Policie v Essexu přestala využívat rozpoznávání obličeje, protože systém mnohem lépe identifikoval černochy

Věděli jste, že i technologie může být podle woke šílenců rasistická? To si alespoň myslí v anglickém Essexu, kde zrušili systém rozpoznávání obličejů jen proto, že údajně „diskriminoval“ černochy.

Nikomu nevadilo, že je šmírován i každý bezúhonný občan. Vadilo jen to, že rozpoznávání je mnohem přesnější u privilegované rasy.

U jiných ras se systém občas spletl nebo nedokázal zločince identifikovat. To se ostatně ukázalo i v několika kauzách z různých zemí, kde se systém využívá. Opakovaně byli totiž z různých zločinů obvinění zcela nevinní lidé jen proto, že je systém mylně vyhodnotil.

Případy mylných identifikací, které jsem měla možnost zaznamenat, se téměř vždy týkaly bělochů. Otázkou je, zda lze považovat za výhodu, pokud vás systém označí neprávem za zločince.

Nicméně policie v Essexu skutečně pokládá fakt, že je u černochů systém přesnější, za rasismus. Paradoxem je, že v případě, že by se systém úplně stejně jako u jiných ras mýlil i u černochů, zřejmě by byl i nadále v ulicích nainstalován.

Policie v Essexu pozastavila používání živého rozpoznávání obličejů poté, co studie z Cambridge zjistila, že systém statisticky s větší pravděpodobností správně identifikuje černochy než jiné etnické skupiny a s větší pravděpodobností identifikuje muže než ženy.

Policie se také chlubila znepokojivými čísly: mezi srpnem 2024 a únorem 2025 bylo naskenováno přibližně 1,3 milionu obličejů, což vedlo k 48 zatčením a „pouze jednomu chybnému zásahu.“

Mělo by to být chápáno jako důkaz toho, jak rychle se v Británii normalizuje masové biometrické monitorování.

Miliony lidí byly naskenovány na veřejnosti, než veřejnost dostala jasnou odpověď na základní otázku: jaká úroveň důkazů byla kdy předložena k ospravedlnění nasazení tohoto systému?

Nebýt toho, že jim přesnější výsledky u černochů připadaly rasistické, systém by nadále fungoval a skenoval každého, kdo projde po ulici.

Policie připouští, že rozpoznávání obličejů nesnižuje kriminalitu

Zpráva, kterou si Essex sám zadal, rovněž zjistila, že „neexistují žádné statisticky významné důkazy o tom, že by nasazení systémů pro rozpoznávání obličeje (LFR) snížilo kriminalitu, a že úroveň kriminality byla před nasazením, během něj i po něm podobná.“

Zpráva uvádí, že hlavním dopadem se zdá být identifikace konkrétních osob, spíše než jakýkoli měřitelný odrazující účinek na páchání trestné činnosti v okolí.

To je u technologie, která je tak často prodávána jako nezbytnost pro veřejnou bezpečnost, nepraktické. Pokud nelze prokázat širší odrazující účinek, pak se ospravedlnění k zavádění těchto šmírovacích systémů  značně zužuje.

Veřejnosti zbývá systém, který skenuje obrovské množství lidí, provádí skromný počet zásahů a neprokázal jasné důkazy o tom, že by zvýšil bezpečnost širší oblasti. To je mnohem slabší argument, než obvykle naznačují tiskové zprávy ministrů a policie.

Nejde jen o Essex: Rozpoznávání obličeje se zavádí po celé zemi

Do konce roku 2025 používalo rozpoznávání obličeje v reálném čase třináct policejních sborů v Anglii a Walesu, uvádí Sky News. V lednu vláda uvedla, že počet dodávek s rozpoznáváním obličeje se zvýší z 10 na 50.

Ministerstvo vnitra rovněž zmínilo více než 1300 zatčení v Londýně mezi lednem 2024 a zářím 2025 v souvislosti s touto technologií. Tato čísla jsou často prezentována jako důkaz úspěchu, ale jsou také důkazem tichého rozšíření.

Proto by se pauza v Essexu neměla zaměňovat za zdrženlivost. Národní politika se ubírá opačným směrem. Stát neustupuje od rozpoznávání obličejů; zakotvuje ho hlouběji.

Jakmile se tato infrastruktura stane běžnou, opozice se zaměří na užší téma: nikoli na to, zda by měla být veřejnost skenována, ale pouze na to, zda je skenování dostatečně vyvážené, přiměřené a přesné. To je zásadní posun v tom, co se od občanů očekává, že budou tolerovat.

Údaje o přesnosti jsou znepokojivé, nikoli uklidňující

Pro každého, kdo má již obavy z rozpoznávání obličejů, fráze „pouze jeden chybný zásah“ není zrovna uklidňující.  Vlastní čísla z Essexu ukazují, že během 41 nasazení bylo naskenováno přibližně 1,3 milionu obličejů, což vedlo ke 123 zásahům a 48 zatčením policií.

To je jedno zatčení zhruba na každých 27 000 naskenovaných obličejů.

Poměr vypovídá sám za sebe: biometrické kontrole je podrobena velká část veřejnosti, aby bylo možné lokalizovat malý počet cílů.

Existuje zde i širší historie. NIST již dříve zjistil, že algoritmy rozpoznávání obličejů mohou vykazovat značné demografické rozdíly, přičemž falešně pozitivní výsledky se v některých kontextech mezi skupinami často liší faktory 10 až více než 100.

Vyšší míru falešně pozitivních výsledků zaznamenal systém u žen. Fakt, že se systém občas mýlí, zvyšuje riziko falešného obvinění nebo dodatečného sledování.

Zjištění společnosti Essex se neobjevují ve vakuu. Jsou součástí delší historie nerovnoměrné výkonnosti a obav o občanské svobody.

Závěrečná myšlenka

Policie v Essexu pozastavila rozpoznávání obličejů v reálném čase jen kvůli údajnému rasismu, který systém vykazoval tím, že lépe rozeznával černochy. Nikoli kvůli tomu, že se tento způsob sledování občas mýlí nebo proto, že lidé v ulicích jsou šmírováni a rozeznáváni (a tím i kontrolováni). 

Přesto tatáž zpráva, která upozornila na obavy ohledně rasové spravedlnosti, také nezjistila statisticky významný krátkodobý pokles kriminality.

Pokud rozpoznávání obličejů skenuje miliony lidí, vede k omezenému zatýkání a nedokáže prokázat, že skutečně snižuje kriminalitu, proč má být zaváděno ve velkém?

Zřejmě proto, že zde nikdy o řešení kriminality ve skutečnosti nešlo…