Pro muslimy je dobytí Říma důležitější, než dobytí jakéhokoli jiného evropského města. A dokonce i jakéhokoli jiného města na světě. Zdá se, že i zde jde hidžra jako po másle. Počet muslimů i různých atributů islámu – mešit a islámských spolků – nezadržitelně roste.
Zde jsou scény z jedné z více či méně nelegálních mešit v Římě, které úřady tolerují:
V Římě je více než sto mešit a islámských kulturních center; v provincii je jich dokonce více než 130. Toto číslo v posledních letech znatelně vzrostlo.
Podle UCOII, prodloužené ruky Muslimského bratrstva v Itálii, má islámská komunita v Římě 117 000 věřících. Kromě Velké mešity Forte Antenne jsou nejznámějšími místy uctívání také mešita v Centocelle a mešita v Ostii.
V Tor Pignattara, dělnické čtvrti v Římě, byla etnická příslušnost již téměř zcela „vyměněna“:
Každý den se garáže, podzemní stavby, ale i byty a sklady v přízemí přeměňují na islámská kulturní centra, která jsou spojena se sdruženími s vlastními stanovami a navštěvují je desítky tisíc lidí. Tato místa jsou bezobslužná, neregistrovaná a mohou být živnou půdou pro radikalizaci. Uzavření nepovolených mešit však nedávno vedlo k veřejným protestům, když se bengálská komunita shromáždila na protest před Koloseem v říjnu loňského roku.
Cílem je islamizovat centrum křesťanství. Papež František se k tomu zatím nevyjádřil, protože to podporuje.
Čtvrti Centocelle, San Basilio, Torpignattara a oblast kolem náměstí Piazza Vittorio jsou místa se silnou přítomností muslimů a mešit; integrace do většinové společnosti se zde nepožaduje. Ideální podhoubí pro terorismus.
Nebude trvat dlouho a budou mít vlastního starostu. Udělení občanství, jak navrhuje levice, problém neřeší, ale zhoršuje. Muslimů totiž bude v zemi už jen přibývat a nebude možné je deportovat…
