Postupná likvidace NATO? Trump provádí kroky, které tomu nasvědčují

Dalo se již dříve předpokládat, že USA pod Trumpem postupně NATO rozvrátí tak, aby se samo rozpadlo. Nicméně neviděla bych až tak velký důvod k radosti, protože předpokládám, že bude pouze přetransformováno do „Evropské armády“ pod kuratelou Bruselu.

To tedy bude takzvaně „z deště pod okap“ a nic zásadního se zřejmě nezmění. Pod kuratelou Bruselu tak budeme nejen ze strany EU, ale i nové vojenské aliance.

Je sice možné, že v případě změny politické reprezentace v USA dojde i k opětovné integraci země do NATO, ale zatím je brzy předjímat.

Předpokládám, že to mimo jiné znamená, že původně plánovaná – a většinou Sněmovny schválená – přítomnost amerických vojsk na našem území (cca 11 základen) bude zřejmě pasé.

Trumpova administrativa zahájila tiché, ale zásadní snižování americké vojenské přítomnosti v Evropě. Tento krok přichází uprostřed rychle eskalujícího napětí se západními „spojenci“ z EU.

Podle zprávy The Washington Post, která cituje několik představitelů, se Pentagon připravuje na likvidaci přibližně 200 amerických vojenských pozic začleněných do velitelských a poradních orgánů NATO.

Tyto personální škrty ovlivní několik z nejvlivnějších plánovacích center aliance, včetně zpravodajských, speciálních operací a námořních velitelských struktur.

Snížení bude provedeno především tím, že se americké důstojníky nenahrazují po skončení jejich služeb, nikoli náhlým odchodem. Ačkoliv jsou škrty skromné, výrazně sníží roli Ameriky v rozhodovací architektuře NATO.

Mezi postiženými subjekty jsou například NATO Intelligence Fusion Centre ve Spojeném království, velitelství spojeneckých speciálních operací v Bruselu a STRIKFORNATO v Portugalsku, které koordinuje námořní operace.

Celkem bude přibližně polovina amerického personálu přiděleného k těmto tělům odstraněna.

Americká pozice sil v Evropě zůstane technicky blízko 80 000 vojáků. Pokud by chtěl Trump ponechat v Evropě méně vojáků, podléhalo by to schvalování Kongresem.

Úředníci Pentagonu údajně soukromě sdělili evropským diplomatům, že Amerika očekává, že Evropa převezme většinu konvenčních obranných schopností – zpravodajství, protiraketovou obranu a logistiku – do roku 2027.4

Mnozí evropští lídři přiznávají, že je to nereálné. Personální škrty jsou také v souladu s nově zveřejněnou americkou Národní bezpečnostní strategií (NSS), která upřednostňuje západní polokouli před Evropou.

Dokument výslovně vyzývá k přerozdělení amerických vojenských zdrojů blíže domovu. Základem této změny je Trumpův rostoucí skepticismus vůči samotnému NATO.

Tento týden prezident znovu sdílel na sociálních sítích zprávu, v níž označil NATO za hrozbu pro americké zájmy a zároveň označil Čínu a Rusko za přehnané „strašáky,“ což je pocit, který předvídatelně rozzuřil evropské představitele.

Samozřejmě načasování není náhoda. Stahování následuje po zesilujícím sporu o Grónsko. Z pohledu Trumpovy administrativy odmítání Evropy vážně jednat jen posílilo přesvědčení, že spojenci v NATO upřednostňují symboliku před bezpečností.

O víkendu Trump ještě zvýšil tlak, když oznámil nová cla na několik zemí NATO, která mají začít platit v únoru a výrazně vzrůst do června. Představitelé EU nyní otevřeně diskutují o odvetných obchodních opatřeních.

Jeden představitel NATO se pokusil zlehčit význam škrtů slovy: „NATO a americké úřady jsou v úzkém kontaktu ohledně našeho celkového postoje, aby zajistily, že NATO si udrží svou robustní schopnost odstrašovat a bránit.“

Co nejvíce znepokojuje evropská hlavní města, není počet zapojených vojáků, ale symbolika. Poprvé po desetiletích jedná Washington na základě předpokladu, že členství v NATO je volitelné, nikoli posvátné.