Vrána k vráně sedá: Zkorumpovaní bruselští totalitáři podporují neméně zkorumpovanou Ukrajinu

Brusel je doslova prodchnut korupcí a klientelismem a jen díky tomu, že se zkorumpovaní zločinci navzájem podrží, nejsou „na stole“ i další  obvinění. A nakonec i případy, které měl zpočátku někdo snahu vyřešit, se zametly pod koberec.

Takže zkusme si připomenout, co vše již vyšlo v posledních letech najevo.

Nejprve to byla kauza Qatargate, kdy se zjistilo, že skupina europoslanců z frakce socialistů je zkorumpována nejen Katarem, ale také Marokem. Tehdy se dokonce hovořilo o pravděpodobném zapojení některých eurokomisařů (včetně Jourové), ale toto obvinění se pak náhle přestalo prověřovat.

Tato kauza lépe napovídá, proč je EU dlouhodobě tvrdě proislámská a dokonce z vašich daní financuje Muslimské bratrstvo. Kauzu si můžete připomenout například zde, zde, zde nebo zde.

Dále zde máme Pfizergate, tedy kauzu, která sahá až na samotný vrchol EU. Jde o neprůhledné nákupy takzvaných „Covid vakcín,“ které dojednávala šéfka EU se šéfem Pfizeru přes utajované SMS.

Celá kauza se dostala k soudu, kde byla prohlášena za nepřípustnou dřív, než bylo možné předložit jediný důkaz. Potvrdilo se tak propojení zločinecké EU s justicí.

Této kauze jsem se věnovala poměrně detailně, mnoho článků na toto téma najdete zde.

A v neposlední řadě zde máme „neziskovkovou“ kauzu bývalého eurokomisaře a otce Green Dealu Franse Timmermanse. Evropská komise za jeho působení financovala klimatické neziskovky miliony eur z peněz daňových poplatníků na soudní spory a kampaně proti společnostem, aby přesvědčila veřejnost o své klimatické politice.

V podstatě tak EU z vašich daní financovala uměle zkonstruované  soudní spory proti evropským firmám, čímž nesmírně poškozovala ekonomiku.

Samotné prošetřování této kauzy však bylo „zaříznuto“ většinou europoslanců, kteří hlasovali proti vyšetřování a potrestání Timmermanse, přestože doslova vyházel v součtu až stamiliony z vašich daní na to, aby přes neziskovky poškodil evropské země.

Neziskovky byly doslova korumpovány, neboť nemusely nijak vykazovat, jak peníze konkrétně využívají.

A nyní zde máme novinku: kauzu Federiky Mogherini, kterou si možná ještě pamatujete jako  nejfanatičtější vítačku v době, kdy Evropou procházela muslimská invaze.

V roce 2015, kdy se hordy muslimů vydaly do Německa a dalších zemí, aby je ekonomicky vysály, zničily a islamizovaly, právě Mogheriniová nejvíc ze všech nabádala k tomu, aby byli přijímáni všemi zeměmi a tlačila na kvóty.

Byla v tomto směru mnohem fanatičtější než Merkelová, vyrovnat se jí svojí fanatičností mohla pouze eurokomisařka Johanssonová.

Tak právě tato bruselská hvězda je nyní další, na koho praskl nový skandál.

Sotva skončilo její působení ve funkci vysoké představitelky EU, zdánlivě náhodou se otevřely dveře na Collège d’Europe v Bruggách – v tomto soukromém cvičišti pro budoucí eurokádry, které spolehlivě zásobuje aparát EU novými „talenty.“

Uvolnilo se místo rektora a Brusel působivě ukázal, jak umí v případě svých chráněnců porušovat pravidla. Mogheriniová totiž získala daný post i přesto, že na něj nemá akademickou kvalifikaci.

Každý, kdo strávil dostatek času na správných pozicích v bruselské politice, ví, že nejdůležitější kvalifikací není doktorát, ale spíše certifikát o dobrých kontaktech a politické spolehlivosti.

A v tomto ohledu je Mogherini, navzdory svému skromnému akademickému zázemí, nepochybně odbornicí. Koneckonců, nemůžete svěřit výcvik budoucích kádrů EU politicky nezávislému expertovi, že? A alespoň ji nemůžete obvinit z toho, že zfalšovala nějaké doktorské disertační práce. Nikdy žádné nedělala.

Jenže najednou se o ni začali zajímat vyšetřovatelé a kromě „zneužití fondů EU“ (přesněji řečeno, dotačních podvodů) také prošetřují okolnosti tohoto personálního rozhodnutí.

Koneckonců, Mogherini pouze udělala to, co se v sociálnědemokratických kruzích často vychvaluje jako „služba Evropě“: zajistila si pohodlnou a štědře placenou vysokou pozici, aniž by na ni potřebovala jakoukoli kvalifikaci. 

Sociální demokraté, ke kterým tato zkorumpovaná politička patří,  vždy zdůrazňovali, že bojují za obyčejné lidi.

Jen občas zapomenou zmínit, že to raději dělají z bezpečné vzdálenosti, například z kanceláře elitní evropské akademie, vybaveni slušným platem (14 000 eur měsíčně ), společenským významem a pracovní zátěží, která by ve velké části zbytku kontinentu byla považována za volnočasovou aktivitu.

Lze předpokládat, že – podobně jako v případech výše – bude nakonec vše zameteno pod koberec a jakékoli informace kolem kauzy utichnou. Mogherini bude mezitím nejspíš diskrétně přesunuta na jiný lukrativní post v Bruselu.

Systém spolehlivě chrání své vlastní lidi s loajalitou, která se mimo instituce EU vyskytuje jen zřídka. Pro eurokraty je jedinou klíčovou věcí, aby se na správná místa dostali správní lidé. Korumpovatelní nebo vydíratelní jedinci; či ideálně kombinace obojího.

A pokud jsou tito lidé náhodou socialisté, kteří kážou o pokoře a zároveň se hlásí o další lukrativní pohodlnou práci: no, budiž. V Bruselu tomu jednoduše říkají evropská solidarita v akci.

Když už mluvíme o solidaritě: V roce 2019 se Mogherini setkala v Bruselu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby ho ujistila o plné podpoře EU pro vyvíjení tlaku na Rusko a pro reformy v zemi, která je považována za nejzkorumpovanější v Evropě.

Nyní, jako by tomu osud chtěl, čelí také ukrajinská hlava státu hned několika korupčním skandálům. Ale možná je to ta „demokracie v akci,“ kterou se Brusel tak často ohání…