Šéf NATO Rutte si pěkně naběhl: Tvrdil, že je šílené útočit na jiné země, ale neuměl odpovědět na nepříjemnou otázku (video)

Šéf NATO Rutte si pěkně naběhl: Tvrdil, že je šílené útočit na jiné země, ale neuměl odpovědět na nepříjemnou otázku (video)

Je zajímavé, že otázku, která byla položena  Ruttemu, dosud žádný novinář politikovi napojenému na NATO nepoložil. Na druhou stranu je to však pochopitelné: korporátní média prostě jisté otázky nepokládají, neboť jsou tabu.

V souvislosti s tím, že NATO tvrdí, že je obrannou aliancí, je však podobná otázka již desetiletí namístě. Zatím totiž NATO působí výhradně coby útočný pakt. Stačí se podívat, kde všude za celá desetiletí útočilo, aniž by daná země jakkoli ohrožovala byť jediného člena NATO.

Je zajímavé, že taková otázka byla položena až tak pozdě. Otázka byla zřejmě reakcí na proslov, se kterým vystoupil právě Rutte.

Během summitu NATO v Ankaře Rutte poznamenal, že ve 21. století je šílené útočit na jinou zemi, jako to Rusko udělalo s Ukrajinou.

Podle něj by „zralé demokracie“ už takové věci dělat neměly. Tvrdil, že je to scénář z 19. nebo 20. století. Rutte popsal demokracii jako trojí pilíř: svobodné volby, svobodný tisk a právo demonstrovat.

Hezká slova. Ale okamžitě vyvstává zřejmá otázka: Uvědomuje si, co NATO během své existence dělalo?

Jedna intervence za druhou, množství mrtvých, zraněných a vysídlených, často nenávratně zničené země (viz například Libye).  A to nehovoříme o sankcích, které mají na svědomí další miliony mrtvých.

Zde je výše uvedený proslov Rutteho:

Nedávno se novinář zeptal na otázku, kterou by si každé sebevědomé médium mělo klást už roky: Byly války o změnu režimu v Libyi a Iráku obrannými válkami?

Byla to právě reakce na to, jak Rutte neustále opakuje, že NATO je obranná aliance, dokonce nejsilnější obranná aliance v celé světové historii, jak sám říká.

Odpověď šéfa NATO byla stejně výmluvná jako vyhýbavá. Odmítl komentovat konkrétní války, zopakoval jen naučenou mantru, že NATO je k tomu, aby bránilo miliardu lidí, a dodal, že kdokoli, kdo zaútočí na NATO, může počítat s ničivou odpovědí.

Jinými slovy, odpovědi na otázku se zcela vyhnul tímto defenzivním postojem.

Co je pozoruhodné, je, jak jsou mocné instituce jako NATO podporovány zavedenými médii. Novinář, který položil otázku ohledně Libye a Iráku, udělal přesně to, co by žurnalistika měla dělat: konfrontovat vládce s jeho vlastními rozpory.

Ale jak často to vidíte v mainstreamovém zpravodajství? Prakticky nikdy.

Umíte si představit jakéhokoli mainstreamového novináře, který by se na něco podobného zeptal?

Sám Rutte mluvil o svobodném tisku jako o pilíři demokracie. Ironií je, že právě tuto svobodu tisku on a jeho kolegové raději zatlačují do kouta, když jsou otázky příliš ostré.

Tisk má tedy možnost vést jednostrannou propagandu (což také dělá), ale již ne klást otázky „na tělo.“ Níže se můžete podívat na to, jak se Rutte této otázce zcela vyhnul:

 

 

 

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 4 Průměrně: 5]

4 thoughts on “Šéf NATO Rutte si pěkně naběhl: Tvrdil, že je šílené útočit na jiné země, ale neuměl odpovědět na nepříjemnou otázku (video)

  1. Nyní Lavrov prohlásil, že Rusko už nebude nilkdy věřit Západu, že chce válku na Ukrajině řešit vyjednáváním.
    To to ale trvalo. Jakoby se mnoho let nevědělo, že USA, Západ, jen síle rozumí. Čína podporuje obě strany, takže válka na Ukrajině se jí velmi vyplácí.
    Setkání USA – Rusko na Aljašce a další, s červeným pokobercem a potleskem – jen divadýlko. Jen aby tak či onak pokračovala podpora Ukrajiny zbraněmi i logisticky. Západu se výroba zbraní velmi vyplácí, i když je to na úkor spokojenosti občanů a vyprázdněných státních pokladen. Rusko má i důvod být s válkou na Ukrajině spokojeno – stačí aby takto úspěšně na Ukrajině pokračovalo a Západ vykrvácí sám. Nyní Rusko vykázalo přebytek financí nad výdaji a brzy se to ještě zlepší, protože dojde kvůi Hormuzu k navýšení ceny ropy.

    0
    0
  2. „Během summitu NATO v Ankaře Rutte poznamenal, že ve 21. století je šílené útočit na jinou zemi, jako to Rusko udělalo s Ukrajinou.“
    Rok 1968 jsem Rusku neodpustil, pro mne se vse zasadne zmenilo, stal jsem se bezdomovcem.
    Ale Rusko Ukrajinskou valku nezacalo, byly to USA nasilnym pucem na Ukrajine a dosadily v Ukrajine fasistickou vladu. Uzemi, ktera Rusko („Novorusko“) pozaduje neni ukrajinske uzemi ale ruske, ktere Lenin priradil 1922 k Ukrajine (i s ruskym obyvatelstvem), ale nedaroval, to nebylo v keho moci. Zpetne prirazeni Novoruska k Rusku je jen ZNOVUSJEDNOCENI (podobne jako DDR). Kdyby ale po roce 1968 prisel dnesni hospodarsky a politicky svrab a nestovice, nebyla by stastna 70-ta leta a mnoho tenkrat narozenych deti.

    0
    0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *