Macron jde proti generálům a ochráncům hranic, zřejmě potřebuje hlasy muslimů

Navenek se poslední dobou zdálo, že Francie „bojuje proti politickému islámu“. Jednalo se však jen o vnější proklamace, tedy fráze, které ve skutečnosti žádný boj proti islamizaci země neznamenají. Už před časem jsem zde upozornila na to, že někteří evropští politici navenek předstírají  boj proti „politickému islámu“, avšak reálně nedělají vůbec nic.

Detailněji jsem na příkladu Macrona a Kurze psala o této „přetvářce“ už zde. V krátkosti jen připomenu, že hlavním cílem Kurze i Macrona je přetáhnout na sebe protestní hlasy a zabránit vládě těch, kdo by skutečně proti islamizaci jejich zemí bojovali.

Není náhoda, že nedávno znovu otevřela jak radikální mešita, která poštvala Čečence na učitele Patyho, tak mešita ve Vídni, v níž se radikalizoval útočník, který vraždil ve Vídni vloni v listopadu. Detailněji jsem o případu znovuotevření těchto mešit psala zde.

Nicméně vraťme se k Macronovi. Příští rok jsou prezidentské volby ve Francii (Francie má prezidentský systém, tedy podobně, jako v USA, je zde prezident velmi důležitý) a Macron chce samozřejmě vyhrát, přičemž na jeho postu by ho chtěli mít i jeho loutkovodiči. Navenek tak hraje Macron hru na „boj proti politickému islámu“, ve skutečnosti však jedná přesně tak, aby se Francie ještě víc islamizovala.

Jak už víte, tak výzva generálů Macronovi nepadla na úrodnou půdu, naopak, i přesto, že generály podpořila polovina Francouzů i Marine le Pen či pařížská starostka, tak část petentů, kteří jsou stále v aktivní službě, čeká vojenský soud.

Nicméně konání Macrona, který se rozhodně nechová jako vlastenec (jímž ostatně nikdy nebyl), už dlouhodobě ukazuje, že podporuje současnou invazi. K posledním krokům tohoto druhu patřilo přijetí návrhu zákona na zákaz kritiky migrace či poslední počin, kdy ve Francii nechali zrušit Generaci identitářů (Génération Identitaire – GI).

Generace identitářů je skupina francouzských patriotů, kteří hlídají hranice před vetřelci. V roce 2018 hlídali například italsko-francouzské hranice v Alpách a letos na začátku roku hranice mezi Španělskem a Franciív Pyrenejích. I přesto, že zachycené vetřelce hlásili policii (sami je nechytali), takže zákony nepřekračovali, byli identitáři soudně rozpuštěni.

Toto právní sdružení z roku 1901, jehož počet aktivistů a sympatizantů odborníci odhadují na 800, bylo známo také obsazením místa mešity, která před časem byla ve výstavbě v Poitiers. Poté v místě skupina rozvinula transparent s nápisem „732“, evokující rok, ve kterém „Charles Martel porazil Araby v Poitiers“.

V dekretu o rozpuštění vláda obviňuje sdružení z podněcování diskriminace, nenávisti a násilí a ochoty jednat jako soukromá milice. GI v reakci na to podala odvolání u Státní rady pro překročení pravomoci a zkrácené pozastavení (nouzové řízení) s cílem pozastavit rozpuštění sdružení. I po odvolání však byla GI rozpuštěna.

Odpor proti generálům, kteří upozorňují na fakt, že Francie je v občanské válce a Francouzi si mohou vzít svoji zemi zpět jedině silou, stejně jako zrušení identitářů, kteří jinými slovy, ale především svými činy, upozorňují na totéž, není jistě náhoda. Je to jen potvrzení faktu, že pokud vyhraje Macron i další volby, je Francie ztracena a do konce desetiletí – po občanské  válce, k níž logicky musí dojít – bude z této země chalífát.

Paradoxně je nyní účinným řešením pouze realizovat to, co navrhli generálové. Je třeba sesadit Macrona a začít podnikat rázné a velmi radikální kroky. To si uvědomují i petenti výzvy, která neměla – a nikdy nemohla mít – kýžený efekt.

Macron nejspíš shání hlasy muslimů, kteří budou mít ve finále na výběr mezi Macronem a Marine le Pen. Macron je na straně muslimů a pučem by tak armáda pomohla především Francouzům proti muslimům, což si jistě petenti výzvy uvědomují. Dočká se ještě letos Francie puče??