Trussová, která je známá jako bývalá fanatická zastánkyně EU (která po referendu přes noc změnila názor), je známa i svými výroky, které ji jasně zařazují po bok nejznámějších světových válečných štváčů.
Podle různých analýz, které jsem si měla možnost v poslední době přečíst, však vadila především její migrační politika, která byla velmi daleko od politiky, kterou hlásají konzervativci. Odmítla uzavřít hranice a vítala jako nikdo před ní. Velká Británie tak za její rekordně krátké vlády zažila i rekordní čísla denního připlutí muslimských ilegálů.
To údajně vedlo k odklonu mnoha voličů konzervativců, kteří se začali přiklánět k Farageovi. Ten by značnou část voličů konzervativcům za doby působení Trussové vysál. Údajně právě to měl být hlavní důvod výměny Trussové za Sunaka. Můžeme si o tom myslet cokoli, já spíš tento důvod považuji za zástupný, neboť Sunak by měl být velmi důležitý pro politiku, která se nyní pro Evropu plánuje do roku 2030.
Jednoduše, globalisté – zejména WEF – na tom postu Sunaka potřebují. A neschopnost Trussové jim samozřejmě hrála do karet.
Ať je skutečný důvod jakýkoli, za Trussovou nastoupil Sunak. Jeho politika je v mnohém odlišná, ale vše naznačuje, že právě on má být tím, kdo zemi provede celým tzv. „Velkým resetem.“ A to včetně zavedení digitálního ID, digitální měny a propojených sociálních kreditů.
Jak to bude s otázkou migrace lze jen stěží odhadovat. Jako hinduista nemá sám Sunak zřejmě příliš zájem na dalším zaplavování Velké Británie muslimy, takže zde by skutečně mohl přitvrdit. Obzvlášť ve světle „džihádu mečem“, který již několik měsíců probíhá v Indii a jehož dozvuky se objevují i ve Velké Británii, kde dochází k pouličním bojům mezi Pákistánci a Indy.
Lze očekávat odklon od válečného štváčství Trussové, neboť Sunak – či spíše jeho rodina – má velmi úzké vazby s Čínou, takže zde vidím spíš možnou snahu o snížení napětí.
Ale zpět k tomu hlavnímu, tedy k tomu, proč byl právě Sunak zvolen premiérem. Nyní si připomeneme, kdo je vlastně nový britský premiér a – co je podstatnější – jaké je jeho napojení na globální „elity“. Jde o informace, které vám mainstream nesdělí…
Bývalý ministr financí Spojeného království Rishi Sunak a nový britský premiér – má rodinné vazby na technologického partnera Světového ekonomického fóra, který prosazuje ekonomiku ve stylu čínské komunistické strany se sledovatelnými, digitálními identitami a měnami napojenými na sociální kredity.
Otec Sunakovy manželky Akshaty Murthy je zakladatelem společnosti Infosys, indické společnosti v oblasti informačních technologií, která poskytuje služby řadě společností a bank z Fortune 500. Jednou z předních služeb společnosti je Finacle, platforma digitálního bankovnictví. Murthy zůstává cizí občankou, což znamená, že ve Spojeném království neplatí žádné daně, přestože její manžel je nejvyšším finančním úředníkem Spojeného království a doufá, že se stane premiérem.
Infosys je uveden jako oficiální partner Světového ekonomického fóra (WEF), které se netají tím, že chce vyvinout technologickou infrastrukturu pro zavedení globálního systému „Social Credit Score“.
Autoritativní režimy využívaly sociální kredity k odepření práv a omezení pohybu těm, kteří nedodržují diktát. Pro Světové ekonomické fórum by se priority sociálního kreditu pravděpodobně zaměřovaly na levicová sociální témata, jako je změna klimatu, diverzita a rovnost.
V případě tohoto pravděpodobného premiéra jde tedy o kandidáta Klause Schwaba.
Společnost InfoSys, která zdaleka není tichým partnerem, byla WEF oslavována jako „světová jednička v oblasti digitálních služeb a poradenství nové generace“:
„Se třemi desetiletími zkušeností se správou systémů a operací globálních podniků provádí InfoSys své zákazníky jejich digitální cestou tím, že jim poskytuje jádro založené na umělé inteligenci, které jim pomáhá upřednostňovat implementaci změn…“
Několik vedoucích pracovníků Infosys také přispělo články na webovou stránku WEF, včetně globálního ředitele společnosti, prezidenta a ředitele pro dodržování předpisů.
Prezident Infosys Mohit Joshi je autorem článků pro stránku obhajující digitální bankovnictví, která poskytuje technologický rámec pro systém „Social Credit Score“, pro který se WEF stal terčem kritiky za to, že se jej snaží celosvětově proměnit v realitu.
Joshi tyto názory opakuje v článku pro WEF ze srpna 2020 „Proč je čas brát digitální měny centrální banky vážně“.
„Je jasné, že krize COVID-19 představuje mnoho výzev – ale také jedinečnou příležitost přehodnotit, jak jsou v naší společnosti spravovány a využívány peníze,“ ptá se.
„Existují také věrohodné obavy, že papírové peníze mohou nést virus,“ tvrdil, než se zeptal:
„Kdo může vinit Čínskou lidovou banku (PBOC), když v únoru oznámila, že zničí hotovost shromážděnou z vysoce rizikových prostředí, jako je veřejná doprava, trhy nebo nemocnice?“
„Digitální měny by mohly odstranit těžkopádný provozní a bezpečnostní aparát, který obklopuje tradiční formy převodu peněz,“ pokračuje článek a tvrdí, že existují i politické a sociální výhody.
„Potenciál pro Čínu je zde obrovský. Pokud bude e-RMB široce přijat jako systém pro zefektivnění obchodu a snížení rizik, Čína by se mohla stát světovým obchodním bankéřem, ale také továrnou. Větší cíl pro Čínu je však spíše lokální povahy a týká se finančního začlenění. Digitalizace RMB umožní stovkám milionů občanů, včetně některých z nejvíce znevýhodněných, přístup k finančním službám. Tuto výhodu lze přenést do kterékoli země světa,“ pokračuje článek, ve kterém k digitalizačnímu úsilí přispívá i Infosys.
V jiném stanovisku od Joshiho – „Digitální identita může pomoci řídit inkluzivní finanční služby“ – obhajuje dát každému člověku „jedinečnou digitální identitu“ pro provádění finančních transakcí. Poukazuje na Komunistickou stranu Číny jako na úspěšný příklad této politiky:
Za tímto účelem vyvinula čínská vláda v provincii Zhejiang „digitální podnikový kód“, který usnadňuje malým a středním bankám (SME) přístup k financím. MYBank, dceřiná společnost čínské velké technologické společnosti Ant Financial, spolupracuje s čínskou vládou prostřednictvím tohoto programu na nabízení levných půjček a dalších finančních produktů malým a středním podnikům.
Vyzývá také k ustavení „rady digitální stability“, která by regulovala všechny platby.
„Tato ‚rada pro digitální stabilitu‘ by členům poskytla platformu pro sdílení osvědčených postupů a sledování rizik v digitálním obchodu a zdravotnictví. S tímto orgánem by mohly být zřízeny datové trusty pro správu dat jednotlivců a malých a středních podniků,“ vysvětluje.
Infosys je také členem iniciativy WEF Partnering Against Corruption Initiative (PACI), která sdružuje zástupce napříč odvětvími z největších světových společností. Bývalý generální ředitel Reuters, který je nyní členem představenstva výrobce vakcín COVID-19 Pfizer, je součástí iniciativy, která údajně obhajuje transparentnost v obchodních praktikách.
Vedoucí představitelé iniciativy také působí v různých podskupinách WEF, jako je Corey Glickman, globální vedoucí poradenských služeb pro udržitelnost a design, který je členem pracovní skupiny WEF Pioneer Cities.
Čína, která stojí v čele prosazování sociálních kreditů, kandidaturu Sunaka podpořila….
uvidíme během dvou měsíců co se z nového premiéra vyklube, nemusí být všechno pravda co se o něm dnes píše. Zejména v souvislosti nových změn v Čínské ks a novým mandátem Si. Vypoklonkování starých struktur v jejich řadách dává tušení velkých změn, doufejme že k lepšímu. Potom bude teprve záležet kam se otočí politika nového premiéra, nebo může následovat svoji předchůdkyni.
Bohužiaľ aj my na Slovensku sme už mali premiéra Cigána. Dokonca dvojnásobného /1998-2006/, aj keď jeho druhá vláda – známa neľudskými „reformami“ Pinochetovského typu – skončila predčasne. Mikuláš Dzurinda sa narodil v obci Spišský Štvrtok do rodiny výrobcov korýt Kanálošovcov. Musíme veriť,že jeho pokus za každú cenu sa vrátiť do politiky stroskotá a jeho nová strana nezíska ani pol percenta. V tejto súvislosti by som rád pripomenul najmä českým čitateľom, že zatiaľ čo voľby roku 1998 boli „len“ zmanipulované profesionálmi z tajných služieb a mimovládok /aj Sorosom/, ako aj brutálnou mediálnou kampaňou /Mečiar je diktátor, uviedol Slovensko do izolácie a tak/, tie v roku 2002 už tí istí zločinci otvorene sfalšovali – zámerne dali Dzurindovej strane a jej koaličným partnerom oveľa viac percent, než koľko dostali v skutočnosti.