Naše ekonomika je velmi úzce napojena na německou, což vždy vedlo k tomu, že pokud Německo prosperovalo, tak i naše hospodářství šlo nahoru, pokud šlo ke dnu, pak nás táhlo s sebou.
Málokdo u nás si vůbec uvědomuje, jaký může mít ohromný německý dluh dopad na celou Evropu, jejímž je stále nepsaným hegemonem (zejména přes EU).
Situace našeho západního souseda je o to horší, že přesně to, co jeho ekonomiku ničí, stále podporuje. Jde samozřejmě o politiku Green Dealu a přechod na tzv. „obnovitelné zdroje.“
Německo se zbavilo jak jaderné a uhelné energie, tak levného ruského plynu. Na tom všem stála prosperující ekonomika země. Následuje deindustrializace, která se den za dnem prohlubuje, snad vyjma zbrojních koncernů.
Další ohromnou zátěží je sociální systém, který je nyní velmi napjatý díky deset let trvající vítací politice. Merz, který slíbil změnu, však na tom nic nemění.
I nadále dováží do země neintegrovatelné jedince, kteří budou další zátěží pro sociální systém. Jen do konce roku plánuje dovézt denně 37 nových Afghánců.
Německo tak pokračuje v politice, která ho táhne ke dnu. Tomu odpovídá i astronomický dluh, přičemž polovina věřitelů jsou zahraniční banky, pojišťovny a investiční společnosti.
Státní dluh přesahuje 2,5 bilionu eur – v přepočtu cca 60 bilionů Kč – a konec je v nedohlednu, neboť dluh neustále roste.
Pro srovnání: náš poměrně vysoký dluh ve výši 3,6 bilionu Kč – při přepočtu na obyvatele (máme 8x méně obyvatel než Německo) – je stále výrazně nižší.
Kdo jsou věřitelé Německa? Kdo našemu západnímu sousedovi půjčuje peníze a kdo vybírá úroky z kapes daňových poplatníků?
Na konci roku 2024 dosáhl německý státní dluh již více než 2,5 bilionu eur! V strohých číslech: 2 500 000 000 000 eur (60 bil. Kč). A trend je vzestupný. Federální vláda plánuje v roce 2025 svůj dluh opět výrazně navýšit: prostřednictvím nových státních dluhopisů má být získáno více než 400 miliard eur.
Německo tedy žije na dluh do té míry, že si toho mnoho občanů neuvědomuje. Protože dluh nejsou jen čísla na papíře. Za každou miliardou stojí věřitel: investor, banka, centrální banka nebo zahraniční fond. Těm všem ve skutečnosti patří Německo.
Skutečná transparentnost je už dávno potřebná.
Zásadní otázky však zůstávají politiky nezodpovězeny – a mainstreamová média nebo takzvaní „ekonomičtí a finanční experti“ si je nápadně zřídka kladou: Kdo jsou vlastně domácí a zahraniční věřitelé této obrovské hory dluhů?
Kdo drží německé státní dluhopisy, kdo profituje z úroků a kdo v konečném důsledku ovládá německou finanční suverenitu?
Oficiální statistiky z velké části mlčí. Transparentních informací je málo. Proto je nejvyšší čas se na to podívat blíže.
Na základě dostupných dat a průzkumů se tento článek pokouší osvětlit temnotu obklopující dluhovou závislost Německa – a ukázat, proč je skutečná transparentnost už dávno potřebná!
Utajení věřitelé
Kdo přesně tito věřitelé jsou, zůstává do značné míry nejasné. Neexistují žádné podrobné veřejné statistiky o tom, kdo Německo ve skutečnosti financuje.
Aktuální studie „Věřitelé německého státního dluhu – aktualizace 2025“ Německého institutu daňových poplatníků (DSi) jej proto označuje jako „černou skříňku.“ A provedl vlastní šetření.
Faktem je, že federální vláda, státy a obce se zadlužují především buď čerpáním úvěrů od komerčních bank nebo prodejem vlastních dluhopisů na trzích s cennými papíry.
Konkrétní věřitelé a kupci dluhopisů však zůstávají neznámí. Domácí banky jsou obzvláště pravděpodobnými přímými věřiteli:
- Soukromé banky
- Státní banky
- Družstevní banky
- Spořitelny
Investoři obvykle investují do státních dluhopisů a podobných úročených cenných papírů:
- Domácí a zahraniční centrální a komerční banky
- Pojišťovny
- Penzijní fondy
- Suverénní investiční fondy
- Soukromé osoby, které například nakupují federální cenné papíry přímo nebo prostřednictvím penzijních fondů
Toto jsou věřitelé německého gigantického dluhu
Na začátku roku 2025 vzrostl německý dluh (definovaný maastrichtskými kritérii) na přibližně 2,7 bilionu eur.
Dostupné údaje vykreslují znepokojivý obraz:
| Skupina věřitelů | Objem (v miliardách EUR) | Podíl na celkovém dluhu |
| Zahraniční věřitelé | ≈ 1,32 bilionu € | ≈ 49 % |
| Domácí komerční banky | ≈ 605 miliard EUR | ≈ 22 % |
| Domácí pojišťovny a fondy | ≈ 206 miliard EUR | ≈ 8 % |
| Ostatní domácí věřitelé | ≈ 77 miliard EUR | ≈ 3 % |
| Německá federální banka | ≈ 492 miliard EUR | ≈ 18 % |
| Úhrnem | ≈ 2,7 bilionu EUR | 100 % |
(Zdroj: Německý institut daňových poplatníků, DSi compact č. 46, aktualizováno 2025)
Největší věřitel sídlí ve Frankfurtu
Obzvláště explozivní: Podíl německé Bundesbanky v posledních letech silně vzrostl.
Zatímco v roce 2005 držela státní dluhopisy v hodnotě pouhých 9 miliard eur (méně než 1 %), její dnešní objem státního dluhu činí zhruba 605 miliard eur.
To ukazuje, že německý stát se stále více financuje sám, přesněji řečeno prostřednictvím Evropské centrální banky (ECB) a národního centrálního bankovního systému. Jinými slovy: peníze na splácení dluhů se tisknou.
To není nic jiného než monetární financování státu zadními vrátky: nebezpečný postup, který sice krátkodobě vytváří likviditu, ale dlouhodobě generuje inflaci, závislosti a ztráty hodnoty.
Skupina věřitelů: Pojišťovny v Německu i v zahraničí
Pojišťovny se spoléhají na bezpečné a stabilní investice. Proto dluhopisy s nejvyšším úvěrovým ratingem – zejména německé státní dluhopisy – zůstávají mezi jejich preferovanými investicemi.
V publikovaných obchodních zprávách se však tyto položky obvykle objevují pouze v agregované podobě, bez podrobného rozdělení podle jednotlivých zemí.
Příklady pojišťoven jako věřitelů:
| instituce | Hodnota držených německých státních dluhopisů |
|---|---|
| Alianz | 23,6 miliardy eur |
| Mnichov Re | 15,7 miliardy eur |
| AXA (Francie) | 12,7 miliardy eur |
| AIG (USA) | 0,8 miliardy eur |
| Chubb Limited (Švýcarsko) | 0,6 miliardy eur |
Věřitelská skupina penzijních fondů v tuzemsku i v zahraničí
Podobně jako pojišťovny investují do německých státních dluhopisů i penzijní fondy, aby zajistily pohledávky klientů. V tomto případě investují částečně i mimo Evropu.
Příklady penzijních fondů jako věřitelů:
| instituce | Hodnota držených německých státních dluhopisů |
|---|---|
| Bavorský penzijní fond | Žádné informace k dispozici! |
| Penzijní fond BASF | Žádné informace k dispozici! |
| VBL – Penzijní fond federální vlády a spolkových zemí | Žádné informace k dispozici! |
| Zahraničí: Nizozemský penzijní fond PFZW |
19,1 miliardy eur |
| Nizozemský penzijní fond ABP | 18,7 miliardy eur |
| Dánský penzijní fond ATP | 18,3 miliardy eur |
| Švédský penzijní fond AP2 | 0,03 miliardy EUR |
| Texaský penzijní fond učitelů (TRS) | 0,03 miliardy EUR |
Skupina věřitelů suverénních investičních fondů v tuzemsku i v zahraničí
Četné suverénní investiční fondy po celém světě investují své obrovské příjmy z ropného a plynárenského sektoru – například fondy z Kuvajtu, Kataru, Saúdské Arábie, Ománu, Kazachstánu a Spojených arabských emirátů.
Je pravděpodobné, že tyto fondy drží ve svých portfoliích také německé státní dluhopisy.
Příklady státních investičních fondů jako věřitelů
| instituce | Hodnota držených německých státních dluhopisů |
|---|---|
| Norský státní investiční fond | 22,8 miliardy eur |
| Ázerbájdžánský suverénní investiční fond | 1,1 miliardy eur |
| Chilský státní investiční fond | 0,4 miliardy eur |
Věřitelská skupina penzijních fondů v tuzemsku i v zahraničí
Pro investory s averzí k riziku nebo pro ty s krátkodobým investičním horizontem je k dispozici řada dluhopisových fondů. V závislosti na svém zaměření tyto fondy investují ve větší či menší míře do státních dluhopisů a cenných papírů.
Společnosti investující do fondů pravidelně zveřejňují podrobné zprávy, které zveřejňují svá individuální portfolia cenných papírů. To investorům umožňuje přesně pochopit, do kterých státních dluhopisů je jejich kapitál investován.
| Instituce / Fond | Hodnota držených německých státních dluhopisů |
|---|
| Německo: Union Investment / UniEuroRenta |
1,368 miliardy eur |
| Deka-VarioInvest TF | 0,005 miliardy EUR |
| Zahraničí: PIMCO Euro Short-Term Fund |
0,609 miliardy eur |
| BlackRock / iShares Německé státní dluhopisy / UCITS ETF | 0,200 miliardy EUR |
Skupina věřitelů: Komerční banky v tuzemsku i v zahraničí
Německé komerční banky se výrazně více podílejí na poskytování úvěrů federální vládě, spolkovým zemím a obcím než na přímém obchodování se státními dluhopisy. Jinými slovy, mnoho bank financuje vládu prostřednictvím úvěrů spíše než cennými papíry .
Příklady komerčních bank jako věřitelů:
| instituce | Německé státní dluhopisy | Bankovní úvěry (tuzemské) |
|---|
| Domácí: Deutsche Bank |
1,8 miliardy eur | 3,1 miliardy eur |
| Helaba | Žádné informace k dispozici! | 33,3 miliardy eur |
| Nízká hmotnost (LBBW) | Žádné informace k dispozici! | 16,3 miliardy eur |
| Spořitelna KölnBonn | Žádné informace nejsou k dispozici. | 1,6 miliardy eur |
| V zahraničí: Goldman Sachs |
20,4 miliardy eur | – |
| UniCredit | 7,6 miliardy eur | – |
| UBS | Žádné informace k dispozici! | – |
| JPMorgan | Žádné informace k dispozici! | – |
Skupina věřitelů: Centrální banky v zahraničí
Centrální banky drží státní dluhopisy především z důvodů měnové politiky. Ne všechny však byly ochotny poskytnout informace.
Příklady zahraničních centrálních bank jako věřitelů:
| instituce | Hodnota držených německých státních dluhopisů |
| Centrální banka Švédska | 8,3 miliardy eur |
| Centrální banka Norska | 7,6 miliardy eur |
| Centrální banka Nového Zélandu | 0,9 miliardy eur |
| Centrální banka Austrálie | 0,9 miliardy eur |
| Centrální banka Anglie | Žádné informace k dispozici! |
| Centrální banka Japonska | Žádné informace k dispozici! |
| Centrální banka Švýcarska | Žádné informace k dispozici! |
Polovina německého dluhu je v rukou cizinců
Jak je uvedeno, zhruba 50 % německého státního dluhu drží zahraniční investoři. To znamená, že téměř každý druhý federální dluh vlastní banky, fondy nebo vlády v zahraničí.
To znamená, že značná část úrokových plateb německých daňových poplatníků odtéká do zahraničí.
Německo je proto nejen zadlužené, ale také finančně závislé na globálních kapitálových trzích, jejichž účastníci nemají vůči Spolkové republice žádné politické ani sociální závazky.
Pokud velcí zahraniční investoři prodají své německé dluhopisy nebo budou požadovat vyšší úrokové sazby, federální a zemské vlády se okamžitě dostanou pod tlak.
Německo se dostalo do finanční slepé uličky a sotva o tom někdo mluví.
Politici prodávají nové dluhy jako „investice do budoucnosti“, zatímco dnešní věřitelé jsou zítřejšími pány. Kdo tito věřitelé skutečně jsou, ale pro daňové poplatníky, občany i voliče zůstává do značné míry záhadou.
Každý, kdo neví, komu dluží peníze, už dávno není pánem svých vlastních financí…

Najväčšia v dejinách ľudstva globálna finančná kríza čoskoro udrie a nepomôže jej len nekrytý dollár či euro, ale nečakane to začne zrejme nedostatok fyzického striebra a prejavenie sa jeho skutočnej hodnoty, ktorá bola roky špekulatívne manipulovaná a podceňovaná banlkami a burzami !
https://www.chrysos.sk/tlak-na-striebro-prichadza-na-100-znici-prelomovy-objav-spolocnosti-samsung-v-oblasti-baterii-zvysne-zasoby-striebra-na-svete/
Zlato uz je prilis drahe, kupujte investicni stribro, nejen ze cena jde nahoru, ale az bude zavedena digitalni mena (CBDC), cena stribra exploduje.
Ale napište už jednou, ZA CO ho pak prodáte, za digitální měnu?