Ursula von der Leyen opět připomněla, že Brusel má zájem o vaše úspory (video)

Nedávno se zkorumpovaná šéfka EU, která ani po výzvě soudu nehodlá předložit utajované SMS, opět ozvala, aby připomněla, že EU stále cílí na vaše peníze.

Von der Leyenová se nedávno objevila na obchodním fóru v Paříži, kde mimo jiné prohlásila:

„Evropa má úspory. Bohužel, tyto úspory jsou pasivní. 10 bilionů eur úspor domácností stále leží na bankovních účtech a významná část evropských úspor je investována mimo náš kontinent. Evropa by nyní měla nasměrovat tyto úspory ve prospěch svých podniků.“

Nevěřte, že jde o dobro evropského průmyslu, který ve skutečnosti Brusel likviduje. Jde jim jen o váš majetek. O to, jak ho ukrást.

Plány na to, jak zabavit úspory občanům, se v EU objevují dlouhodobě. Mimo jiné se už roky buduje soupis majetků, včetně úspor. Vše by mělo být součástí unijních registrů.

Evropská komise již před časem vypsala výběrové řízení na studii proveditelnosti všeobecného registru majetku.

Studie proveditelnosti byla dokončena před dvěma lety a vše nasvědčuje tomu, že EU zavádí totální finanční dohled nad občany prostřednictvím bank.

Členské země musí také zřídit centrální rejstříky nemovitostí a centrální registry vlastníků společností. Aby měly orgány ze všech členských států přímý přístup k těmto informacím, musí vlády zřídit ústřední přístupové body.

Pro mezinárodní přístup do registrů účtů centrálních bank existuje samostatná směrnice. Ta stanoví „síťový systém pro registry bankovních účtů,“ který má být vyvinut a provozován Evropskou komisí.

Vše  nasvědčuje tomu, že Komise EU pracuje na projektu, který má podrobit občany totálnímu finančnímu dohledu, vše samozřejmě pod pláštíkem boje proti praní špinavých peněz.

V květnu 2024 přijala Rada EU na návrh EK balíček právních opatření proti praní špinavých peněz.

Ten zahrnuje směrnici, která vyžaduje, aby členské státy zřídily centrální registry bankovních účtů, které umožní včasnou identifikaci všech fyzických nebo právnických osob, které jsou zaměstnány úvěrovými nebo finančními institucemi na jejich území.

Součástí registru mají být také účty pro úschovu, účty kryptoaktiv a bezpečnostní schránky.

Pokud tedy bude EU nyní potřebovat zřídit vlastní registr, jednoduše může požádat banky, aby se registr bankovních účtů stal registrem majetku zadními vrátky. Zdá se, že přesně tato strategie je sledována.

V posledních asi pěti letech, zhruba paralelně se studiemi o možnosti registru majetku, je patrné, že banky konfrontují své nové i stávající zákazníky se stále rozsáhlejšími žádostmi o informace, které v případě stávajících zákazníků často doprovázejí hrozbou zrušení účtu.

Zákazníci mají najednou informovat banky o svých celkových aktivech a jejich původu. Stále častěji se také rozšiřují požadavky na prokázání příjmu.

Pravidelně se odkazuje na požadavky regulačních orgánů, zejména na ustanovení zákona o praní špinavých peněz o identifikaci klienta.

Jako odůvodnění jsou uváděny i blíže nespecifikované požadavky EU. To platí i pro dlouholeté stávající zákazníky, a to i pro ty, u kterých se na jejich účtech nikdy nic nápadného nestalo.

Banky se tedy v posledních letech na příkaz EU klientů ptají na celkový majetek a jeho původ, dále na profesi, odvětví, celkové příjmy a zdroj příjmů.

To není jen tak. Chce mít o všech co největší přehled.

EU samozřejmě nehodlá jakkoli pomáhat našemu kontinentu, respektive běžným firmám, jak tvrdí Leyenová ve videu níže. Brusel  jen vymýšlí cesty, jak se dostat k vašim úsporám.

Soupis majetků „zadními vrátky“ již Brusel získal. Tedy toho majetku, který vlastníte oficiálně.

A nyní hledá cestu, jak vás tohoto majetku zbavit….