Před časem jsem zde komentovala v našich bulvárních médiích hojně zmiňovaný příběh Češky a Pákistánce. Paní by mohla být z gruntu babičkou onoho Pákistánce, neboť je o celých 42 let starší, než on, nicméně právě postarších žen muslimové v poslední době velmi rádi využívají pro pohodlnou cestu do Evropy se vším komfortem. Ostatně, o několika podobných případech jsem zde již psala.
Už dva měsíce nazpět, tedy v době, kdy si žena stěžovala na velmi těžký život v Pákistánu, mi bylo zcela jasné, že od začátku se ze strany mladíka jednalo o využití možnosti, jak se snadno a především zdarma dostat do Evropy. A co víc, jak lze dokonce v Evropě legálně žít či dokonce získat nejen pobyt, ale i občanství.
Poté, co jsem měla možnost si počíst o nejednom podobném případu, je mi zcela jasné, že nic jiného za touto „láskou“ není. Tedy alespoň ze strany muže. Případy, kdy si nemajetný mladý cizinec z rozvojové země našel starší Evropanku se v poslední době objevují stále častěji. Záměrně také hledají ženu, u níž je jistota nejen, že se nechá lehce „oblbnout“, ale také ta, že je již finančně zabezpečena a v neposlední řadě je velkou výhodou i fakt, že ve svém věku již neotěhotní, takže mezi nimi nevznikne žádný další závazek.
Nicméně mladíček (v tomto případě 23letý) jistě počítá s tím, že v momentě, kdy získá dostatečné zázemí – legální pobyt, případně občanství – od ženy se „trhne“. Mezitím si ovšem přizve celou rozvětvenou rodinu, což v případě takového Pákistánce může být pěkných pár desítek, časem možná nějaká stovka lidí. Výhodou by bylo, pokud by už měl on sám nějaké příbuzné či dobré známé v jiné zemi, pak by nejspíš při nejbližší příležitosti zmizel právě tam.
Pokud se však nakonec rozhodne zůstat v ČR a postupně na sebe „nabalí“ další příbuzné a známé, pak může jít o další základ už tak poměrně rychle se rozrůstající muslimské komunity u nás. Množící se kebabárny jsou ostatně nejlepší viditelnou známkou islamizace jakékoli země.
Čemu ovšem ani na jedinou minutu nevěřím je to, že mladíček s ženou, která by mohla být jeho babičkou, zůstane. Pro každého muslima je velmi důležité zplodit co nejvíc potomků. Pak si buď po rozvodu (který jistě bude časem následovat) přiveze nevěstu z Pákistánu nebo je možné, že i u nás si najde nějakou mladou sluníčkářku, která na jeho žádost i velmi ráda konvertuje. Bigamie u nás (zatím) není legální, takže je nepravděpodobné, že by ke stávající manželce přidal legálně ještě jednu.
Ostatně, také v tomto článku se píše, že Abdulah, kterému už jeho manželka shání veškeré náležitosti k pobytu, touží po rodině. Tedy zcela jistě má v plánu „babičku“ – jakmile to bude možné – vyměnit za mladší, ale především plodný model. Nezapomínejte, že pro muslima je žena především jakýmsi inkubátorem, plození dětí je jejím hlavním úkolem.
Možná se někdo z vás ptá, jak je možné, že mladí muslimové tak často „oblbnou“ mnohdy o dvě generace starší ženy? Pro muslimy je takové „oblbování“ velmi jednoduché, odmala se učí přetvářce (takíja), kterou by měli využívat pro džihád. Hrát potom zamilovaného při vidině vytouženého pobytu v Evropě, kam nyní míří desetitisíce Pákistánců, musí být pro někoho, kdo se učí přetvářce odmala, úplná hračka.
Zatímco jiní Pákistánci jsou nuceni si platit pašeráky, musí putovat často i dlouhé měsíce, kdy cestou mnohdy uvíznou v některém táboře nebo se musí dál do Evropy dostávat pokoutně, schovaní v kamionech, Abdulah si doma v pohodlí počká, až mu jeho Ariana vyřídí veškeré náležitosti, potřebné k legálnímu pobytu a poté mu zaplatí letenku. Na rozdíl od svých méně nápaditých soukmenovců ho tak cesta nebude stát vůbec nic, bude cestovat v pohodlí a s jistotou, že má v Evropě nejen kde hlavu složit, ale také má zajištěna všechna potřebná povolení k pobytu….
