Všeobecně se v poslední době hovoří zejména o vojenském využití dronů, méně pak třeba o tom, jak mohou být v budoucí „šmírovací“ společnosti využívány ke sledování tam, kde jiné metody selhávají. V USA již dokonce testují využívání dronů v kombinaci s kamerovým systémem v prvním plně sledovaném městě.
Původně byly drony vyvíjeny jako hračky a jsou tedy i lehce ovladatelné. Právě jejich jednoduchá ovladatelnost je zřejmě jedním z hlavních důvodů proč se tak hojně využívají i ve válkách.
Podíváme-li se na vývoj a využití těchto malých letadel za poslední desetiletí, můžeme mezi nimi a samotným nástupem letectví před něco málo více než stoletím vyvodit řadu paralel.
Před začátkem první světové války byla letadla pro většinu lidí novinkou a jen málokdo si uvědomil jejich potenciál jako válečné zbraně. V očích předválečné veřejnosti byly vnímány spíše jako hračky pro bohaté, než cokoli skutečně užitečného. O čtyři roky později však změněný svět viděl letadla a jejich piloty ve zcela jiném světle a vojenští vůdci začali rozpoznávat plný potenciál letectví.
Přesně sto let po začátku první světové války zuřil ve východní Evropě konflikt. Veřejnost v té době znala malé drony a dálkově ovládané kvadrokoptéry jako doručovací zařízení Amazonu nebo hračky, podobně jako letadla před sto lety.
Západní vlády zajistily, že malé bezpilotní letouny hrají ve vojenských záležitostech stále důležitější roli, i když je ukrajinská armáda z velké části vybavena zastaralou technikou ze sovětské éry. Tato malá, sériově vyráběná letadla, mohla mít zprvu jen malý dosah, ale rychlý pokrok v technologii je učinil velmi užitečnými v určitých vojenských aplikacích.
Abychom pochopili rostoucí důležitost, kterou mají, potřebujeme vědět, jak fungují, abychom pochopili, proč jsou tak dobré ve svých nově nalezených rolích. Tento článek není o „jednorázových“ letadlech, jako je Geran-2, ani o větších strojích, jako jsou bezpilotní letouny Reaper, ale spíše o zařízeních, která jsou nyní sériově vyráběna na Dálném východě a dostupná poštou do celého světa.
Všechno jsou to rotorová letadla na baterie a teprve pokroky v technologii lithium-iontových baterií v posledních letech učinily drony zajímavými pro vojenské využití. K tomu se přidal další vývoj v oblasti GPS (nebo ekvivalentního ruského systému GLONASS), kamer a příslušenství, které k nim lze připojit pro provádění specifických úkolů.
Pokroku bylo dosaženo také v motorech, které poskytují zvýšený výkon a účinnost, což je zásadní pro úkoly, kterými jsou nyní tato malá letadla pověřena. Další funkce, jako je Return to Home, znamenají, že po dokončení mise se letadlo vrátí do určeného bodu, aniž by vyžadovalo další zásah operátora.
Tato technologie se uchytila a v závislosti na zařízení mohou být výsledky zarážející vzhledem k tomu, že malé drony se staly běžnou záležitostí teprve nedávno. Většina dronů na dnešním trhu má typické uspořádání kvadrukoptéry se čtyřmi rotory, které letoun podporují, pohybují s ním a manévrují.
Typický model je lehký, ale má relativně velkou nosnost a má dolet asi šest kilometrů, přičemž ve vzduchu zůstane asi půl hodiny. Na volném trhu se dají koupit za méně než pět set dolarů. Nejen, že jsou ideální pro shazování malé munice a granátů na nic netušící nepřátele, ale se svými palubními kamerami mohou předávat množství informací v reálném čase svým operátorům a poté velitelům.
Další formou dronů, které si získávají oblibu mezi armádou, jsou větší osmirotorové „oktokoptéry“, které mohou přepravovat užitečné množství materiálu na krátké vzdálenosti pro podporu pozemních operací. Jejich dolet a autonomie jsou výrazně menší než u jejich menších protějšků, ale s nosností často přesahující sto liber, armády v současnosti věří, že tato forma dopravy by mohla nabídnout výraznou výhodu v určitých bojových situacích. Nicméně, stejně jako u všech letadel, jejich účinnost může být jen tak dobrá, jako jejich provozovatelé, a my se nyní musíme podívat na to, kdo tyto nové válečné zbraně pilotuje.
Stejně jako piloti z první světové války nemá většina pilotů dronů žádný formální výcvik a má k tomu dobrý důvod. Tyto stroje jsou primárně používány širokou veřejností a byly od počátku navrženy tak, aby byly dětskou hrou. To znamená, že každý voják se může naučit s nimi létat.
Jednou z velkých výhod těchto strojů je jejich nízká hmotnost, a protože jsou tak lehké a přenosné, lze je v případě potřeby přenést v batohu na určené místo. Vzhledem k tomu, že mohou vzlétnout vertikálně, je před nasazením vyžadováno malé nebo žádné předběžné nasazení, pokud nepracují v zalesněných oblastech. To umožňuje rychlé a snadné nasazení a stejně snadné obnovení.
I když drony možná nejsou revolucí, kterou vojenské letectví představovalo před stoletím, jde o novinku, která má dnes na bojišti zásadní vliv. Jsou levné, snadno se s nimi létá a nevyžadují žádnou infrastrukturu ani přípravu k provozu.
Jak Rusové, tak Ukrajinci (s velkou pomocí NATO) stále více používají tyto nové zázračné zbraně, ale teprve uvidíme, jak se budou vyvíjet, a tím změnit směr válčení v budoucnu.
Zdá se, že to nakonec nebude zdaleka jen válčení, nač se budou drony v plně sledované společnosti využívat…
Válka vždy podporuje rozvoj techniky !