Řecko: Povinné testy zjistily, že většina ilegálů lže o svém věku

V Řecku nyní potvrdili všeobecně známý fakt, který již dříve ukázaly testy v jiných zemích. Jenže postupně se kostní testy staly nežádoucími a byly prohlášen za rasistické a diskriminační. A to dokonce i u nás.

Tímto připomínám případ z roku 2020, kdy byly skupině Afghánců, kteří byli zachyceni při přechodu našeho území a tvrdili, že jsou nezletilí, provedeny kostní testy. Ty zjistily, že údajní Afghánci nezletilí nejsou.

Nicméně záhy vše vzala do rukou Rozumkova Organizace na pomoc uprchlíkům, která pomohla skupině džihádistů vyhrát soudní proces, ve kterém byl náš stát zažalován z diskriminace.

Soud poté uložil státu pokutu v řádu statisíců, která měla být jednotlivým afghánským ilegálům vyplacena. Ti se však mezitím vydali do své cílové země, tedy do Německa, takže je nejasné, zda se vůbec úřadům podařilo ilegály najít a ono „odškodné za diskriminaci“ vyplatit.

Tedy u nás již existuje jistý precedens, který v podstatě zapovídá zjišťovat věk u ilegálů, pokud jsou zadrženi na našem území.

Velmi podobné zkušenosti mají také v jiných evropských zemích, takže například v Německu přistupují ke kostnímu testu až v případě, že daný jedinec spáchá velmi závažný trestný čin.

Řecko však před časem přijalo zákon, který by možná mohla okopírovat i naše nová vláda, pokud to myslí s potíráním ilegální migrace vážně. Tento zákon umožňuje ověřit věk u kohokoli, kdo od země přijde.

Nový řecký systém ověřování věku zjistil, že většina žadatelů o azyl lže o svém věku a tvrdí, že jsou nezletilí, řekl v úterý 12. listopadu ministr pro migraci a azyl Thanos Plevris.

Plevris uvedl, že ze 104 případů přezkoumávaných od konce srpna bylo 59 osob starších 18 let. „Důsledky pro ty, kteří podali nepravdivé prohlášení, jsou evidentní,“ řekl.

Nový, přísnější ověřovací proces vyžaduje, aby určení věku bylo dokončeno jednorázově a ve stejný den pomocí tří metod: lékařského hodnocení fyzického vývoje, psychosociálního posouzení a rentgenového snímku levého zápěstí žadatele k posouzení zralosti kostry.

Úředníci říkají, že systém je navržen tak, aby zabránil dospělým vydávat se za nezletilé, aby získali preferenční právní ochranu.

Nové ověřovací postupy jsou součástí širšího zpřísnění řecké migrační politiky, které bylo zahájeno na začátku tohoto roku. V červenci premiér Kyriakos Mitsotakis oznámil dočasné pozastavení žádostí o azyl pro imigranty přicházející po moři ze severní Afriky s odkazem na obavy o národní bezpečnost a rostoucí počet příchozích na Krétu a nedaleký ostrov Gavdos.

„Řecká vláda se rozhodla informovat Evropskou komisi, že pokračuje v pozastavení posuzování žádostí o azyl na tři měsíce pro ty, kteří přicházejí do Řecka ze severní Afriky po moři,“ řekl Mitsotakis parlamentu. Dodal, že „ti, kteří vstoupí do země nelegálně, budou zatčeni a zadrženi.“

V srpnu vláda oznámila plány vybavit odmítnuté žadatele o azyl elektronickými náramky na kotnících, které by sledovaly jejich pohyb během 30denního období před deportací, což je opatření, které má zajistit efektivní provádění vyhoštění.

Zpřísňování pokračovalo i v září, kdy řecký parlament schválil přísnou novou imigrační legislativu, která dále přitvrdila jeho postoj k odmítnutým žadatelům o azyl.

Zákon, schválený 3. září, zavedl prodloužené zadržování a vysoké pokuty za nelegální vstup a zároveň urychlil návraty do zemí původu.

Migranti bez dokladů, kteří přicházejí ze zemí označených EU jako bezpečné, a kterým byl odepřen azyl, si nyní musí vybrat mezi dobrovolným návratem nebo povinným zadržením až na 24 měsíců a pokutou ve výši 10 000 eur.

Ministr pro migraci Plevris obhajoval tuto politiku v parlamentu a uvedl, že práva řeckých občanů převažují nad právy migrantů, jejichž žádosti o azyl byly zamítnuty a kteří zůstali v zemi nelegálně.

Mitsotakisova vláda, která je u moci od roku 2019, rozšířila hraniční oplocení podél severní hranice Řecka a posílila hlídky v Egejském moři, aby odradila od překračování hranic.

Úřady uvádějí, že nová opatření již vedla ke stovkám návratů od července, přičemž jsou plánovány další deportační lety do různých zemí včetně Pákistánu, Bangladéše a Egypta.

V říjnu vláda oznámila téměř 30% snížení výdajů souvisejících s azylem, čímž snížila roční rozpočet ze 400 milionů eur na 288 milionů eur.

Dotace na nájemné pro migranty budou postupně zrušeny, přímé platby v hotovosti sníženy na polovinu a prostředky budou přesměrovány na pracovní školení a výuku řečtiny.

„Ti, kterým bude v budoucnu udělen azyl, již nebudou žít ze sociálních dávek, ale budou integrováni do společnosti prostřednictvím práce,“ řekl Plevris a popsal reformy jako odstrašující prostředek proti nelegální migraci a posun směrem k soběstačnosti.