Upozornit na jakoukoli kriminalitu muslimských vetřelců může v mnoha zemích znamenat pro dotčeného přinejmenším nařčení z rasismu a xenofobie. Ale někdy, jako třeba v tomto případě, můžete dokonce přijít o práci. A to i přesto, že děláte svoji práci.
Úředník ovšem tak trošku „ochutnal vlastní medicínu“. V roce 2015, když díky nezřízené invazi proudily hordy vetřelců i do Švédska, patřil tento úředník k těm, kteří nadšeně své nové sousedy vítali.
Obec Västernorrland oznamuje, že již nemá důvěru v zaměstnance, který údajně upozornil Migrační radu na podezření z podvodu mezi žadateli o azyl. Podle mužova prohlášení jednal podle pokynů svého bývalého zaměstnavatele, tedy obce. Tuto informaci však odmítá vedení města, vedené Levicovou stranou, které tvrdí, že by nikdy ani nenaznačovalo podezření z azylového podvodu, protože je to v rozporu s hostitelskou nadací.
Tedy vedení obce tímto jasně potvrdilo, že i v případě, že se objeví jakékoli podezření na azylový podvod, je třeba jej zamést pod koberec. Hosté si přece mohou dovolit cokoli, třeba i podvádět!
Na konci ledna bylo oznámeno, že muž, který byl zaměstnán v obci Härnösand jako koordinátor azylu a naposledy spolupracoval s levicově orientovanou Asociací pro vzdělávání pracovníků (ABF) ve Västernorrlandu – byl několik let v kontaktu s Migrační radou ohledně nesrovnalostí u žadatelů o azyl.
Podle něj jeho kontakt s migrační radou začal v souvislosti s invazí v roce 2015, kdy jeho tehdejší manažer v obci Härnösand chtěl, aby předal informace migrační radě, pokud má podezření, že žadatelé o azyl lžou.
Muž prý pokračoval v práci pro ABF financované daňovými poplatníky. Podle zpráv místních médií muž nahlásil úřadu nejméně dva žadatele o azyl.
Když se státní reportérka Ulla Öhmanová zabývala tématem v rozhlasovém vysílání, zajímalo ji, jak muž vidí své činy z pohledu svědomí.
„Ne, v té době to nebylo špatné. V té době jsme spolupracovali s migrační radou,“ odpověděl muž.
Tento úkol odmítají jeho bývalí manažeři v obci. Mimo jiné Ingrid Nilssonová (viz foto), vedoucí úřadu práce, tvrdí, že obec Härnösand by se nikdy nezapojila do pronásledování žadatelů o azyl.
„Když přišel velký příliv uprchlíků, pomohli jsme Úřadu práce jim zajistit smysluplný každodenní život. To je to, co děláme se všemi uprchlíky.“
Nilssonová, která je také členkou Levicové strany, se domnívá, že je naprosto nerozumné si myslet, že by se obec Härnösand zapojila do něčeho podobného. Na otázku, zda je v obci manažer, který mohl tento úkol muži přidělovat, odpovídá:
Ne, ne, není. V žádném případě. Jedná se o hodnotovou základnu, která je zcela v rozporu s naší politikou.
Rada ABF Västernorrland oznámila, že již nemá důvěru v muže a v jeho práci. Za to, že si dovolil upozornit na azylové podvody, byl propuštěn.
K něčemu podobnému rozhodně nedošlo poprvé. Už více lidí bylo vyhozeno ze zaměstnání jen proto, že si dovolili třeba jen upozornit na kriminalitu muslimských vetřelců.
Například dentista Bernt Herlitz z Gotlandu byl propuštěn, když nahlásil policii a migračnímu úřadu, že podle zubů je drtivá většina údajně nezletilých Afghánců, kteří do Švédska přijeli bez dokladů, ve skutečnosti dávno dospělých. Tím riskoval dokonce i ztrátu svého bytu. Afgháncům se samozřejmě nestalo nic, byli nadále považováni za děti.
