EU chce před odesláním zkontrolovat každou soukromou zprávu

Není dne, aby se v plné nahotě neprojevily stále tvrdší totalitní praktiky EU. Mezitím se nás propagandisté, kteří dostávají z Bruselu tučné dotace, snaží přesvědčit o tom, jak je pro nás členství v EU výhodné.

Tomu nejpozději po zveřejnění politiky Green Dealu může věřit jen ten, kdo již dávno neumí samostatně myslet.

Nevolení byrokraté zavádí politiku, která pomáhá malé hrstce slušně dotovaných podniků a přeplácených zkorumpovaných politiků a úředníků, zatímco většině občanů  nesmírně škodí.

K takové politice patří i totalitní praktiky, jejichž cílem je umlčet jakoukoli opozici a vytvořit jednotného euroobčana, který bude myslet tak, jak chce EU (nebo ti, kteří za ní stojí).

Zkorumpovaná šéfka EU, kterou kryjí její političtí souputníci i soudy, je pak další z mnoha důkazů prohnilosti této zcela nereformovatelné  instituce.

Totalitní praktiky EU se také projevují zaváděním cenzury pod rouškou „boje proti dezinformacím“ v podobě zákona DSA, jehož „matkou“ je Věra Jourová. Její následovníci jej dále zpřísňují a hledají další možnosti, jak šmírovat občany.

EU nyní směřuje k největšímu sledovacímu experimentu ve své historii, s plány prohledat každou soukromou zprávu před jejím odesláním.

Tyto snahy EU velmi podporuje například Dánsko, Španělsko, Maďarsko či Itálie, některé státy váhají a jen hrstka je proti.

Pod pláštíkem kontroly kriminální činnosti by mohli být sledováni i disidenti nebo kdokoli, kdo má „závadné“ názory. Materiály mohou být později zneužity třeba v rámci systémů sociálních kreditů.

Více než tři roky byly na mrtvém bodě rozhovory o tom, zda by poskytovatelé soukromých zpráv měli být nuceni skenovat zprávy každého uživatele kvůli možnému nelegálnímu materiálu a předávat cokoli podezřelého orgánům činným v trestním řízení.

Evropská komise stále prosazuje obecnou povinnost skenování. Naproti tomu Evropský parlament trvá na tom, že kontroly by se měly vztahovat pouze na nezašifrované zprávy od lidí, kteří jsou již podezřelí.

Pokusy o dosažení dohody opakovaně selhaly, přičemž Polsko bylo posledním předsednictvím, které odstoupilo bez dohody.

V červenci došlo ke změně ve vedení Rady EU: Dánsko se ujalo vedení a vrátilo skenování chatu zpět do popředí legislativní práce. Kodaň chce k této otázce přistupovat jako k prioritě a hned na začátku předložila nový návrh.

Uniklý zápis z červencového jednání ukazuje, že dánský text je úzce sladěn s dřívějšími návrhy Belgie a Maďarska, bez ústupků pro šifrované konverzace. Měkčí verze z Polska, která by učinila skenování dobrovolným a ponechala šifrované chaty na pokoji, byla vypuštěna.

Z 27 zemí EU se 20 vyjádřilo během červencové debaty a podalo „výhradu komplexního přezkumu.“ Německo shrnulo atmosféru poznámkou, že „rodinná atmosféra byla jasná.“

Itálie, Španělsko a Maďarsko jsou pro povinné skenování chatu. Francie by mohla misky vah vychýlit, protože zablokování plánu vyžaduje čtyři země reprezentující nejméně 35 procent populace EU. Paříž přešla od váhavé podpory k principiální dohodě.

Jiní se zdráhají nebo odmítají. Belgie přiznává, že šifrované skenování je obtížným problémem na národní úrovni. Estonsko hlásí „národní konflikt mezi bezpečnostními orgány a pověřenci pro ochranu údajů.“

Rakousko je vázáno parlamentním hlasováním proti povinnému skenování, což je postoj, který sdílí i Nizozemsko.

Lucembursko a Slovinsko o tom zatím nejsou přesvědčeny.

Polsko varuje, že systém oslabuje kybernetickou bezpečnost a otevírá dveře „útokům ze zahraničí.“ Německo se staví proti šifrovanému skenování už dva roky, ale ještě musí potvrdit, zda se nová vláda bude tohoto postoje držet.

Právní služba Rady dospěla k závěru, že plán porušuje základní práva.

Její postoj zůstává: „Základní problémy přístupu ke komunikaci pro všechny uživatele zůstávají nezměněny.“ Zdůrazňují, že „skenování na straně klienta je porušením lidských práv.“

Navzdory letitým varováním ze strany technologů, právníků a obhájců soukromí se zdá, že rozhodnutí nyní závisí více na politice než na důkazech. Dánsko již předložilo mírně upravený návrh.

Další kolo jednání v Radě je naplánováno na 12. září a jeho příznivci doufají, že konečné přijetí bude provedeno do 14. října.

Vlády, které se bránily kontrole chatu, nyní váhají, i když plán na rok 2025 je ještě extrémnější.

Níže se můžete podívat na seznam zemí, které tuto šmírovací politiku podporují (červeně). Některé se přidaly po jistém váhání, u dalších se toho můžeme dočkat při chystaném hlasování.

Mimochodem, všimněte si, že tuto šmírovací politiku EU podporuje také Slovensko, zatímco Fialova vláda, která neumí samostatně myslet, je mezi váhajícími (modře).

Předpokládám, že se připojí k většině, tedy k podporovatelům politiky dohledu.

Země, které jsou proti nebo se ke kontrole zpráv staví neutrálně, jsou zeleně.

Každopádně o všem nejspíš rozhodne Německo, jehož populace je z váhajících největší.

Pokud se Německo přikloní k dánskému tlaku, Evropa by brzy mohla být svědkem největší vládami nařízené inspekce soukromé komunikace ve své historii, která by byla provedena přímo na zařízeních lidí, aniž by je mohlo ochránit šifrování.

Pro mnohé by to znamenalo konec skutečně soukromých zpráv v EU…