Nový Zéland chce pod rouškou „ochrany klimatu“ zdanit zvířecí říhání, prdy i moč

Jedna z nejoblíbenějších žákyní Klause Schwaba – novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, již dlouhodobě a velmi oddaně plní globalistické plány, což se ukázalo nejen v „době covidové“, ale i předtím, kdy několikrát podpořila islám. A s globalistickou agendou pokračuje i nyní, kdy se zájem přesouvá ke klimatu.

Pod zástěrkou nutnosti boje proti CO2 dochází k likvidaci chovů zvířat, což má do roku 2035 dospět až do fáze, kdy nemá být maso pro obyčejného člověka téměř vůbec dostupné.

Zatímco v Holandsku začali s vyvlastňováním farem, tak jinde to řeší poněkud oklikou: zaváděním daní. Zdanění bude zřejmě natolik vysoké, že v krizi nebude možné nadále zvířata chovat. Daně se totiž odrazí v ceně koncového produktu (maso, mléko, vejce) a nakonec to nebudou jen daně, ale i stále dražší krmivo.

Jde tedy o způsob, jak oklikou snížit chovy, aniž by se nahlas hovořilo o vyvlastnění. Farmy v bankrotu pak zřejmě vykoupí stát nebo „mecenáši“ typu Gatese. Mimo Nového Zélandu již o podobné dani diskutuje například Kanada, Irsko nebo Velká Británie.

Novozélandská levicová vláda v úterý navrhla zdanění plynů, které hospodářská zvířata vytvářejí z odříhnutí, prdění a čůrání jako součást plánu na obnovení země „řešení změny klimatu“.

Labouristická administrativa vedená Jacindou Ardernovou, bývalou předsedkyní Mezinárodního svazu socialistické mládeže, tvrdila, by byla tato forma zdanění první na světě a zemědělci by měli být schopni získat zpět náklady tím, že jednoduše daně naúčtují spotřebitelům do ceny produktů.

Ardernová a tři její ministři stáli na pódiu z balíků sena na mléčné farmě na Severním ostrově, aby odhalili vládní plán.

„Žádná jiná země na světě dosud nevyvinula systém pro stanovení cen a snížení zemědělských emisí, takže naši zemědělci budou mít prospěch z toho, že jsou prvními hybateli,“ řekla Ardernová.

„Snížení emisí pomůže novozélandským farmářům být nejen nejlepší na světě, ale také nejlepší pro svět.“

Plán zahrnuje zdanění jak metanu emitovaného hospodářskými zvířaty, tak oxidu dusného emitovaného převážně z moči – což dohromady přispívá k přibližně polovině celkové produkce emisí Nového Zélandu.

Zemědělci rychle odsoudili návrh, který by měl být uplatňován od roku 2025 a přišel jen několik měsíců po dalších omezeních Ardernové, včetně nuceného uvalení zákazu vlastnictví zbraní jako součásti širších sociálních zásahů a omezení.

Federated Farmers, hlavní lobbistická skupina průmyslu, uvedla, že daň by „vytrhla vnitřnosti z malých obcí Nového Zélandu“ a ovlivnila produkci potravin, protože farmy by byly nahrazeny stromy a zároveň by  hovězí a jehněčí maso bylo pro lidi velmi drahé.

„Naším plánem bylo udržet farmáře v zemědělství,“ řekl prezident Federated Farmers Andrew Hoggard. Řekl, že farmáři budou místo další produkce prodávat své farmy, které se po zdanění stanou prodělečnými.

Novozélandští chovatelé ovcí a hovězího dobytka mají na své půdě více než 1,4 milionu hektarů původního lesa, který absorbuje uhlík, což by mělo být náležitě uznáno.

Na Novém Zélandu žije jen pět milionů lidí, ale 10 milionů hovězího skotu a 26 milionů ovcí.