V tomto případě nejde o typický „transhumanismus,“ protože spojení člověka a stroje není trvalé, ale pouze dočasné. I když se nový robot prezentuje jako pomocník při přenášení těžkých břemen, spekuluje se o tom, že bude využit zejména k vojenským účelům.
Výzkumníci z Jižní univerzity vědy a technologie v Šen-čenu představili nositelný robotický systém, který přidává lidskému nositeli pár nezávislých mechanických nohou a trup, čímž vytváří čtyřnohý hybrid, který pomáhá s přenášením těžkých nákladů přes obtížný terén, jako jsou schody, rampy a nerovný terén, podle deníku South China Morning Post.
Pod vedením Chenglonga Fu tým vědců navrhl zařízení tak, aby kombinovalo lidské kognitivní výhody v plánování trasy a rozhodování s robotickými schopnostmi pro nosnost a výdrž v prostředích příliš nebezpečných nebo složitých pro plně autonomní systémy.
Elastický spojovací mechanismus synchronizuje robotické nohy s pohyby uživatele, což umožňuje hybridu sdílet více než polovinu hmotnosti nákladu při zachování přirozené chůze a rovnováhy.
V testech systém snížil čisté metabolické náklady nositele na chůzi s 20 kg zátěží o 35 % ve srovnání s běžným batohem a snížil maximální plantární tlak o 52 %, což vyvolalo spekulace čínských médií, že tato technologie by mohla sloužit jako základ pro rozsáhlou „armádu kentaurů“ jako posilu vojenského personálu asijské supervelmoci.
Cyber-centaurs are here: Chinese engineers unveil a clip-on “robot butt”
Chinese engineers have presented an exoskeleton that attaches to the waist and hips to help carry heavy backpacks. The device can take on 30–50% of the load, assisting with up to 15–30 kg of weight.
The… pic.twitter.com/RlC3ryf6xx
— NEXTA (@nexta_tv) March 10, 2026
Pokračující investice čínské armády do technologií exoskeletu pro zvýšení výdrže vojáků naznačují možné vojenské využití těchto lidmi podporovaných systémů, ačkoli bizarní vzhled zařízení vyvolal kritiku a posměch, informuje SCMP.
Průlom přichází uprostřed narůstající rivality v robotice mezi Spojenými státy a Čínou. Nedávno svědčili vedoucí pracovníci Boston Dynamics a Scale AI před podvýborem Sněmovny reprezentantů pro vnitřní bezpečnost a varovali, že pokrok Číny v humanoidních robotech představuje národní bezpečnostní obavy.
Svědci prosazovali koordinovaná federální opatření, jako jsou širší vývozní kontroly AI čipů a omezení vládních nákupů čínských robotických technologií.
Čínské dominance ve výrobě zřejmě přesahují robotiku.
Po loňské cestě do Číny na podzim Greg Jackson, generální ředitel britské energetické společnosti Octopus, vyprávěl o prohlídce téměř autonomní „temné továrny“ vyrábějící mobilní telefony s minimálním lidským dohledem.
„Navštívili jsme temnou továrnu, která vyráběla astronomické množství mobilních telefonů,“ řekl Jackson deníku The Telegraph.
„Proces byl tak silně automatizovaný, že na výrobní straně nebyli žádní pracovníci, jen malá skupina, která měla zajistit, že závod funguje.
Máte pocit změny, kdy se konkurenceschopnost Číny změnila z vládních dotací a nízkých mezd na obrovské množství vysoce kvalifikovaných, vzdělaných inženýrů, kteří neustále inovují.“
Australský těžební magnát Andrew Forrest opustil plány na vývoj pohonných jednotek pro elektrická vozidla poté, co byl svědkem plně robotických montážních linek v Číně, kde stroje vycházejí z podlahy a staví nákladní vozy na dlouhých dopravnících bez zásahu člověka.
Analytici Morgan Stanley předpovídají, že sektor humanoidní robotiky by mohl do roku 2050 narůst na trh v hodnotě 5 bilionů dolarů, zahrnující prodej, dodavatelské řetězce, údržbu a podpůrné sítě, přičemž do poloviny století by mohlo být globálně nasazeno přes 1 miliardu jednotek.
