Švédské volby: Výpadky při sčítání hlasů a výsledek, který kurz země nijak nezmění

V noci vyvrcholilo sčítání hlasů, které víceméně ukazuje, že na směřování švédské politiky se nic zásadního nezmění. Paradoxně je právě socanská koalice (tedy rudo-zelené strany) ohrožena tím, že mnoho zejména Arabů volilo islámskou stranu, která se však zatím do švédského Parlamentu nedostala (zřejmě až za 4 roky), neboť přece jen většina muslimů stále volí socany. Ti mají  30,5%, což je jasné vedení před SD – protimigrační stranou s 20,6%.

Rudo-zelená koalice se socany v čele má celkem 174 mandátů, zatímco opoziční středopravá koalice má 175 mandátů. Právě ten jediný mandát, který socanské koalici chybí k jasné většině, jsou hlasy Arabů, poskytnuté zatím ještě propadlé islámské straně Hue.

Ovšem je jen malá šance, že by se mohla SD podílet na vládě, takže podle zvyklostí nejspíš vznikne menšinová levicová vláda pod vedením socanů a někdo z opozičního tábora je podpoří. Je zde i možnost, že bude SD fungovat jen jako „opora“ vlády bez účasti socanů. To by se však nemuselo líbit Bruselu, proto je tento scénář jen málo pravděpodobný.

Zajímavostí je, že byla například zaznamenána velmi vysoká volební účast Somálců, kteří samozřejmě volí socany. Podotýkám, že Švédsko má v rámci Evropy největší somálskou komunitu v přepočtu na počet obyvatel. Lze předpokládat, že zřejmě staronovou vládu to podnítí k dalšímu dovozu těchto voličů.

Myslím, že švédské volby může nejlépe okomentovat opět Švéd – ideálně takový, který si dlouho uvědomuje cestu, kterou Švédsko směřuje. Jde o cestu, díky níž by se museli jejich předkové – Vikingové – za své potomky jen stydět. Dále tedy skvělý komentář k volbám tak, jak je – i jejich důsledky –  vidí švédský alternativní novinář…

Žijeme v transformační a nejisté době. Během minulého funkčního období byla ústava a parlamentní demokracie ve Švédsku porušena ve prospěch svévolného covidového zákona s lékařským apartheidem jako korunou slávy. Demontáž národního sebeurčení ve prospěch globalistických organizací, jako je EU a NATO, se urychlila.

Před nadcházející zimou se mnoho Švédů potýká s velkou nejistotou ohledně toho, zda si vůbec budou moci dovolit platit účet za elektřinu kvůli politice, která byla a stále je prováděna.

Volby byly také neobvykle vyrovnané, ale vzrušující nebyly. Ve své podstatě jde o nesmyslnou divadelní hru, v níž si voliči mohou vybrat mezi dvěma koalicemi, které se shodnou na všech otázkách skutečně zásadního významu.

Některé trendy zůstávají jasné, přičemž mnoho voličů ze starých stran se hrne zejména ke Švédským demokratům. Sociální demokraté, kteří jsou jednou ze stran, které tento proud převážně vyčerpává, byli zároveň schopni doplnit zásoby hlasů podle obvyklého vzoru, kdy lidé s cizím původem v mnohem větší míře odevzdali svůj hlas sociálním demokratům a Levicové straně, než je průměr.

Islamisticky orientovaná strana Hue také poukazuje na dlouhodobou tendenci, kdy se dominantní sociálně demokratická koalice může stát explicitněji závislou na muslimských voličích.

Po zvláštnostech, které obklopovaly volby v roce 2018, je také narušena důvěra v samotný volební systém, neexistují žádné záruky, že výsledky voleb odrážejí, jak obyvatelstvo skutečně hlasovalo. Dokonce i před a během volební noci 2022 byly hlášeny „technické problémy“ a výpadky systému při sčítání hlasů. Politický analytik Henrik Oskarsson také mimo jiné poznamenal, že v roce 2018 bylo současně sečteno 4000 okrsků, zatímco v letošních volbách bylo současně sečteno pouze 2000 okrsků.

Opět platí, že Švédští demokraté byli v průzkumech veřejného mínění hlášeni výrazně výše než jak dopadli ve volebních výsledcích – což narušuje tradiční vzorec, kde to bylo naopak kvůli stigmatu hlášení, že jste hlasovali pro SD. Prostředí nezávislých sdělovacích prostředků je však i nadále omezováno malými zdroji a dosud je bohužel obtížné odhalit jakékoli systematické nesrovnalosti, aniž by oznamovatelé vystoupili.

Ať už s podvodem nebo bez něj, volby ve Švédsku v roce 2022 lze stejně dobře shrnout stejným způsobem – jako volby bez podstatného významu. Skutečná moc nespočívá v Riksdagu  (pozn.: švédský parlament), ale v moci peněz a mediálním aparátu. Možná, že Švédsko čelí změně vládních stran, ale to, zda by formální moc měla být oblečena do červeno-zelené nebo modro-žluté ponožky, je v dnešní situaci nakonec nezajímavé.

Tolik komentář k volbám ve Švédsku, který jasně sděluje, že už je úplně jedno, jak volby dopadnou. Mainstreamové strany se spolu vždy nějak dohodnou a svoji základní politiku, která neslouží občanům, ale loutkovodičům samotné vlády, nijak zásadně nezmění.

Švédsko by pro nás mělo být varováním. Je totiž jasnou ukázkou toho, jak za pouhých 20 let může být stejně velká země jako ta naše přeměněna v chalífát. Jde o zemi, kde si vítězná strana dlouhodobě voliče dováží a je jich už tolik, že vlastně původní obyvatelstvo téměř nepotřebuje, aby byla zvolena. Tam, kde nepomohou dovezení voliči, pomůže systém 3týdenních voleb a výpadky serveru.

A jak asi dopadnou volby ve Švédsku za 4 roky? To už zřejmě budou mít socani spolu s islámskou stranou jasnou většinu. Na dovoz dalších voličů mají ještě dlouhé 4 roky.