Je zajímavé, jak manipulativní mainstream dokáže vyvolat dojem, že naše politika zajímá kohokoli za hranicemi. Většinou je to tak, že témata, která se u nás neskutečně pitvají, nikoho mimo naši republiku ani okrajově nezajímají.
A naopak: témata, kterým se u nás média věnují jen okrajově, jsou v zahraničí velmi často zmiňována.
Jako příklad uvádím nedávný humbuk kolem účasti politiků na summitu NATO: naše žabomyší války nikoho v zahraničí nezajímaly. Osobně jsem nenarazila na byť jediný článek, který by se tím tématem zabýval.
Ve stejnou dobu oproti tomu vyšel v několika médiích článek o trestu za písmeno „Z“ na mikině. Tato kauza proběhla ve stejnou dobu jako hádky kolem summitu a byla tehdy komentována nejen v Evropě, ale i v několika amerických médiích. Všude to bylo prezentováno jako „přešlap“ naší justice.
A také nyní se u nás pitvají pokračující žabomyší války vlády a prezidenta, kterých si však nikdo za našimi hranicemi nevšímá. Oproti tomu jsem za poslední tři dny narazila v asi 4 nebo 5 médiích z Německa a Rakouska na články, které upozorňují na politizaci BIS a zmiňují i Koudelku…
U nás téma, které mainstream nezajímá, v zahraničí jediné, co je aktuálně na České republice zajímá. Tedy přinejmenším v Německu, kde pomohla Fialova vláda s pomocí BIS ovlivnit eurovolby.
Řada německých a rakouských médií očividně vychází z článku v Parlamentních listech.
Zde je přesné znění článku z jednoho z oněch médií, další články na toto téma v němčině jsem nalezla například zde, zde nebo zde. A je třeba zdůraznit, že v Německu i Rakousku jsou nemainstreamová média čtená mnohem víc než u nás (čtou je voliči AfD či FPÖ, což jsou v obou zemích nejsilnější strany).
Tyto články si tak přečtou miliony německých a rakouských čtenářů.
Jediné, co neuvádí v některých z nich zcela přesně, je informace, že Koudelka musel rezignovat. Ve skutečnosti mu totiž končí funkční období, nicméně některá média si myslí, že byl odvolán novou vládou na základě politizace tajných služeb.
Některá zahraniční média pak předpokládají, že Koudelka působil jen za Fialy, což však také není pravda. Souběžně byl ve funkci i za první Babišovy vlády (viz kauza Vrbětice). Už tehdy bylo patrné vměšování do politiky, v té době měl ovšem spory jen se Zemanem, ne s Babišem.
Je však pravdou, že je nutné BIS co nejdřív odpolitizovat, neboť se opakovaně vměšovala i do záležitostí mimo Českou republiku, nemluvě o „dvorním“ médiu, Deníku N.
Takže nyní již to, co o nás píší jinde (přesný překlad):
Změna vlády v Praze znamená konec kontroverzní éry šéfa zpravodajství Michala Koudelky. Kritici obviňují BIS z politického vlivu, mediálních pochybení a pochybných operací s celoevropskými důsledky.
Dlouholetý ředitel české domácí zpravodajské služby BIS, Michal Koudelka, opouští úřad. S příchodem vlády premiér Andrej Babiš uzavírá hranici jeho funkčního období, které bylo poznamenáno četnými kontroverzemi.
Pod Koudelkovým vedením byla tajná služba opakovaně kritizována za politický vliv a cílené zveřejňování informací médiím. Dopady se projevily daleko za hranicemi České republiky a sehrály také roli v kampani před volbami do Evropského parlamentu v roce 2024.
Hlas Evropy a evropské volby
BIS získala mezinárodní pozornost především díky tzv. aféře „Hlas Evropy“ (Voice of Europe). Několik týdnů před evropskými volbami v roce 2024 byla prostřednictvím tajné služby zveřejněna obvinění, že několik evropských politiků spolupracovalo s Ruskem nebo dostávalo peníze z Moskvy.
V České republice byla obvinění směřována proti bývalému prezidentovi Václavu Klausovi a bývalému ministrovi zahraničí a řediteli Diplomatické akademie Cyrilu Svobodovi, mimo jiné. Vyšetřování však neproběhlo. Spolehlivé důkazy pro tato obvinění nikdy nebyly předloženy.
Nepodložená vyšetřování proti Bystroňovi
V Německu byly tyto informace zřejmě dostatečné k zahájení vyšetřování proti evropskému kandidátovi AfD Petru Bystroňovi. Během volební kampaně byla prohledána jeho kancelář v Bundestagu a několik bytů.
O dva roky později, po celkem 29 prohlídkách domů, stále neexistují žádné důkazy o údajných ruských peněžních platbách. Politické škody však nastaly. Nizozemská strana Forum voor Democratie kvůli kauze nepřekročila pětiprocentní hranici.
Matteo Gazzini v Itálii a Thierry Mariani ve Francii také byli pod tlakem. Nakonec skupina ID tehdy získala 58 mandátů místo dříve předpokládaných 85, což znamenalo ztrátu 27 křesel v Evropském parlamentu, což je rozhodující v těsných hlasováních.
Tajná služba jako politický nástroj
Pod Koudelkou se BIS stále více distancovala od svého zákonného mandátu. Místo toho, aby zpravodajské informace poskytovala výhradně vládě a bezpečnostním složkám, byly informace zasílány vybraným médiím a ovlivňovaly politickou debatu.
Zpravodajský expert Jan Schneider popisuje službu jako „propagandistický nástroj.“ Bývalý prezident Miloš Zeman mluvil o „loutce Washingtonu.“ Pro mnohé se BIS během těchto let vyvinula ve stát v rámci státu.
Koudelkovo funkční období se shodovalo s Joem Bidenem v USA a Petrem Fialou v České republice. V této fázi získaly na významu dezinformační kampaně a politicky motivované jednání. S příchodem nové vlády se tajná služba opět soustředí na svůj právní mandát a bude sloužit výhradně českým státním orgánům.
Další kontroverzní operace
Jan Schneider také vidí další nasazení BIS jako důkaz tohoto vývoje. Důkazy o výbuchu muničního skladu ve Vrběticích byly „děravější než ementál.“ Takzvaná ricinová aféra byla podobná.
V roce 2020 BIS varovala před údajným pokusem o atentát toxickou látkou ricin. Později se ukázalo, že takový plán útoku nikdy neexistoval.
Nový začátek v BIS
Schneider proto vyzývá k úplné deolitizaci tajné služby. Bývalý prezident Miloš Zeman také Koudelku po léta ostře kritizoval a obviňoval ho, že slouží zahraničním zájmům spíše než České republice.
Udělení Medaile George Teneta v roce 2019 – nejvyššího ocenění CIA za služby zahraničních partnerů – také vyvolalo diskuzi. Mnozí to vnímali jako symbol úzké spolupráce Koudelky s americkými zpravodajskými službami.
Se změnou vedení se BIS opět soustředí na svůj skutečný úkol v budoucnu a politickou komunikaci ponechá demokraticky legitimizovaným institucím. Kromě toho se změnou vlády ztratil Koudelka vliv na výběr svého nástupce.
