Zatímco nedávno ohlásili jistý druh klimatického lockdownu v Kanadě, kde zakazují vstup do veřejných lesů, v Belgii uzavírají pro změnu města.
Ta mají být ve vedrech uzavřena, aby se v nich nekumulovalo příliš mnoho lidí.
Již jen fakt, že lze uzavřít jakékoli město, aby do něj nemohl nikdo v době veder vstoupit, ukazuje, že taková města jsou již dostatečně zabezpečena, aby mohla vstup do města ohlídat.
Tedy musí mít k tomuto veškeré nástroje jako kamery a chytré sloupy na příslušných místech, což jsou také běžné atributy chytrých a 15minutových měst.
Je pravděpodobné, že se aktuálně testuje, jak dalece budou občané poslušní, zda budou nařízení dodržovat a nebudou se proti němu ve větší míře bouřit.
Pokud si to nechají líbit v jednom městě, tato praxe se rozšíří i jinam. A pak už to nebude jen pro období veder, ale třeba i v období mrazů, chřipkové epidemie či během jakékoli jiné události, která bude považována za „nebezpečnou“ pro klima či zdraví.
Belgičané tedy v podstatě nemohou v době veder cestovat po své vlastní zemi jak se jim zachce, protože ne všude budou mít povolen vstup.
„Je to nebezpečný precedens. To znamená, že jako občan už nemůžete jít, kam chcete. Tato oblast je zakázaná a je to porušení vaší svobody, protože ve své vlastní zemi byste měli mít možnost jít kamkoli chcete,“ říká muž ve videu.
Někdo se tak třeba nemusí dostat ani na návštěvu vlastních příbuzných…
Podívejte se na video, ve kterém si muž stěžuje na belgický lockdown:
V Belgii už jsou v pekle….belzebub má radost.
Ty zrůdy by nás nejraději zavřeli už do chlévů jak opravdový dobytek. Však gojim znamená něco jak dobytek. Tak v létě nesmí člověk vyjet za město k rybníku, v Kanadě se osvěžit do lesů a lovit ryby k řekám a jezerům… ONI nám vůbec nepřejí žít, dýchat, osobní koníčky, svobodu a pak už ani úspory… A všechno, všecičko, si rádi dáme líbit. Sedíme u televizorů, počítačů, mobilů a svět plyne a utíká život kolem nás a už se nevrátí. ONI mají své destinace, riviéry, zámky, byty v Newyorku a jinde. Oni žijí v nepředstavitelném přepychu jejich paničky se zlatýma kartama jim větrají peněženky a pro nás mají ohrady s dozorem a nebiologické žrádla, vyjma hmyzu. My máme pár týdnů dovolené, kdy udělají vedra a excesy počasí. Múžete se pařit v autě do ciziny, kde nevíte, zda neuhoříte, nebo vás nespláche. Nebo vás nepodřeže obohacovač, nebo se poserete z té špíny a žrádel. Pak v hicu nazpět, oholení o celoroční úspory, někteří na dluh. TOHLE, ŽE JE ŽIVOT? Paničky miliardářů, mají jeden hadr za cenu vačich dvou výplat. A vy je můžete obdivovat v televizi…Po nás je lockdown.
Co svět pamatuje, tak vždy tu byla nějaká jakoby šlechta a chudina. Ukažte mi systém, kde toto rozdělení neplatilo?
Kdy chudákovi šlo o život, pokud se nepodřídil a nesouhlasil s daným statusem.
Někdy stačila jedna krátká věta nesouhlasu, nevole a byl jste udán a odsouzen.
———–
Sice komunisti, mnozí na ně nadávají, ale já jsem po válce prožila celkem slušný život byť v dělnické třídě, zabezpečený v míru, beze strachu. 30 let, s menšími omezeními (cestování na západ, džíny z tuzexu, mandarinky jen na Mikuláše), které člověk sice vnímal, ale vysloveně nešlo o život a o obavy z budoucnosti.
To jen pomerujete dve formy zla.
I já jsem prožila nádherné dětství na vesnici, za socialismu. Otec za komunistů seděl 7 let a přesto nás se sestrou vzali studovat. Otec musel pak dělat zedníka a matka byla dámská krejčová. Měli jsme všeho. Chalupu, zvířata, zdravé jídlo. Mimochodem mandarinky mi s banány stačily na vánoce. Pomeranče byly pořád a kuby stály pakatel. Ale obchody byly plně nádherných jablek jonatánů, hrušek, švestek za pár korun. Zahrádkářské prodejny globalčíci zrušili okamžitě po převratu, aby mohli okrádat. Byli uliční výbory. Ale bylo nám dobře. Občas se nadávalo na komunisty. Každý na to kašlal. O takové sociální nespravedlnosti, jsme si jen četli v Malém Bobšovi a Dickensovi. O takových hororech jsme ani nečetli jak je dnes. Já děkuji za rok 1968! Díky němu jsem prožila krásné mládí, dostala byt ve 20 letech s manželem. Jinak by ty americké hrůzy, jako drogy, sexuální zvrácenosti, bída, nezaměstnanost, bezdomovci a byty za všechny peníze- byly už tenkrát a my měli po životě. Do roku1989, jsme jezdili po dovolených a lázních ROH, podnikových chatách a byli v Jugoslávii. Do té doby jsme jedenkrát vyměnili nábytek a pořídili 2krát novou škodovku. TAK SE TENKRÁT ŽILO, ZE DVOU PLATŮ OBYČEJNÝCH LIDÍ. Je na vás. VĚŘTE-NEVĚŘTE: Nebo věříte co vám nakukali ve školách?
Škoda že článek nepíše které město projede zkušební proces – pokud je to maličké město kde nejsou imigranti, pak ano, asi ta poslušnost projde. Ve velkých městech kde běhají bubáci, chci tenhle pokus vážně vidět, protože ti si z místních zákonů dělají trhací kalendář. Chci vidět jak poldové tohle vymáhají pouze na bílých a černé nechávají být, protože to bude stejné jako vymáhání jízdenek ve vlacích v Německu.
Je to naprostá hovadina ve velkých evropských městech, co turisti z letiště? To je jako na místě otočej a odleťte? Nebo pro turisty to neplatí? Vidím naopak to nebezpečí že se to bude vztahovat pouze na ubohé místní obyvatele, nebo ještě lépe že to začne uzamykat lidi ve městech a těch tam bude víc a víc i nad rámec toho kolik bude možné ubytovat. Pak to dopadne podobně jako na koncertech kde davy umačkají a ušlapou pár jedinců – to jest, někteří by mohli prostě zůstávat někde bez střechy nad hlavou, postaví si opětně stan v parku i když to původně byli jen slušní turisti kteří přiletěli na dovolenou ale přiletí náhle do lockdownu a hotel jim řekne „sorry nebereme“. Smysl celého locku bude pak úplně totálně mimo řešení… ale tady nejde o logiku že.
Celkově tyhle pokusy mi čím dál víc připomínají pokusy s myšími městy, a jak dopadly víme všichni. Jsme ve fázi kdy degenerace jede na plné obrázky, násilí je další fáze. Takže zavírat lidi do určitých míst aniž by měli možnost utéct, je opravdu barbarství.
Ps, čím dál více začínám mít pochopení pro Jaimieho Lannistera, který to už nedal a probodl šíleného krále naskrz, když rozkázal vypálit vlastní město s vlastními poddanými. Škoda že takový nám tady nikde neběhá…