Žádná desertifikace se nekoná: Sahara se zmenšuje s tím, jak se její části stávají stále zelenějšími

V rámci klimatické propagandy se jedním z terčů propagandy staly také pouště, zejména Sahara. Ta měla podle apokalyptiků soudného dne zvětšovat svoji plochu a dostat se až na jih Evropy.

Sahara však nečiní to, co ve svých předpovědích zmiňovali klimatičtí alarmisté. Chová se přesně naopak, tedy zmenšuje se a výrazně zezelenala. A zřejmě právě jeden z důvodů, proč se tak děje, je i důvodem, proč o tomto úkazu klimatická propaganda mlčí.

Sahara jako taková se tedy zmenšuje, což potvrdily i satelitní snímky. Tyto změny jsou samozřejmě pozitivní, proto se o nich nesmí hovořit.

Po desetiletí byl narativ kolem Sahary příběhem nezastavitelné desertifikace – rozsáhlé, suché krajiny, která pomalu pohlcovala vše na své cestě, včetně Evropy, jak varovali alarmisté.

Nicméně nedávné vědecké poznatky vykreslují mnohem nadějnější a složitější obraz. Díky pokročilé satelitní technologii a umělé inteligenci vědci objevili něco pozoruhodného: okraje Sahary a Sahelu se stávají výrazně zelenějšími.

V minulosti byly satelitní snímky často příliš „rozmazané“ na to, aby bylo možné detekovat jednotlivé stromy v suchých oblastech. Řídká vegetace byla často přehlížena, což vedlo k podcenění skutečné biomasy.

Díky využití satelitních dat s vysokým rozlišením a algoritmů hlubokého učení jsou vědci nyní schopni počítat jednotlivé stromy a keře. Výsledky jsou ohromující: v oblastech, které se dříve považovaly za většinou neúrodné, rostou miliardy stromů.

Nejde jen o opravu starých dat; je to důkaz skutečné ekologické změny.

Několik faktorů ovlivňuje tento efekt „zelenání“ v největší horké poušti na světě. Za prvé, v některých oblastech Sahelu se v posledních desetiletích zvýšily srážky.

Za druhé, účinek mělo hnojení CO2: CO2, který je klimatickými alarmisty považován za hlavní hnací sílu změny klimatu, je rozhodně silným hnojivem pro rostliny, o čemž samozřejmě tatáž propaganda mlčí.

Vyšší koncentrace CO2 umožňují stromům efektivněji využívat vodu. Mohou udržovat své póry (průduchy) částečně zavřené, aby zabránily odpařování.

Za třetí, změny v tom, jak často se v těchto oblastech vyskytují požáry, umožnily mladým sazenicím dosáhnout dospělosti místo toho, aby byly zničeny v raných stádiích.

Proč je to důležité?

Tato zjištění mají zásadní dopad na naši planetu: více stromů znamená, že z atmosféry se odebírá více oxidu uhličitého (toho, proti němuž klimaalarmisté tak brojí).

Stromy poskytují stín, snižují erozi půdy a pomáhají udržet vlhkost v půdě, což činí prostředí obyvatelnějším pro místní komunity.

Navíc zelenější krajina podporuje širší škálu hmyzu, ptáků a savců, čímž posiluje místní ekosystém.

To nám připomíná, že příroda je odolná, a že naše chápání ekosystémů Země se neustále vyvíjí. Poušť není jen místem písku a horka. Ke to místo skrytého života, který pomalu znovu získává svou půdu.