Vědecky potvrzeno: Krev „očkovaných“ dárců je toxická

Už od prvních měsíců, kdy se začaly podávat genové injekce, se spekulovalo o tom, do jaké míry ovlivní krev „očkovaných“ neočkované v případě, kdy budou potřebovat transfuzi.

V drtivé většině zemí se totiž nevedou záznamy o tom, který dárce si nechal aplikovat genové injekce a který ne. V silně proočkovaných zemích je však velmi vysoká šance, že krev, kterou dostanete, bude od člověka, který je „kontaminován“ mRNA.

Právě kvůli těmto obavám již byly zřízeny i soukromé databanky neočkované krve, nicméně i tam je to tak, že vám nezbývá než věřit, že daný dárce v sobě skutečně nemá ani jednu mRNA injekci.

Tyto databanky jsou však jistě bezpečnější, nicméně jsou dostupné pouze v některých zemích. Jinde si pak lidé nechávají pro případnou potřebu odebrat vlastní krev.

A jak se ukazuje, tyto obavy z kontaminace rozhodně nejsou liché…

Krevní zásoby od očkovaných lidí podle vědců obsahují vysoce nebezpečné spike proteiny, a proto nejsou pro neočkované vhodné.

Od léta 2020 je kritické menšině lékařů jasné, že takzvané „vakcíny“ proti SARS-CoV-2 jsou ve skutečnosti genové terapie, které nemají žádný účinek proti patogenu, ale jsou toxické.

Brzy se objevilo podezření, že krev „očkovaných“ dárců krve může příjemce otrávit. Tato otázka je nyní zkoumána ve vědeckém přehledu z Japonska profesorem Uedou a kol..

Za prvé, autoři popisují četné toxické účinky genových terapeutik na očkované. Docházejí k závěru, že „již není pochyb o tom, že spike protein používaný jako antigen v genetických vakcínách je sám o sobě toxický.“.

To je prokázáno velmi podrobně a profesionálně.

Hlavní toxické účinky „očkování“ jsou následující.

Poruchy srážlivosti krve, jako je nedostatek krevních destiček (trombocytopenie), hluboká mozková žilní trombóza nebo plicní embolie, všechny smrtelné nebo často se závažným chronickým poškozením.

Deformita erytrocytů (červených krvinek), kontaminace krve zbytky z výroby vakcín, dochází k zánětům a autoimunitním onemocněním způsobeným lipidovými nanočásticemi (BioNTech a Moderna).

Poškození všech orgánů v důsledku produkce spike proteinu v endotelii krevních cév a parenchymatózních (funkci nesoucích) buňkách orgánů. Nejznámějšími příklady jsou myokarditida a glomuerulonefritida (destrukce ledvin).

To však zahrnuje i poškození plodu způsobené očkováním těhotných žen, které mohlo v roce 2022 vést k největšímu poklesu porodnosti, jaký byl kdy ve silně proočkovaných zemích zaznamenán.

Autoimunitní onemocnění vyvolaná vakcínou. Ty budou i v nadcházejících letech způsobovat onemocnění lidí, kteří byli naposledy „očkováni“ v roce 2021, protože může trvat roky, než se výsledné poškození orgánů stane klinicky viditelným.

Mnoho orgánů toleruje částečné selhání buněk a jejich funkce je poškozena pouze tehdy, když je zničena polovina nebo více parenchymu.

VAEH a VAIDS jsou imunitní nedostatečnosti vyvolané očkováním a zvýšenou pravděpodobností nákazy COVIDem. To může také vést ke zvýšené pravděpodobnosti dalších infekčních onemocnění, stejně jako k výrazně zvýšenému riziku vzniku rakoviny a horšího průběhu onemocnění než u neočkovaných lidí (tzv. turborakovina).

Důležitým mechanismem těchto syndromů je nadprodukce IgG4.

Centrální neurotoxicita způsobená přímým poškozením orgánů mozku v důsledku tvorby amyloidu vyvolané spike proteinem, což může vést k kognitivním deficitům až k demenci.

Poškození periferního nervového systému se závažnými syndromy, jako je Guillain-Barrého (polyneuropatie se svalovou slabostí) nebo kauzalgie (difuzní pálivá bolest v celém těle).

Nejméně jedno procento očkovaných bylo poškozeno

Bylo špatně prozkoumáno, jak vysoký je podíl očkovaných lidí, kteří utrpěli alespoň jednu z výše uvedených škod, ale je pravděpodobné, že to bude nejméně 1 procento.

Které z těchto škod mohou být převedeny na příjemce krevních rezerv? Jak dlouho po očkování kolují toxiny v krvi dárců?

Dá se předpokládat, že dva týdny po vakcinaci zmizí většina molekul toxinů (hlavně nanočástic a exosomů, ale i dalších molekul). Přesto se spike protein v těle vyrábí ještě měsíce po očkování, ale v malých dávkách.

To je špatné pro očkované, protože protein je toxický i v nízkých dávkách a může vyvolat a udržovat zejména autoimunitní onemocnění.

Ale bohužel očkovaným lidem bylo umožněno znovu darovat krev pouhých 24 nebo 48 hodin po očkování, takže v krevních bankách určitě existují krevní produkty s relevantním podílem toxických molekul.

Kromě toho mají autoři další obavy, které platí i v případě, že se dárcovství krve provádí dlouho po očkování. Uvádějí šest kategorií toxinů v krvi očkovaných.

Toxiny z vakcinační krve

Za prvé, vysoce toxický spike protein se nachází v krvi očkovaných lidí, zejména pokud ji darovali krátce po očkování. Mohou poškodit příjemce.

Za druhé, krevní produkty mohou obsahovat lipidové nanočástice, které mohou transfekovat příjemce, což jim dává nežádoucí účinek vakcíny jako očkované osobě.

Samotné částice jsou prozánětlivé a mohou také vyvolat tzv. adjuvans indukované autoimunitní onemocnění u příjemce transfuze bez ohledu na účinek spike proteinu.

Za třetí, dárcovská krev může obsahovat tromby (krevní sraženiny), které poškozují příjemce, například mikroinfarktem v mozku.

Za čtvrté, dárci mohou být akutně nebo chronicky infikováni patogeny nacházejícími se v krvi v důsledku jejich imunitní nedostatečnosti.

Ty se mohou přenést na příjemce a také způsobit jejich trvalé onemocnění, protože infekce krevním řečištěm je mnohem nebezpečnější než přirozenými prostředky (jako je dýchání nebo jídlo).

Za páté, v těle očkovaných se tvoří amyloidy a agregáty amyloidních mikrotubulů. Jedná se o drobné proteinové shluky skládající se z abnormálních proteinů indukovaných spike proteinem – jako jsou ty, které se nacházejí u Alzheimerovy choroby – a zbytků cytoskeletu buněk zničených očkováním.

Tyto amyloidy a agregáty jsou toxické, mohou způsobit poškození orgánů a mozku.

Za šesté, dárcovská krev obsahuje IgG4-pozitivní plazmatické buňky (speciální typ imunitních buněk), které mohou u příjemce vyvolat chronický zánět.

Zatímco první tři kategorie jedů v očkované krvi se vyskytují pouze v případě, že očkovaná osoba daruje krev v prvních dnech po očkování, poslední tři účinky jsou možné i v případě, že očkování předchází darování o měsíce nebo roky.

Průzkumy týkající se očkované krve zcela chybí

Nemůžeme kvantifikovat, kolik krevních produktů je ovlivněno a do jaké míry, protože na toto téma neexistují žádné studie a průzkumy a nejsou prováděny, protože tento lékařský zločin ještě nebyl řešen.

Protože však nejméně polovina populace na severní polokouli (výrazně více na západě, až 85 procent) byla „očkována“ genetickými toxiny, lze předpokládat, že relevantní část krevních produktů je otrávena.

Hrubý odhad naznačuje, že nejméně dvě třetiny dárců krve v Německu byly očkovány genetickými toxiny. Pokud je jedna z výše uvedených kategorií toxinů nalezena v krvi 5 procent očkovaných, 2 až 3 procenta krevních produktů jsou otrávena.

Vzhledem k tomu, že roky po očkování se mohou vyskytovat pouze poslední tři kategorie a chronicky nemocné očkované osoby, u kterých jsou tyto toxiny častější, pomalu mizí ze skupiny dárců, protože jsou příliš nemocné na to, aby krev darovaly nebo již zemřely, je pravděpodobné, že se tento podíl sníží i s ohledem na poločas rozpadu krevních produktů (mezi 30 dny a 2 roky).

Podíl otrávených krevních produktů vyšší než kdy jindy

Přesto existuje vážné a poměrně pravděpodobné riziko, že příjemci krevních produktů budou transfuzí poškozeni. V minulosti došlo také ke kontaminaci krevních produktů, například HIV, viry hepatitidy nebo třeba priony.

Ale nikdy předtím v historii dárcovství krve, které začalo kolem roku 1900, nebyl podíl otrávených krevních produktů tak vysoký jako dnes.

Autoři studie navrhují řadu opatření ke kontrole krevních produktů a snížení rizika pro příjemce. Je však otázkou, zda budou dodržovány.

Je pravděpodobné, že dokud toxiny nezmizí z krevních produktů v důsledku eliminace otrávených dárců popsané výše, budeme prostě muset počítat s následným poškozením příjemců.

Opět to zasahuje chronicky nemocné a slabé, kteří jsou  závislí na krevních produktech nebo oběti nehod, kterým musí být krev podána akutně.

Německý Paul-Ehrlich-Institut se však nezabývá nebezpečím, které představují otrávené krevní produkty očkovaných, ale údajným nebezpečím přenosu SARS-CoV-2 prostřednictvím krevní transfuze.

Toto riziko sice existuje, pokud dostanete krev očkované osoby, která byla znovu infikována SARS-CoV-2 a má viry v krvi, ale riziko je poměrně nízké, protože takový pacient má horečku a musel by být proto z dárcovství vyřazen.

Systematické testování krevních produktů naproti tomu není vyžadováno žádnou zdravotnickou institucí veřejné správy v kdekoli v Evropě. A výzkumné kanály výrobců léků jsou plné dalších produktů modRNA…