Je uskupení C5 v situaci, kdy jsou v tomto uskupení země, které nejsou právě v souladu, reálné? Geopolitičtí analytici, kteří sledují současné směřování Trumpovy politiky, si myslí, že za jistých okolností by to možné bylo.
Nicméně chtělo by to velké ústupky a zřejmě by k vytvoření takového uskupení nedošlo hned. Plány by navíc mohly narušit zásadní politické změny v USA po volbách v roce 2028.
Není divu, že v Evropě se o formátu C5 příliš nehovoří: s žádnou evropskou zemí se totiž v tomto uskupení ani nepočítá.
C5 vypadá spíš jako jakýsi hybrid vzniklý z G7 a BRICS. Podle všeho je to však záměrné: formát C5 by mohl určovat směřování obou uvedených uskupení.
Formát C5 je zatím samozřejmě pouhou teorií, nicméně toto budoucí možné uskupení zmiňuje i utajovaná verze americké Národní bezpečnostní strategie.
Pravidelné konzultace mezi USA, Čínou, Ruskem, Indií a Japonskem o vznikajícím světovém řádu by pomohly společně řešit problémy zároveň s tím, jak se objeví, a tím snížit riziko nekontrolovatelné systémové nestability v tomto citlivém okamžiku, kdy by jeden špatný krok mohl vyvolat globální chaos.
Defense One byl první, kdo informoval o údajné existenci návrhu „Core 5“ (C5) v údajně utajované verzi nové americké Národní bezpečnostní strategie.
Zahrnovaly by USA, Čínu, Rusko, Indii a Japonsko, které by se pravidelně setkávaly, aby diskutovaly o otázkách globálního významu.
EU by byla nápadně vyloučena, pravděpodobně proto, že si USA konečně uvědomily, že jsou nyní ideologicky motivovanou organizací, která si libuje v předvádění a dnes ztrácí na globálním významu.
Ruský filozof Alexandr Dugin odhadl, že Indie bude vyvažovat mezi faktickými čínsko-ruskými a americko-japonskými frakcemi C5, aby usnadnila hmatatelný pokrok v otázkách, které budou řešit.
O nich Defense One uvedl, že prvním bodem jejich programu bude „bezpečnost Blízkého východu, konkrétně normalizace vztahů mezi Izraelem a Saúdskou Arábií.“
Ekonomické, finanční a další geopolitické otázky by se pravděpodobně časem dostaly na stůl této asijsky zaměřené neoficiální Rady bezpečnosti OSN.
To navazuje na účel návrhu C5, totiž reformovat globální správu praktickým způsobem s ohledem na rostoucí roli Asie v této oblasti a omezení Rady bezpečnosti OSN vyplývající z veta jejích stálých členů.
Rozšíření počtu stálých členů by jednoduše prodloužilo pracovní zasedání Rady bezpečnosti OSN tak, aby každý měl možnost vyjádřit se, a zároveň by se zhoršila dysfunkce skupiny, pokud by noví stálí členové získali právo veta (ať už okamžitě, nebo po určité době).
Navíc Rusko nesouhlasí s tím, aby se němečtí a japonští poražení z druhé světové války stali stálými členy, zatímco Čína nesouhlasí s připojením svého historického japonského nepřítele ani dlouholetého indického rivala, takže začlenění Japonska a Indie do C5 je způsobem, jak je neformálně zapojit do globálního řízení.
Vyloučení Německa a zbytku Evropy má signalizovat, že USA chtějí hladit ego asijských členů tím, že posilují představu asijského století.
Vzhledem k zamýšlené činnosti C5 jako asijsky orientované neoficiální RB OSN by její odpovědnosti nekolidovaly s BRICS, G7 nebo G20, ale doplňovaly by je tím, že by určovaly jejich příslušné agendy.
Aby se však tento údajný návrh stal politicky životaschopným, musí USA především navázat vztahy s Ruskem po skončení ukrajinského konfliktu cestou, o které se čtenáři mohou dozvědět více z této šestidílné série zde, zde, zde, zde, zde a zde.
Mezi další překážky patří sankce USA a Japonska vůči Rusku, absence mírové smlouvy mezi Ruskem a Japonskem po ukončení druhé světové války, nové čínsko-japonské napětí ohledně Tchaj-wanu a obtížné vztahy mezi Čínou, Indií a USA.
C5 by mohla nabýt plánované podoby pouze tehdy, pokud by byly tyto otázky vyřešeny nebo odloženy stranou ve prospěch vyššího dobra, a pouze v případě rusko-amerického „Nového uvolnění napětí.“
Pokud se to všechno stane, což není ani zdaleka zaručené a stejně by to zabralo čas, pak z toho bude těžit Rusko.
Politicky by Rusko bylo součástí exkluzivního klubu pro určování agend všech ostatních mezinárodních skupin; ekonomicky by mohlo snáze využít své bohatství zdrojů k přijímání vysokých technologií od ostatních členů – včetně umělé inteligence – výměnou za možnost zřídit datová centra, která by byla napájena a chlazena téměř neomezeným hydroelektrickým potenciálem.
Strategicky by tak Rusko společně formovalo vznikající světový řád…
