Vstupem do EU a zejména pak podpisem Lisabonské smlouvy se všechny státy EU zavázaly, že plně odevzdají svoji suverenitu do rukou Bruselu. Právě rozsudky Evropského soudního dvora (ESD) v Lucembursku tento fakt potvrzují. Jako například v případě rozsudku rumunského Ústavního soudu. Právě podobné verdikty ztrátu suverenity národních států potvrzují.
Evropský soudní dvůr (ESD) rozhodl, že rozsudky ústavních soudů lze ignorovat, pokud jsou v rozporu s právem EU. „Nadřazenost práva EU vyžaduje, aby vnitrostátní soudy měly pravomoc ponechat neohlášené rozhodnutí ústavního soudu, které porušuje právo EU, aniž by se vystavovaly riziku odpovědnosti podle disciplinárního práva,“ uvedl v úterý nejvyšší soud EU.
Soud byl prostředníkem ve sporu mezi rumunským odvolacím soudem a rumunským Ústavním soudem. Kasační soud odsoudil několik poslanců a ministrů za korupci. Tato rozhodnutí však byla Ústavním soudem zrušena kvůli formálním nedostatkům. V důsledku toho hrozilo, že údajné zločiny politiků budou zablokovány.
Odvolací orgán se proto obrátil na ESD. Ten dospěl k závěru, že řádné soudy se nemusí řídit rozsudky ústavních soudů, pokud se jedná o právo EU, které je jim nadřazeno.
Již když byla v roce 1957 uzavřena Smlouva o EHS, bylo v zásadě dohodnuto o přednosti práva EU před vnitrostátním právem. ESD může tuto nadřazenost vykládat ve svém vlastním stanovisku. Rovněž je třeba se v co největší míře vyhnout rozdílům mezi různými vnitrostátními jurisdikcemi v rámci EU.
Zdá se tedy, že Ústavní soudy zemí EU budou brzy zcela zbytečné, neboť buď budou kopírovat právo EU nebo budou jejich verdikty protiprávní. Lisabonská smlouva je pak jen jinak nazvaná Ústava EU a i ta je, bohužel, nadřazena Ústavám zemí EU.
