USA: Soud uznal, že MMR vakcína zabila batole, rodina dostala odškodnění

V poslední době se konečně začíná alespoň v USA přiznávat, že vakcíny nejsou tak bezpečné, jak se nás po celá desetiletí snaží propaganda přesvědčit. Vzhledem k tomu, že je u nás očkování dětí povinné, považuji tyto informace za velmi důležité.

Ukazuje se, že takzvaný syndrom úmrtí kojenců (SIDS) je zřejmě v drtivé většině případů způsoben právě očkováním. A případy, jako tento, to jen dokazují.

Očkováním, které způsobilo smrt dalšího dítěte je kombinovaná (MMR) vakcína, která po aplikaci u holčičky vyvolala encefalitidu.

Rodina dalšího dítěte, které zemřelo ve spánku po rutinním očkování, vyhrála urovnání u amerického soudu pro očkování, který rozhodl, že vakcíny způsobily u dítěte rozvoj encefalitidy.

Národní program odškodnění za škody způsobené očkováním (VICP) přiznal Matthewovi Rodelovi a Casandře Hoganové odškodnění ve výši 310 000 dolarů za smrt jejich 14měsíční dcery Violet Skye Rodelové.

Violet zemřela 11. března 2015, 19 dní po očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám (MMR) a několika dalšími běžnými dětskými očkováními.

Součástí odškodnění bylo standardní pojistné plnění v případě úmrtí ve výši 250 000 dolarů a odškodné za bolest a utrpení ve výši 60 000 dolarů (celkem 310 000 dolarů). Soud v září 2024 schválil vyrovnání, které pokrylo i právní poplatky rodiny. 

Technické problémy s kalifornským soudem pro pozůstalostní řízení však způsobily zpoždění ve vymezení finančního odškodnění.

Rozhodnutí soudu pro očkování poskytuje Violetiným rodičům právní uznání, že jejich dcera utrpěla nežádoucí účinek vakcíny MMR uvedený v oficiální tabulce poškození zdraví při očkování.

Tabulka uvádí reakce na očkování, u nichž se předpokládá, že byly způsobeny vakcínou, na základě specifických lékařských a časových kritérií.

Úmrtí kojenců po očkování se často klasifikuje jako syndrom náhlého úmrtí kojenců (SIDS) nebo u batolat ve věku 12–18 měsíců jako náhlé nevysvětlitelné úmrtí dítěte (SUDC). Podle výzkumníka v oblasti očkovacího soudu Waynea Rohdeho, autora dvou knih o VICP, bylo od založení programu v roce 1986 odškodněno pouze asi 50 případů úmrtí kojenců.

Rozhodnutí ve věci Violetiny smrti spolu s dalším letošním odškodněním uděleným rodině Anny Simsové, která zemřela náhle po rutinním očkování, by mohlo vytvořit důležitý precedent pro budoucí případy kojenců v rámci VICP, uvádí pracovní skupina výzkumníků studujících úmrtí kojenců vyvolaná očkováním.

Skupina zveřejnila analýzu obou případů .

Podle právníka Patricka Whitea, hlavního autora analýzy:

„Na papíře se jedná o dva velmi odlišné případy – různý věk, různé vakcíny, různé časové rámce. V praxi však Rodelová posiluje stejné sdělení jako Simsová:

Neznámý počet takzvaných „nevysvětlitelných“ dětských úmrtí je ve skutečnosti způsoben běžným dětským očkováním. Navíc to ukazuje, že tyto případy lze vyhrát, když stěžovatelé vybudují ucelený, patologicky sladěný narativ, podpořený silnými odborníky.“

Každý den nám chybí a truchlíme nad ztrátou naší Violet 

Violet se narodila zdravá 1. ledna 2014 a její raný vývoj se podle soudních dokumentů jevil normální. Při své 12měsíční preventivní prohlídce 20. února 2015 dostala vakcínu MMR spolu s několika dalšími dávkami běžně doporučovanými pro děti v jejím věku.

V následujících dnech se Violet chovala znepokojivě a netypicky. Videa pořízená jejím otcem, který se o ni primárně staral, ukazovala, že měla potíže se vstáváním a měla záchvat, uvedli lékařští experti, kteří záběry prozkoumali.

Asi o týden později Violetina matka viděla, jak se batole chová podivně – zíralo na ni a zdálo se, že nereaguje a je zmatené. V té době si matka neuvědomovala, že příznaky její dcery naznačují, že má záchvat, a proto nevyhledala lékařskou pomoc.

Devatenáct dní po očkování, 11. března, Violetina matka našla Violet krátce poté, co ji uložila ke spánku, bez reakce a bez dechu.

Violetina matka vyprávěla svůj příběh na stránce GoFundMe:

„S její starší sestrou Rosemary jsme Violet našly bezvládnou, když jsme ji šly probudit, aby si hrála. Prováděla jsem KPR, zatímco Matthew (tatínek Violet Skye) volal 911.

Záchranáři reagovali na volání a odvezli ji do nemocnice. Vynaložili jsme veškeré úsilí, abychom ji k nám přivedli zpět. K našemu velkému zármutku už nikdy nereagovala. …

„Stýská se nám po naší Violet Skye a každý den nad ní truchlíme.“

Patologické důkazy zánětu mozku ovlivnily soud

Pitva uvedla příčinu smrti jako „neurčenou.“ Lékař zařadil Violetinu smrt jako SUDC (Smrtonosný zánět mozku), takže její rodina neměla odpověď na to, co se stalo.

V únoru 2017 rodina podala žádost u VICP.

Jak se případ vyvíjel, experti z obou stran zkoumali Violetinu anamnézu, události předcházející její smrti a analýzy její mozkové tkáně.

Odborníci  vykreslili obraz dítěte, jehož mozek procházel zánětem nejméně týden nebo dva před smrtí.

Poukázali na aktivované mikroglie – mozkové imunitní buňky – které se nacházejí v různých oblastech Violetina mozku, spolu s reaktivními astrocyty, které se obvykle objevují až po několika dnech trvalého zranění.

Také identifikovali lymfocytární perivaskulární manžetu, charakteristický znak encefalitidy. Jak se u soudu potvrdilo, tak tato zjištění dokazují, že vakcíny vedly k zánětlivému procesu postihujícímu mozek.

Jedním z klíčových důkazů byl růst Violetiny hlavy.

Při 12měsíční prohlídce měla obvod hlavy 46,1 centimetru. Při pitvě, tedy o pouhých 19 dní později, naměřili 47,4 centimetru – což je nárůst o 1,3 centimetru za 19 dní.

Odborníci vypověděli, že změnu nelze vysvětlit normálním růstem, zejména vzhledem k tomu, že batole také vykazovalo snížení křivky hmotnosti a růstu.

Rychlé rozšíření připsali mozkovému edému neboli tlaku způsobenému otokem uvnitř lebky. Důkazy přesvědčily soud, který rozhodl, že otok byl v souladu s dalšími patologickými známkami zánětu.

Odborníci z obou stran se shodli, že Violet trpěla záchvaty. Oblast jejího mozku nejvíce postižená zánětem – hipokampus – je známá svou vysokou náchylností k vyvolání záchvatů.

Soud dospěl k závěru, že epizoda nebyla jen v souladu s encefalitidou, ale pravděpodobně byla jejím přímým projevem.

Vládní experti nebyli schopni nabídnout alternativní, jasnou příčinu Violetiny smrti. Jeden specialista naznačil, že mohla trpět SUDC a jiný, že mohla být nositelem nezjištěné virové infekce, přestože nevykazovala žádné vnější známky nemoci kromě mírného pocení.

Soud nakonec dospěl k závěru, že spekulativní nebo hypotetická vysvětlení nemohou překonat konkrétní patologické důkazy o zánětu mozku.

Violetina smrt nebyla nevysvětlitelnou tragédií

VICP se při svém rozhodování opírá o Tabulku zranění způsobených vakcínami – seznam vakcín, známých souvisejících zranění a časových období, ve kterých k nim musí dojít, aby bylo možné získat odškodnění.

Pokud žadatel utrpí známé poškození v krátké době stanovené v tabulce, předpokládá se, že toto poškození způsobila vakcína. Žadatel má pak nárok na odškodnění bez prokázání příčinné souvislosti.

Protože Violetina encefalitida začala v 5 až 15denním okně stanoveném pro vakcíny obsahující také spalničky, její rodiče nemuseli dokazovat, že vakcína způsobila její encefalitidu.

Bylo potřeba dokázat pouze to, že encefalitidu měla, a že se její první příznaky objevily v tomto období.

Soud shledal obě podmínky splněné na základě převahy důkazů. Podle soudu nebyla Violetina smrt nevysvětlitelnou tragédií. Byl to předvídatelný důsledek patologického procesu, který začal v dnech po jejím očkování a nakonec podle Whiteové zahltil její mladý mozek.

Rozhodnutí sice přímo neobviňuje vakcínu MMR – což je rozlišení zakotvené v zákoně – ale uznává, že Violetina encefalitida proběhla v časovém rámci, který právně předpokládá souvislost.

Poučení z případů Rodelové a Simsové: koroneři přehlédli zánět mozku

V případě Anny Simsové soud nejprve neshledal, že by dítě utrpělo poškození vakcínou. Aby tedy rodina měla nárok na odškodnění, museli její právníci „převahou důkazů“ prokázat, že zranění způsobila vakcína. Tato cesta k odškodnění je podstatně náročnější.

Podle Whitea tyto případy dohromady nabízejí jasné ponaučení o tom, jak se rodiny, jejichž děti nečekaně zemřou po očkování, mohou orientovat v programu VICP, zejména pokud tyto děti vykazují vzácné známky zánětu mozku.

V obou případech úřad koronera přehlédl zánět mozku, který experti identifikovali během soudního sporu. White naznačil, že je to proto, že patologové nevědí, jak ho hledat, což znamená, že nedokážou rozpoznat poškození způsobené očkováním, když ho vidí.

To také vysvětluje, proč mnoho úmrtí kojenců a batolat zůstává „nevysvětlitelných.“

„Oba případy také ukazují sílu jasného důkazního rámce,“ uvedl. Navrhovatelé prokázali biologicky věrohodný mechanismus, důvěryhodnou časovou osu a předložili patologické důkazy, které jsou s tímto mechanismem v souladu.

V obou případech byly klíčové také patologické nálezy, důkazy o záchvatech a změnách chování a svědectví vysoce kvalifikovaných odborníků.

Napsal:

„Oba případy byly postaveny na disciplinovaném, důkazy podloženém vyprávění, které jasně vysvětlovalo, jak symptomy a patologie dítěte svědčí o specifickém zranění, které bylo časově vázáno na jeho nedávné očkování.“

„Případy mohou být z hlediska výsledků výjimečné, ale tragické příběhy o životech a úmrtích Anny Simsové a Violet Rodelové nejsou ojedinělé.“

Tisíce dětských úmrtí jsou každoročně připisovány SIDS nebo SUDC.

White uzavřel analýzu skupiny závěrečnou myšlenkou:

„Nemůžu si pomoct, ale přemýšlím, jestli toto ‚kritické období‘ ‚rychlého vývoje mozku‘ je skutečně nejlepší dobou k injekčnímu podávání známých toxických látek dětem, aby se vyvolala imunitní reakce.“