Je to už poměrně dlouho, co se rozhodlo, že se pravidla změní tak, že na prodej osiv bude mít monopol několik vybraných korporací. Dokonce by se v rámci EU měla zakázat i výměna semen mezi drobnými pěstiteli.
Takže veškerá semena, která budou v prodeji na území EU, budou pocházet od Bayeru (ten již dříve koupil nechvalně známé Monsanto) a dalších velkých producentů, často také výrobců pesticidů.
EU chce tedy standardizovat trh s osivem tak, aby z toho měly výhody ty největší korporace. Ustanovení připravovaného textu vyvolávají mezi odborníky obavy a hněv.
Opět se zde totiž projevuje onen orwellovský jazyk, kdy EU podává novinku jako „úspěch“ a „zjednodušení,“ ale skutečnost jde zcela opačnou cestou.
Pravidla mají být nastavena tak, aby byly výrazně zvýhodněny mamutí korporace.
Začátkem prosince schválili evropští ministři zemědělství mandát k revizi pravidel upravujících produkci a uvádění rostlinného rozmnožovacího materiálu (PRM) na trh a oznámili řadu změn, které se setkaly se silným odporem.
Kromě dohody mezi EU a Mercosurem a obchodní války mezi Bruselem a dalšími supervelmocemi čelí evropští zemědělci ještě další výzvě.
Rada uvedla svůj záměr „modernizovat“ roztříštěný rámec, rozptýlený v několika směrnicích, které jsou považovány za zastaralé.
Návrh nařízení si klade za cíl zaručit vysoce kvalitní osivo přizpůsobené vyvíjejícím se zemědělským a environmentálním podmínkám, posílit konkurenceschopnost tohoto odvětví, které je strategické pro potravinovou bezpečnost a zároveň usnadnit inovace a snížit administrativní zátěž.
„Cílem nových pravidel je zvýšit agrobiodiverzitu, podpořit specializované odrůdy a odrůdy přizpůsobené místním podmínkám a poskytnout větší flexibilitu pro různé způsoby využití šlechtiteli, dalšími profesionálními i neprofesionálními provozovateli,“ uvádí se v prohlášení .
Zatímco několik oblastí je vyloučeno, jako je lesnictví, okrasné rostliny, vyvážené, heterogenní biologické materiály, materiály z genových bank nebo určené pro vědecké a kontrolní účely, nařízení se zaměřuje na semena a všechny MRV (pozn.: vegetativní reprodukční materiály, rostlinné fragmenty nebo orgány, které umožňují rostlině vegetativní množení bez použití semen).
Dva stávající pilíře – a to registrace odrůd a certifikace semen a dalších reprodukčních materiálů – zůstávají nezměněny, vysvětluje Rada. Naopak se plánují údajně praktičtější a méně omezující úpravy.
Ty se týkají povinného posouzení VCUD (kulturní hodnota a udržitelné využívání) pro zemědělské plodiny, brambory a vinnou révu, výjimek z úředních kontrol a také upřesněných odchylek, a to i pro neprofesionální využití a výměnu osiva, s výhradou přezkumu o pět let později.
Očekává se, že jednání mezi předsednictvím Rady a Evropským parlamentem začnou začátkem tohoto roku s cílem dosáhnout konečné dohody o textu, který Evropská komise předloží v červenci 2026.
Text je již mnoho měsíců kritizován a argumenty předložené Radou pro zemědělství jsou právě ty, které znepokojují odborníky a zemědělské organizace.
Organizace jako Arche Noah a Réseau Semences Paysannes (Síť rolnických osiv), které se zasazují o modernizaci a snížení administrativní zátěže, jej označují za „byrokratickou noční můru.“
Projekt totiž ve skutečnosti zvyšuje administrativní zátěž prostřednictvím mnoha zpráv, auditů a registrací, čímž činí řízení pro drobné šlechtitele nepřiměřeným a fakticky zakazuje neformální výměnu vlastních osiv, zatímco společný dopis více než 200 organizací z celé EU varuje před porušováním práv, která již byla drobným aktérům udělena.
Ve svém prohlášení Rada argumentuje snížením „rozporů v implementaci“ a zárukami „férové hospodářské soutěže.“
Tato standardizace pravidel však v očích zemědělských organizací prospívá především velkým korporacím zabývajícím se semeny, přičemž tyto tři firmy (Bayer, Corteva, Syngenta ) již v roce 2024 ovládaly 52 % trhu v hodnotě 75 miliard dolarů, přičemž samotný Bayer drží 23 %.
Tyto společnosti se stále častěji rozhodují pro hybridní osiva, která nabízejí „vynikající“ výnosy a znevýhodňují ostatní odrůdy v konkurenci. Zemědělci, kteří je odmítají, mají potíže s dosahováním zisku a nemohou si hybridní osiva sami množit, protože je musí pravidelně nakupovat.
Nová pravidla EU ve skutečnosti posilují závislost zemědělců na jednotných a patentovaných průmyslových odrůdách a zároveň snižují rozmanitost.
Další sporný bod: kritici poukazují na to, že uvedené výjimky, jako jsou genové banky a vědecké využití, nechávají citlivé oblasti bez skutečné ochrany, a že je patrné, že zákony jsou primárně v souladu se zájmy nadnárodních korporací.
„Postoj ministrů zemědělství ohrožuje ty, kdo zachovávají zemědělskou rozmanitost. Voláme po rozumu, abychom chránili odolnost zemědělství, stejně jako rozmanitost a chuť potravinářských výrobků,“ uvedla Magdalena Prielerová, expertka na právo v oblasti osiva z Arche Noah.
V roce 2024 dosáhl celosvětový prodej osiva 75 miliard dolarů. Do roku 2034 by mohl dosáhnout až 148 miliard dolarů.
Šmejdi.