Tento nárůst násilí samozřejmě přímo souvisí i s tím, jak rychle roste muslimská populace ve Francii. Navenek sice Macron předstírá jakýsi „boj proti islamismu“ či“ boj proti politickému islámu“, ve skutečnosti mu jde pouze o to, aby ve volbách příští rok porazil Marine le Pen.
I přes tento proklamovaný boj proti islamismu se ve Francii začínají stále tvrději postihovat odpůrci muslimské invaze, přičemž sám Macron potvrdil pokračování politiky otevřených dveří. Dokonce se nyní Francouzi rozhodli přivézt si do země džihádistky z ISIS z kurdských táborů. Je tudíž jasné, že země se postupně ještě víc islamizuje.
Útoky na francouzské policisty se za 20 let více než zdvojnásobily, přičemž každý den bylo zaznamenáno v průměru 85 incidentů proti úředníkům veřejné moci.
Statistické služby francouzského ministerstva vnitra zaznamenaly 2,3krát víc útoků než před 20 lety a ministr vnitra Gerald Darmamin uvedl, že vývoj by neměl být trivializován.
Jean-François Papineau, 37letý policejní veterán a šéf veřejné bezpečnosti v severní Francii, poznamenal, o kolik násilnější útoky se staly, když řekl: „Už to není nepřátelství, ale výzva k vraždě.“
Podle zprávy jsou francouzskými regiony s nejvyšší mírou útoků na důstojníky Paříž, nechvalně proslulé pařížské muslimské ghetto Seine-Saint-Denis a nakonec hustě osídlený soudní obvod du Nord, který zahrnuje město Lille na belgických hranicích.
Policejní šéf Papineau se vyjádřil k incidentu z počátku tohoto měsíce ve Villeneuve-d’Ascq, při kterém byl policista v jeho regionu napaden gangem nezletilých muslimů a v důsledku útoku měl dvanáct stehů na obličeji.
„Jedná se o zásadní trend, který zahrnuje aktivní menšinu útočící na symbol autority prostřednictvím policistů, kteří ztělesňují trvalou vazbu mezi státem a obyvatelstvem. Už nejsme jen v územním boji proti kontrole obchodu s drogami, ale také ve zpochybňování samé úlohy institucí,“ řekl.
Odhady, které hovoří o 85 incidentech denně, mohou být ve skutečnosti podhodnoceny. Mnoho menších útoků, při nichž nedojde ke zranění policistů, není vůbec hlášeno.
Právník Virgile Reynaud, který se specializuje na obranu policistů, řekl, že mnozí policisté nemohou incidenty hlásit ze strachu, že budou odvoláni z aktivní služby.
„Tito důstojníci vidí své poslání být na ulici, v kontaktu s pachateli a chtějí tam zůstat. Na druhou stranu také chtějí spravedlnost, aby potrestali útočníky,“ řekl Reynaud.
Vzhledem k tomu, že se ve Francii stupňuje násilí proti policii, někteří vyzvali vládu, aby v rámci pořádkové policie Compagnies Républicaines de Sécurité (CRS), vytvořila nové oddělení, které by se konkrétně postaralo o případy městského násilí.
Jiní, například policie v Nantes, odsoudili velmi mírné tresty pro ty, kdo útočí na policii, zejména pro krajně levicové militanty černého bloku Antifa a BLM, kteří se zaměřují na policisty při protestech.
Díky naivním, i neznalým voličům, i těm toužícím po nesvobodě pokračuje is lamizace přímo raketovým tempem a zrychluje. Pokud ti voliči, jež touží po svobodě a bezpečí nedají najevo své preference, nebude návratu.