Všichni máme ještě na paměti prezidentské volby v USA, kde se korespondenční volba využila právě k mnoha manipulacím. Už dřív se potvrdily machinace například u prezidentských voleb v Rakousku, kde se dokonce musely právě kvůli korespondenčním hlasům opakovat.
Nyní čekají Německo parlamentní volby a už nyní je jisté, že bude nezvykle mnoho korespondenčních hlasů. Pak lze předpokládat, že bude plně využito předchozích zkušeností z USA a korespondenční hlasy se zužitkují tak, jak je třeba…
V letošních volbách do Spolkového sněmu se očekává rekordní počet poštovních voličů, v některých městech se počet přihlášek poštovních hlasovacích lístků již téměř zdvojnásobil.
Korespondenční hlasování bylo ve skutečnosti zamýšleno jako výjimka pro ty lidi, kteří z důvodů souvisejících s věkem a zdravím nebo z důvodu profesní nepřítomnosti nemohou hlasovat osobně ve volební místnosti, aby měli možnost hlasovat. Až do roku 2008 musela být účast na korespondenčním hlasování věrohodně odůvodněna, později již nebyla nutná.
Ve Francii bylo poštovní hlasování zrušeno ze strachu z manipulace. V Německu je to naopak chváleno jako bezpečná volba. Pro Joea Bidena byly poštovní hlasovací lístky, které se náhle objevily v noci, štěstím a vydláždily mu cestu do Bílého domu.
Poštovní hlasování v Německu je pravidlem, které na jedné straně zvyšuje volební účast a na druhé straně pravděpodobnost manipulací a může být užitečné pro požadovaný volební výsledek.
Průzkum společnosti WELT AM SONNTAG v deseti velkých městech ukazuje, že je zájem o korespondenční hlasování výrazně vyšší, než se očekávalo.
Frankfurt nad Mohanem zatím zaslal 160 500 poštovních hlasovacích dokumentů, což je téměř dvakrát více než v předchozích volbách do Spolkového sněmu ve stejném období.
Brémy také zaznamenaly zdvojnásobení na aktuálně více než 130 000 poštovních hlasovacích lístků. Düsseldorf také zaznamenal asi o 50 procent více přihlášek (170 000) než v posledních volbách do Spolkového sněmu.
V Mnichově bylo dosud použito více než 463 000 poštovních hlasovacích dokumentů (srovnatelné období v roce 2017: 285 286). Hamburk dosud zaslal 497 761 poštovních hlasovacích lístků (srovnatelné období 2017: 323 692). V Berlíně již bylo vydáno 850 373 hlasovacích lístků, což je přibližně o 290 000 více než ve stejnou dobu jako při posledních volbách do Spolkového sněmu…
Nakonec, také u nás byla na poslední chvíli znatelná snaha o zavedení korespondenční volby. Zatím se tento způsob protlačit nepodařilo, ovšem jistě k tomu dojde ještě před parlamentními volbami 2025 a možná dokonce i před prezidentskými, které budou v roce 2023…
