Opakovaně jste si zde mohli přečíst o zajímavém výzkumu, který by zcela přepsal dávnější historii. Pokud by tak tomu bylo, pak je vlastně otázka, co z toho, co jsme se učili o více či méně dávných dějinách, je vůbec pravda.
Pyramidy v Gíze patří mezi nejlépe prozkoumané a nejikoničtější stavby v dějinách lidstva. Více než století je mainstreamová egyptologie datuje do čtvrté dynastie Staré říše, kolem roku 2560 př. n. l., kolem za vlády faraona Cheopse.
Přesto však zůstávají otázky ohledně jejich původu, techniky stavby a stáří. V nedávné předběžné studii inženýr Alberto Donini z Univerzity v Bologni představil alternativní přístup k určení doby výstavby těchto památek.
Metoda relativní eroze (REM)
Středobodem Doniniho výzkumu je nová datovací metoda, kterou nazývá Metoda relativní eroze (REM). Tato metoda vychází z myšlenky, že kámen při vystavení přírodním vlivům, jako je vítr, déšť a změny teploty, se měřitelně eroduje.
Porovnáním stupně eroze mezi kamennými povrchy stejného typu horniny, ve stejném prostředí, ale s jiným známým stářím, Donini uvádí, že je možné odhadnout stáří stavby, jejíž datum vzniku není známo.
REM rozhodně není metoda, která by poskytla přesné datum. Místo toho vytváří časový interval s určitou pravděpodobností. Prezentovaná studie pracuje převážně s úrovní spolehlivosti 68,2 procenta, což odpovídá jedné směrodatné odchylce ve statistických analýzách.
Výzkum na plošině v Gíze
Ve své předběžné studii aplikuje REM na čtyři stavby na plošině Gíza: Velkou Cheopsovu pyramidu (G1), Rachefovu pyramidu (G2) a dvě menší královské pyramidy kromě Velké pyramidy, známé jako G1b (připisovaná Merititesovi I) a G1c (připisovaná Henutsenovi).
Výsledky pro dvě největší pyramidy se výrazně liší od obvyklého archeologického datování. Pro Velkou pyramidu (G1) dosahuje REM pravděpodobného věku přibližně 24 941 let před současností, s širokým pravděpodobnostním rozsahem od přibližně 8954 do 36 878 př. n. l.
Podobné stáří bylo zjištěno u Rachefovy pyramidy (G2), s nejpravděpodobnějším datem kolem roku 21 929 př. n. l. a intervalem přibližně mezi 8281 a 31 527 př. n. l.
Tato analýza naznačuje, že tyto dvě monumentální pyramidy pravděpodobně nebyly postaveny kolem roku 2560 př. n. l., jak se tradičně předpokládá.
Divergentní datování královských pyramid
Pozoruhodné je, že výsledky pro dvě další studované pyramidy ukazují zcela odlišný obraz. Pyramida G1b je datována kolem roku 3375 př. n. l. a pyramida G1c kolem roku 4162 př. n. l.
Tato data spadají do časového rámce rané egyptské civilizace a jsou obecně kompatibilní s převládající archeologickou chronologií.
Tento značný rozdíl ve stáří mezi velkými pyramidami a menšími hospodářskými budovami je důležitým prvkem Doniniho interpretace výsledků.
Renovace místo původní výstavby
Na základě svých zjištění Donini navrhuje alternativní hypotézu: faraoni Cheops a Rachef sami nepostavili dvě velké pyramidy, ale spíše je renovovali, opravovali nebo znovu využili.
Spojením jejich jmen a kultu s těmito již existujícími památníky si nárokovali jejich autorství. Královské pyramidy byly naopak postaveny v období faraonů.
Pokud je tento výklad správný, znamená to, že kolem konce poslední doby ledové, asi 19 000 až 23 000 let před Kristem, existovala v Egyptě dosud neznámá civilizace schopná stavět velkorozměrné kamenné stavby.
Předběžné závěry a další postup
Donini zdůrazňuje, že jeho výzkum je provizorní. Metoda může být dále zdokonalena přesnějšími měřeními, lepším určením objemu eroze a aplikací na větší počet struktur.
Nevidí REM jako definitivní odpověď, ale jako nástroj, který může zpochybnit stávající předpoklady a otevřít nové výzkumné otázky.
Proto vyzývá archeology, geology a další odborníky, aby metodu testovali, replikovali a kritizovali tam, kde je to nutné. Pouze prostřednictvím interdisciplinárního následného výzkumu lze určit, zda data zjištěná REM obstojí.
Výzva stávajícímu paradigmatu
Ačkoliv jsou Doniniho závěry kontroverzní a odporují současnému akademickému konsenzuálnímu modelu, prezentuje svou práci jako statistické a empirické cvičení, nikoli jako senzacechtivou reinterpretaci historie.
Jeho studie každopádně zpochybňuje stávající paradigma, aniž by tvrdil, že má konečné slovo o stáří pyramid v Gíze.
Zda REM nakonec povede k revizi egyptské chronologie, bude záviset na budoucím výzkumu a nezávislém ověření. Každopádně výzkum jasně ukazuje, že diskuse o původu těchto památek zdaleka není uzavřená.
Pyramidy někdo postavil. Z hlediska vesmíru je to jen zlomek existence bytostí na planetě Zemi. Tedy víme, že nic nevíme…
Akú sú tvoje dôkazy?
Opakovaně jste si zde mohli přečíst o zajímavém výzkumu, který by zcela přepsal dávnější historii.…
Ano opakovaně si tady můžeme přečíst spousty překroucených skutečností s holých nesmyslů. Hlavní ale je “přispět na necenzurovanou pravdu “
Těch dokladů o dávném stáří různých pyramid, ale i dalších staveb třeba v Peru jsou mraky. Dneska to se současnými prostředky nepostavíš, i kdyby ses na hlavu stavěl. Některé jsou dopotopní (jako třeba Ollantaytambo), jiné popotopní, ale i tak staré mnoho a mnoho tisíců let (ne víc než 12 :-)). Stačí číst a zamýšlet se nad mizérií dnešní zidologizované a zpolitizované vědy.
Otázka je, proč by obyčejný lidi měli stavět pyramidy. Přemýšlej. Ten kdo to stavěl, nejprve potřeboval něco, někoho trvale oblbovat no a pak si k tomu vyrobil nástroje. A zrovna ve velkém. Pyramidy jsou nástroje na ovlivňování lidí. Všechny pyramidy nebo alespoň některé pyramidy budou určitě postaveny do nějakého vzoru či systému, aby svoje vysílání zesynchronizovali a tím ve vlnách zesilovali.
A kdy to postavili, je skoro irelevantní. Milion let sem, milion let tam. Výsledek je stejnej.
Jen mě udivuje, že nikoho nenapadlo ty pyramidy jednoduše odstřelit. Výbušnin by na to bylo dost. Ani za druhé světové nebyl žádnej nálet a shození bombiček na špičku nějaké pyramidy. Už to je divný. Já bych to zkusila, co by to udělalo. Byla by sranda.
Vždyť ty pyramidy prý stojí na nějaké plošině. Zkoumal někdo tu plošinu, to podloží?
Vždyť Egypt to je samej písek. Je divný, že se jim ty stěny pyramidy nerozjely. Ta pyramida musí něco vážit. Za ty roky všechny stěny pořád drží. A ještě stojí tak blízko u sebe. Že se vůbec ani ta plošina nenaklonila, to je divný.
Tady se můžeš dokopat všelijakých účelů a zdůvodnění. Páč, když není zájem oficiální vědy se v tom hrabat, je vůbec těžké ověřovat alespoň nějaká fakta. Ale neříkám, že to tak být nemůže. Dávno už ale žijeme v prolhaném světě. Ale je to náš svět 🙂
přečtěte si knihy od Grahama Hancocka ten má skvěle knihy a Otisky Božích Prstu je jeho nejlepší dílo tež doporučím přečíst i Slovance ale možná se da stáhnout i Ekniha na Webshare
Já jsem hodně načerpal od Andreje Skljarova, páč umím docela dobře rusky. A on je (byl, zemřel ve 2016) vzděláním fyzik, velice kritický a akurátní. Žádný fantasta. Naopak za fantasty má současné akademické historiky a archeology.
A že bys napsal něco zajímavého z té knížky, to tě nenapadlo? Tady je sháňka po zajímavých informacích. A když umíš tak dobře rusky.
Je vidět, že národ Rusů přece jen za něco stojí. Jsou to tvrďáci. Pamatuji je ze závodů v gymnastice. Ti jeli vždycky až na dřeň. Vycepovaní a vymakaní. A přesto skromní. Tichonov, trenér hokejistů, ten jim dával. Jestli naši někdy Rusy v hokeji porazili, tak jen proto, že měli štěstí.
Popravdě, nenapadlo. Napadlo mou setru, že jí budu cosi překládat. Tak jsem ji odkázal na oprášení ruštiny. Knihy jsou k dostání. Já nakupuju na ru-shop.cz. Todle je jen můj vedlejší zájem o alternativní archeologii a vědu (například Aleksandr Bělov nebo Sergej Sall) nebo politologii a ekonomii (Pjakin, Chazin, Katasonov, Pereslegin, aj.) Ale nejvíc toho jde přes internát, samozřejmě.
Existuje aj filmové spracovanie tých kníh od Hancocka v seriáloch „Starodávne apokalypsy“.
Pravda je to, že svet nieje starý 6000 alebo 8000 rokov podľa nejakého kalendára, trebárs aj toho Slovanského.