Džihádista z Al Káidy a ISIS a současný premiér Sýrie říká, že mu k moci pomohl nejen Západ, ale i Putin

Dosud se o převratu v Sýrii, který vedl k zavedení práva šaría a genocidě menšin, hovořilo jako o převratu v režii Západu, Izraele a Turecka, jehož zásluhy byly v tomto směru bezesporu největší.

Západ od samého počátku džihádisty a Al Káidu, přejmenovanou na HTS,  velmi otevřeně podporoval a po nástupu Sharaa k moci zrušil i veškeré sankce. EU dokonce poslala džihádistické vládě miliony z vašich daní. Před masakry menšin, které Sharaaova vláda provádí, mezitím většina světa zavírá oči.

A jak se ukazuje, tak podpora nové vlády nepřišla jen od Západu a sunnitských muslimských zemí, ale i z Ruska.

Syrský prezident Ahmad al-Sharaa (Jolani) prohlásil, že on a jeho stoupenci z bývalé pobočky Al-Káidy v Sýrii, Hayat Tahrir al-Sham (HTS), převzali moc v Damašku jako součást dohody s Ruskem.

Sharaa, dříve známý jako velitel Islámského státu v Iráku Abu Mohammad al-Jolani, učinil tyto komentáře v rozhovoru pro státní televizní kanál Al-Ikhbariya.

Během rozhovoru před několika dny Sharaa tvrdil, že jeho síly zahájily tajná jednání s Ruskem, klíčovým spojencem Bashara al-Assada, během ofenzívy, která nakonec Assada svrhla.

27. listopadu loňského roku zahájila HTS ofenzívu s cílem dobýt Aleppo v severní Sýrii. Jeho síly se setkaly s malým odporem a rychle převzaly kontrolu nad městem. Jeho bojovníci se pak přesunuli na jih k Hamá, dalšímu velkému městu na cestě k Damašku.

„Když jsme dorazili do Hamá během osvobozenecké bitvy, probíhala jednání mezi námi a Ruskem,“ řekl Sharaa.

„Když síly HTS pokračovaly na jih k Homsu, dalšímu velkému městu, Rusko zůstalo mimo boje na základě dohody uzavřené mezi námi,“ dodal.

Sharaovy síly převzaly kontrolu nad Damaškem 8. prosince poté, co Assad uprchl ze země do Ruska. Prozatímní syrský prezident také prohlásil, že jeho síly se záměrně vyhnuly útoku na ruskou leteckou základnu Hmeimim poblíž Jablehu na pobřeží země, a že je odhodlán udržovat dobré vztahy s Ruskem.

„Rusko je důležitou zemí ve světě a členem Rady bezpečnosti. Mezi Sýrií a Ruskem existují úzké vazby, které jsme zdědili. Musí být zachovány a rozvíjeny klidně a opatrně,“ řekl v rozhovoru.

V únoru Reuters oznámila, že Izrael lobbuje u USA, aby umožnily Rusku ponechat si svou leteckou základnu v Hmeimim, stejně jako svou námořní základnu dále na jihu v Tartúsu. Lobbování bylo součástí izraelského úsilí udržet Sýrii slabou a rozdělenou.

Sýrie v současné době vyjednává o bezpečnostní dohodě s Izraelem, který okupuje velké části území v jihozápadní Sýrii od doby, kdy se Šará dostal k moci.

„Nyní jsme ve stavu vyjednávání a dialogu o otázce bezpečnostní dohody,“ řekl Sharaa během rozhovoru s Al-Ikhbariya.

Řekl, že žádá Izrael, aby dodržoval dohodu o stažení z roku 1974, která zřídila demilitarizovanou nárazníkovou zónu po říjnové (Jomkipurské) válce v roce 1973 a aby stáhl své jednotky na pozice, které držel před 8. prosincem.

Sharaovy komentáře podporují izraelskou kontrolu nad syrskými Golanskými výšinami, které Izrael okupoval v roce 1967 během šestidenní války.

Bývalý syrský prezident Hafez al-Assad odmítl dosáhnout mírové dohody s Izraelem, dokud bude okupace Golanských výšin pokračovat. Jeho syn Bašár pokračoval ve stejné politice.

Izrael také od roku 2018, kdy skončila tajná americko-izraelská válka za svržení syrské vlády, provedl stovky náletů v Sýrii s cílem zničit vojenskou infrastrukturu země .

Ale Izrael rozpoutal bezprecedentní počet náletů na Sýrii ve dnech po Asadově pádu 8. prosince, protože ruská protivzdušná obrana byla zcela ochromena. Nicméně izraelsko-ruská spolupráce existovala dlouho před nedávnou Sharaovou kampaní na obsazení Damašku.

Profesor Chen Kerchner z Arielské univerzity napsal, že Izrael a Rusko se zapojily do „vyvažování přátelství,“ přestože jsou od roku 2015 na opačných stranách syrského konfliktu.

Ruské letectvo vstoupilo do války v září téhož roku, aby bombardovalo extremistické skupiny podporované USA a Izraelem, včetně HTS a ISIS Sharaa.

„Rusko a Izrael vyvinuly normy a strukturální postupy – včetně pravidelných setkání elit, veřejných prohlášení a dalších mechanismů – ke zmírnění sporů. Tyto strategie vytvořily a udržovaly rovnováhu přátelství, která zabránila rivalitě a eskalaci mezi nimi,“ napsal Kerchner.