýchkoli jiných dalších možností.

Tedy je třeba zrušit jak hotovost, tak kryptoměny. V Nigérii, kde jsou nyní během pouhého roku se zaváděním digitální měny velmi daleko, již kryptoměny zakázali a nyní omezují i hotovost.

EU na to  chce jít poněkud jinak. Než kryptoměny zakáže, chce si nad jejich držiteli zajistit dohled.

Evropská unie ve čtvrtek naznačila, že donutí kryptoměnové společnosti, aby hlásily držby svých evropských uživatelů daňovým úřadům.

O navrhované osmé směrnici o správní spolupráci již dříve informoval CoinDesk a mohla by mít dalekosáhlé důsledky, včetně požadavku na společnosti se sídlem mimo EU, aby se registrovaly u místních daňových úřadů.

Komisař EU pro daně Paolo Gentiloni ve svém prohlášení uvedl: „Anonymita znamená, že mnoho uživatelů kryptoměn, kteří dosahují významných zisků, není pod dohledem národních daňových úřadů. To není přijatelné.“

Prosazování opatření nebylo zcela jasné, protože odvětví kryptoměn má různé subjekty a hráče sídlící v různých jurisdikcích, včetně některých, kteří tvrdí, že nemají obchodní základnu. Položky na centralizovaných burzách (které jsou ze své podstaty nebezpečné) jsou často spojeny s citlivými identifikačními informacemi, které by zločinci mohli použít k propojení osob s jejich vlastnictvím.

Došlo k různým případům  zdokumentovaných  úniků dat   v  kryptoměnovém průmyslu i mimo něj: a to jsou prostě ty, které vyplouvají na povrch. Nucení společností, aby informovaly evropské daňové úřady – včetně společností se sídlem mimo EU – opět nutí firmy shromažďovat velké množství údajů odhalujících držby uživatelů a poté je předávat daňovým úřadům v Evropě, kterým musí důvěřovat, že je udrží v bezpečí.

Objevily se také obavy, že by to mohlo mít dopad na nařízení EU o trzích s krypto aktivy (MiCA), které je podle Mezinárodního přezkumu finančního práva (IFLR) „prvním komplexním pokusem vypořádat se s krypto aktivy a uplatňovat pravidla obsažená v Mifid, nařízení o zneužívání trhu a nařízení o prospektu pro odvětví kryptoaktiv“.

European Crypto Initiative vydala prohlášení, v němž uvedla, že je znepokojena tím, že by se nařízení vztahovalo na mnohem širší okruh povinných osob a jednotlivců než MiCA.

EU uvedla, že věří, že zavedení směrnice by mohlo získat až 2,4 miliardy eur. 

Ať je to jak chce, mnohem spíš než o pouhý dohled nad financemi občanů a firem sídlících či podnikajících v EU půjde o předzvěst snahy o zrušení či zákaz používání kryptoměn.

Ty jsou totiž díky své anonymitě podobně nebezpečné jako hotovost. Na druhé straně, bude-li nad nimi plný dohled, pak nebude problém je včas povinně převést na digitální měnu.

Jde navíc nejen o zájem evropský, ale celosvětový, protože 90% zemí počítá se zavedením programovatelné digitální měny se současným rušením všech dalších platebních možností.

Globální zákaz kryptoměn je tak zřejmě jen otázkou času…