Nejde o vědu: S ptačí chřipkou je to stejné jako s Covidem (video)

Jak nám ukázal nejen Covid, ale také klimatická agenda, tak o skutečnou vědu se dnes nikdo nestará. Důležitý je politický narativ prezentovaný jako „vědecký konsensus.“

Ti vědci, kteří si dovolí proti tomuto konsensu vystoupit, jsou záhy perzekuováni. O tom, jak to fungovalo v „době covidové“ a jak to funguje aktuálně ohledně klimatické agendy, snad ví už každý, kdo se snažil zjistit, kde je skutečně pravda.

Také případ, který se u nás jen tak trochu „mihl“ médii, nicméně byl velkým tématem v Kanadě a USA, nám názorně ukazuje, že o „vědu“ zde v dnešní době skutečně nikdo nestojí.

A čím je tento případ důležitý pro nás? Tím, že i v celé Evropě se držíme toho, co je právem kritizováno: v době ptačí chřipky jsou zabíjena všechna zvířata, včetně těch zdravých.

I když mnoho odborníků již opakovaně namítalo, že zdravá zvířata, které nemoc vůbec nezasáhla, přestože byla v bezprostřední blízkosti nakažených jedinců, by měla být ponechána naživu, dlouhodobě se toto upozornění ignoruje.

Zvířata, která jsou schopna přežít nákazu v hejnu, mohou být důležitá pro výzkum, který by pomohl zjistit, proč tomu tak je, že právě tito konkrétní jedinci jsou odolní.

I přes tyto jasné argumenty jsou ptáci již roky vybíjeni i tehdy, kdy jsou zcela zdraví. Kdo má zájem na tom, aby nebyl veden výzkum, který by odhalil důvody odolnosti některých jedinců?

Proč nepomohla ani intervence z nejvyšších poltických kruhů? To jsou otázky, které si nedávno pokládali v Kanadě…

Když kanadský novinář David Krayden 26. listopadu v Ottawě vystoupil s tématem hejna pštrosů v Britské Kolumbii, nebyl to jen příběh o ptácích. Byla to případová studie toho, jak dnes funguje Trudeau–Carneyho stát: neprůhledný, trestající a stále více odtržený od vědy či odpovědnosti.

To, o čem Krayden hovořil, je Universal Ostrich Farm v Edgewoodu, B.C., která již roky chová pštrosy. Kanadská agentura pro inspekci potravin (CFIA) nařídila, aby po omezeném výskytu H5N1 „ptačí chřipky“ byly vybity stovky zdravých ptáků.

Majitelé tvrdili, že většina pštrosů nemá příznaky, a že hejno má jedinečnou vědeckou hodnotu, protože někteří ptáci přežili expozici a vyvinuli si silné protilátky.

CFIA to nezajímalo. Následovala přísnou politiku „vyhlazování“: jakmile je zjištěna nemoc, hejno musí zemřít, bez ohledu na to, kolik ptáků je zdravých, bez ohledu na to, jaké vědecké příležitosti jsou zničeny, bez ohledu na to, jaké alternativy majitelé navrhnou.

Kanadské soudy se přiklonily k agentuře až do Nejvyššího soudu, který odmítl 6. listopadu projednat odvolání farmy, čímž se otevřela cesta k úplnému vyřazení chovu.

Když Krayden pečlivě vedl své publikum v Ottawě časovou osou, vzorec vypadal bolestně povědomě každému, kdo zažil covid v Kanadě:

• Anonymní tipy a tlak spoluobčanů
• Tajné rozhodování „ve jménu veřejného zdraví“
• Soudy, které automaticky ustupují státním agenturám
• Běžní občané jsou rozdrceni pod politikou, která nikdy neodpovídá rétorice o „následování vědy“

Když je věda nevhodná

Majitelé pštrosí farmy a jejich příznivci neargumentovali tím, že by „nedělali nic“ ohledně H5N1. Argumentovali, že ptáci, kteří již přežili infekci – nebo koexistovali s infikovanými zvířaty – mohou být neocenitelní pro výzkum imunity a protilátek.

Jejich případ byl natolik medializovaný, že si ho všimli i vysocí američtí představitelé.

Ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., vedoucí NIH za Trumpovy administrativy a Dr. Mehmet Oz vyzvali CFIA, aby ptáky ušetřila a spolupracovala s americkými výzkumníky, argumentujíc, že hejno by mohlo poskytnout jedinečná data o imunitní odpovědi a dlouhodobé ochraně.

Jinými slovy, skuteční vědci a zdravotní úředníci žádali Kanadu: neničte experiment. Studujme je.

Ottawa odpověděla tím, že zdravé ptáky dávno po odeznění ptačí chřipky zlikvidovali a nazvali to „ochranou.“

Krayden tuto volbu zdůraznil jako symbol nového kanadského řádu: když data mohou zpochybnit preferovaný narativ, musí zmizet data, ne samotný příběh.

Hodnota výzkumu, vlastnická práva a desetiletí práce nic neznamenají ve srovnání s byrokratickou pohodlností a mezinárodním dojmem.

Malí zemědělci opět kulaci

Během otázek a rozhovorů se novinář zeptal Kraydena, jak nyní kanadští farmáři vnímají CFIA a zemědělskou byrokracii Ottawy, což bylo vyjádřeno paralelou se zacházením s „kulaky“ za Sovětského svazu.

Krayden tu analogii neodmítl. Popisoval klima hluboké nedůvěry, kdy mnoho farmářů cítí, že jsou jen jednu anonymní stížnost od finančního krachu, a kde se agentury jako CFIA  chovají spíše jako vykonavatelé centrální politiky než partneři skutečné biobezpečnosti.

Covid tento dojem jen zesílil. Farmáři sledovali, jak stejné státní instituce, které během lockdownů ignorovaly základní epidemiologické principy, nyní požadují slepou poslušnost v oblasti zdraví zvířat, zatímco odmítají transparentnost nebo seriózní vědeckou debatu.

Případ pštrosů v tomto světle není výjimkou. Je to varování.

Otázky a odpovědi: „Nejde o vědu“

Krayden se opakovaně vracel k přímočarému závěru: to, čím Kanaďané procházejí, není režim řízený vědou, ale režim, který používá „vědu“ jako štít politické a byrokratické moci.

Od divadla s rouškami po svévolná pravidla lockdownu, od povinného očkování po zničení celého hejna výzkumných pštrosů, logika je stejná:

• Stát uplatňuje mimořádné pravomoci.
• Agentury vydávají rozsáhlé příkazy s minimálním dohledem.
• Soudy a tradiční média působí jako zesilovače, nikoli jako hlídací psi.
• Ti, kdo odporují, jsou očerňováni, pokutováni nebo diskreditováni.

V případě pštrosů CFIA trvala na tom, že úplné vyhubení populace je nezbytné k ochraně obchodu a zabránění hypotetickým budoucím mutacím, i když pouze zlomek ptáků byl pozitivně testován a stovky zůstaly klinicky zdravé.

Věda klade otázky. Tento systém je trestá.

Nový samizdat

Ve druhé otázce byl Krayden dotázán na „samizdat“ a zda Kanaďané nyní potřebují moderní verzi, aby přežili informační kontroly Ottawy, od federálního tlaku na sociální média přes legislativu o „online škodách“ až po odpojení odpůrců.

Kraydenova odpověď byla střízlivá a praktická.

Hovořil o nutnosti budování paralelních kanálů: alternativních platforem, nezávislých zpravodajů, e-mailových seznamů, tištěných materiálů a zejména komunitních sítí – církví, místních setkání a občanské žurnalistiky – které nelze snadno omezit federálními regulátory nebo technologickými giganty poskytujícími předpisy.

Jinými slovy: přestaňte očekávat, že vám CBC a ottawská tisková agentura řeknou pravdu o systému, kterému slouží. Začněte si vytvářet způsoby, jak spolu mluvit bez svolení.

Proč jsou pštrosi důležití

Někteří by se mohli ptát: proč tolik pozornosti věnované několika stovkám ptáků?

Protože pštrosi jsou dokonalým mikrokosmem širší proměny:

• Stát, který politická rozhodnutí zahaluje do technického žargonu, zatímco jakoukoli výzvu označuje za „nebezpečnou“ nebo „protivědeckou“.
• Soudy, které už nejsou prostředníky mezi občany a mocí, ale potvrzují cokoli, co byrokracie požaduje.
• Mediální třída, která si ponižuje nebo ignoruje odpůrce

Především se ukazuje, jak daleko se Kanada posunula od země, kde je vláda omezena zákonem a pravdou, k zemi, kde agentury nejprve jednají a až potom, pokud vůbec, ospravedlňují.

Projev Davida Kraydena  v Ottawě nebyl jen o farmě pštrosů. Bylo to varování, které by mělo rezonovat po celém Západě: jakmile se režim naučí, že může vládnout dekretem ve jménu „zdraví“ a trestat každého, kdo se brání, bude svoji neomezenou moc zneužívat i nadále.

Pokud se tento přístup nezmění, doplatí na to miliony ptáků při další nákaze nebo lidí v případě příští plandemie…