V Norsku roste odpor proti EU

Je otázka, jak by dnes dopadla případná referenda o setrvání či vystoupení v EU, pokud by se uspořádala v současných členských zemích bez jednostranné propagandy.

V situaci, kdy se po celé EU Bruselem placený mainstream stará o to, aby většina chtěla být i nadále – třeba za cenu sebezničení – součástí tohoto molocha, je samozřejmě výsledek předem jasný.

Nicméně nezávislí pozorovatelé „zvenčí“ začínají vnímat, že ona opěvovaná EU je organizací, jejímž cílem je zničit evropské národy a národní státy a vyměnit obyvatelstvo.

I když i některé země mimo EU samy o sobě zavádí stejné politiky, jako by byly samy součástí této zločinecké organizace, přece jen je řešením zvolit někoho, kdo tyto politiky zruší.

To v EU taková šance není, Brusel nedovolí jakkoli výrazný odklon od jím nastíněné politiky. Možná i to začínají chápat někteří Norové. Tato severská země se sama potýká s mnoha problémy běžnými pro země EU, včetně rostoucího obohacování.

I když je nárůst odporu k EU v Norsku zdůvodněn zejména cly, lze předpokládat, že ve skutečnosti půjde o směs různých faktorů a cla jsou jen jedním z nich.

Jistě i v Norsku zaznamenali záležitosti jako je chat control, legalizace migrace, deindustrializace a nové korupční aféry. I to samo o sobě by mohlo být důvodem pro logický závěr, že vstup do EU by rozhodně nebyl přínosem.

Odpor vůči vstupu Norska do EU nadále roste. Nedávný průzkum veřejného mínění ukazuje, že více než polovina voličů říká ne a obrat mezi příznivci Labor Party je obzvlášť zřetelný. Současně se skupina nejistých snižuje na rekordně nízkou úroveň.

Nejnovější průzkum Respons Analysis ukazuje, že 53 procent Norů nyní odmítá členství v EU, zatímco pouze 33 procent odpovídá ano. Od jara vzrostl náskok strany „ne“ z deseti na dvacet procentních bodů, zatímco podíl nerozhodnutých klesl z 20 na 14 procent.

Einar Frogner, předseda organizace Nei til EU (Ne pro EU), vnímá tento vývoj jako jasný signál toho, kde se nachází veřejné mínění.

„To, že si tak málo lidí není jistých, ukazuje, jak silný je teď odpor na straně ne. Několik průzkumů ukazuje stejným směrem: odpor roste a lidé prostě nechtějí vstoupit do EU,“ říká VG.

Probruselské hnutí přijímá čísla s nadhledem

Evropské hnutí (organizátor kampaně pro EU) vede poslankyně Labouristické strany Trine Lise Sundnes. Přestože má stále méně voličů vlastní strany, chce význam zlehčit a věří, že průzkum by měl být vnímán z širší perspektivy.

„Veřejné mínění se mění a není to ani nečekané, ani dramatické. Mnoho lidí je rozhořčeno procesem zavádění cel EU na slitiny železa, což samozřejmě ovlivňuje náladu. Musíme očekávat pokračující výkyvy v budoucnu,“ říká Sundnes.

Nicméně vítá skutečnost, že se o otázce EU diskutuje otevřeněji.

„Je pozitivní, že se diskutuje o roli Norska v Evropě. Je to diskuse, která si bude muset vzít potřebný čas.“

Obrat mezi voliči Labouristické strany

Diferencované výsledky ukazují jasnou změnu uvnitř Labouristické strany. V březnu byl mezi voliči strany největší souhlas s EU.  Téměř polovina byla pro členství. V novém průzkumu jsou role obrácené: 44 procent říká ne a 42 procent ano.

Opozice je nejsilnější mezi voliči Strany středu (96 procent), zatímco Rudá strana (73 procent) a Strana pokroku (68 procent) také vykazují silný euroskepticismus. Největší podporu EU mají Strana zelených (64 procent), Liberální strana (63 procent) a Konzervativní strana (49 procent).

Předpokládá se, že spor o cla ovlivnil veřejné mínění

Politolog Jonas Stein z Univerzity v Tromsø věří, že rozhodnutí EU o clech na norské železné slitiny pomohlo posílit stranu „ne.“ Navzdory intenzivnímu norskému lobbingu se EU rozhodla chránit svůj vlastní průmysl, což norské výrobce tvrdě zasahuje.

„Tento konflikt mohl ovlivnit veřejné mínění v obou směrech, ale zdá se, že výsledkem byl zvýšený skepticismus,“ říká Stein.

Zároveň upozorňuje, že podpora dohody o EHP je stabilní, i když odpor k EU roste.

Strana „ano“ se snažila využít celní konflikt jako argument pro to, aby Norsko bylo silnější jako člen EU. Ale podle Steina tato logika opravdu nefunguje:

„Mnoho lidí vnímalo EHP jako Norsko, které je v praxi ‚uvnitř‘. Když cítí, že je země v této věci EU trestána, má to negativní dopad na argumenty pro vstup.“