Více německých firem – včetně Volkswagenu –  pohlíží na Čínu jako na investiční příležitost

Více německých firem – včetně Volkswagenu – pohlíží na Čínu jako na investiční příležitost

Pokud se to týká Německa, pak se to týká i nás, neboť všechny naše dosavadní vlády vytvořily velkou závislost českého průmyslu na tom německém. Jde-li ke dnu německý průmysl, půjde tam i ten český, obzvlášť pak při stávajících cenách.

Zatím u nás německé koncerny drží jen levní pracovní síla, ale při tak razantním nárůstu energií se i tato výhoda vytrácí. Paradoxně – i když u nás vyrobíme víc elektřiny, než kolik jí spotřebujeme, takže bychom měli mít elektřinu logicky i nejlevnější, je u nás jedna z nejdražších. O silně předraženém plynu nemluvě.

Německé firmy již nějakou dobu hlásí odchod tam, kde vyrobí levněji. Zajímavé pobídky včetně levných energií přišly z USA a pozadu nezůstává ani Čína, na kterou se nyní zaměřil také Volkswagen, což by mohla být doslovná tragédie i pro českou Škodovku, která koncernu patří. Odchází-li z Německa, jakou by měla mít firma motivaci pro setrvání v předražené České republice?

Jisté je, že Německo nás do propasti táhne s sebou a to za nadšeného potlesku naší vlády, která se snad dokonce snaží tento pád ještě urychlit, neboť cokoli udělá, je vždy proti zájmům této země. Deindrustrializace Německa a úpadek této průmyslové země bude i díky naší závislosti  také naším úpadkem.

Teprve nedávno se chemický gigant BASF se sídlem v Ludwigshafenu dostal do titulků, když oznámil, že sníží své zapojení do evropských společností a přestěhuje se do Číny kvůli nedostupným nákladům na energii. V závodě v Ludwigshafenu by se pracovní místa snižovala „společensky odpovědným“ způsobem v dosud neznámém měřítku.

Ale BASF je jen začátek. Další kótované společnosti z předního německého indexu (DAX) by mohly brzy následovat. Automobilka VW, výrobce Nivea Beiersdorf a průmyslový gigant Siemens také zvyšují své investice v Číně, protože výroba v Evropě je stále méně zisková.

Mezitím Oliver Zander, šéf průmyslové asociace Gesamtmetall, varoval před masivními ztrátami pracovních míst v kovoprůmyslu a elektrotechnickém průmyslu. Přední německé ekonomické instituty se obávají, že pokud se nevyřeší energetická krize, mohla by se ekonomická síla v příštím roce zhroutit až o osm procent. Výsledkem by byla masivní ztráta prosperity.

Podle výpočtů deníku Bild by každý Němec, od kojenců po důchodce, mohl přijít v průměru o 5 000 eur.

Generální ředitel koncernu Volkswagen Oliver Blume má jistě zájem investovat v Číně jako opatření k zachování svého podílu na největším automobilovém trhu na světě. Blume byl součástí německé delegace vedené kancléřem Olafem Scholzem, která jednala v Pekingu 4. listopadu, ačkoli mluvčí VW odmítl věc komentovat.

Výkonnost VW v Číně, největším trhu společnosti se zhruba 40 procenty prodejů, se dostala pod tlak kvůli nedostatku mikročipů a nedostatku digitálních funkcí, které čínští řidiči očekávají.

Zdá se, že Berlín má menší zájem o americký trh a zaměřuje se na Čínu, aby diverzifikoval dodavatelské řetězce a zvýšil bezpečnost. K delegaci se připojí také generální ředitel společnosti Siemens Roland Busch.

VW provozuje v Číně několik továren na výrobu vozidel a komponentů a společnost uvedla, že investuje 2,4 miliardy eur do společného podniku pro autonomní řízení s čínskou společností Horizon Robotics.

Německý průmysl může mít pádné důvody k tomu, aby se díval na východ.

Většina politických teorií předpokládá, že národy by měly jednat ve svém vlastním zájmu. Pokud tak nečiní, jsou to satelitní státy, které neberou svůj osud do vlastních rukou. To je ostatně i případ většiny evropských vlád.

Němečtí atlanticisté podřizují průmysl a životní úroveň země diktátu americké diplomacie a vlastním zájmům amerického ropného a plynárenského sektoru. Činí tak dobrovolně – ne vojenskou silou, ale z ideologického přesvědčení, že světová ekonomika by měla být řízena americkými plánovači studené války, podle amerického ekonoma Michaela Hudsona.

Německo se stalo ekonomickým satelitem americké nové studené války s Ruskem, Čínou a zbytkem Eurasie. Německo a další země NATO byly vyzvány, aby samy uvalily obchodní a investiční sankce, které přetrvají dnešní zástupnou válku na Ukrajině.

Německo však v tomto globálním rozdělení utrpělo největší „vedlejší škody“. Jako nejvyspělejší průmyslová země Evropy je Německo nejvíce závislé na dovozu ruského plynu, ropy a kovů, jako je hliník, titan a palladium pro ocel, chemikálie, stroje, automobily a další spotřební zboží.

Ale navzdory tomu, že byly postaveny dva plynovody Nord Stream, které měly přivést levnou energii do Německa, bylo Německo vyzváno, aby se odřízlo od ruského plynu a deindustrializovalo. To znamená konec jeho ekonomické nadvlády. Klíčem k růstu HDP v Německu, stejně jako v jiných zemích, je spotřeba energie na pracovníka.

Z tohoto důvodu, poukázal Hudson, protiruské sankce činí dnešní novou studenou válku ze své podstaty protiněmeckou.

Americký ministr zahraničí Anthony Blinken nařídil Německu, aby nahradilo levný ruský plyn drahým americkým plynem LNG. Aby bylo Německo schopno tento plyn dovážet, bude muset brzy vynaložit více než pět miliard dolarů na vytvoření přístavních kapacit pro manipulaci s tankery s LNG.

To bude znamenat, že německý průmysl ztratí konkurenceschopnost. Bankroty se budou množit, zaměstnanost klesne a němečtí pro-natovští vůdci přivodí chronickou celospolečenskou depresi a klesající životní úroveň.

Není proto překvapením, že se mnozí němečtí průmyslníci rozhodli pro Čínu a ne pro USA.

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 5 Průměrně: 4.4]

One thought on “Více německých firem – včetně Volkswagenu – pohlíží na Čínu jako na investiční příležitost

  1. V Číne neexistujú a nikdy nebudú existovať žiadne koncepcie ľudských práv ani teror mimovládok… Môžeme si byť istí aj tým,že nikdy nezruší trest smrti. Je to štát, ktorého obdobou v malom mohlo byť aj Československo, nebyť zamatového podfuku. Adamcova vláda plánovala od 1. 1. 1990 radikálne politické aj ekonomické reformy, ku ktorým však nikdy nedošlo a ani nesmelo dôjsť. Obdivujem Číňanov, že dali roku 1989 agentom CIA po nose a /na rozdiel od ČSSR/ potlačili pokus o liberálny prevrat. A samozrejme schvaľujem aj tie najtvrdšie kroky voči „ľudskoprávnym aktivistom“, Ujgurom, Mongolom, Tibeťanom, „obetiam režimu“ pichajúcim do nevinných ľudí nožom a podobnej hávedi. Voči covid-šialenstvu mám síce výhrady, aj voči systému sociálneho kreditu, ale fakt je ,že SSK by sa veru zišiel aj v Európe proti neprispôsobivým „menšinám“ typu moslikáci a morgoši, homosexuálom, maďarským fašistom u nás či v Rumunsku a podobne. EÚ to však nikdy nedovolí, kým sa nezrúti…

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tyto stránky využívají soubory cookies, další informace naleznete zde.

View more
Přijmout
Odmítnout