Jediným, kdo vydělá na větrných monstrech, jsou větrní baroni, lobbisté a na ně napojení politici. Tučné dotace, které do ničení evropské krajiny uvolňuje Brusel, jsou pro ně příliš velkým lákadlem.
Přitom průběžně se odhaluje bezpočet záporů, které s sebou větrníky přináší jak pro přírodu, tak pro člověka. Ještě horší pak musí být čtvrt kilometru vysoká monstra, která se plánují i v naší krajině.
Popis níže odpovídá průměrné turbíně, ne těm ohromným monstrům, která všechna negativa dále znásobují…
Věřit, že země může být poháněna větrem, není jen iluze.
Větrná turbína o výkonu dvou megawattů se skládá z 260 tun oceli, jejíž výroba vyžaduje 300 tun železné rudy a 170 tun koksu.
Těžba, přeprava a výroba těchto surovin probíhají pomocí uhlovodíků (fosilních paliv).
Každá turbína ročně spotřebuje 10 000 litrů maziv na bázi ropy.
Recyklace vyřazených větrných turbín je příliš nákladná, turbíny se proto zahrabávají pod zem nebo ilegálně vyváží na skládky (viz kauza německých turbíny ilegálně vyvážených na české skládky).
I kdyby se větrná turbína točila, dokud se nerozpadne, NIKDY nevygeneruje tolik energie, kolik bylo vynaloženo na její stavbu.
Další zajímavosti se dozvíte ve videu:
Ekologická výroba veternej elektriny je pomocou tunelov. Na jednu stranu tunelu sa dá veľký elektrický ventilátor, na druhú veterná turbína. A poberajú sa dotácie.
Do vstupniho jicnu se nalije hrachova polevka dostatecne husta a do vystupniho otvoru se da mala spalovaci turbina vyrabejici poud. Ten se bude uskladnovat v lithiovem akumulatoru na zadech.
Kdo vynalezne zdroj energie, který vyrábí stejně drahou nebo levnější energii, než vložené prostředky na jeho stavbu a provoz dostane na to tata 3 Nobelovy ceny. Naprosto jednostranný zbytečný článek.