Brazilka získala azyl v Evropě poté, co jí doma hrozilo 25 let vězení za to, že odmítá trans politika oslovovat jako ženu

Z Brazílie se pod vládou diktátora Luly stala nechutná diktatura, odkud již prchlo mnoho disidentů – většinou konzervativně smýšlejících či odpůrců mRNA injekcí – a mnoho dalších je ve vězení.

Nyní se zdá, že dalšími uprchlíky budou také lidé, kteří odmítají trans agendu a dávají to veřejně najevo.

Pokud si některá země zaslouží titul „progresivistické peklo,“ pak je to právě Brazílie. Proto se mi dělá až nevolno, když někdy čtu doslovné adorace na diktátora Lulu, který udělal všem brazilským konzervativcům či odpůrcům mRNA injekcí ze života peklo.

Připomínám, že Brazílie jako poslední na světě teprve vloni umožnila vstup do země neočkovaným cizincům a mRNA injekce proti Covidu  jsou v zemi povinné pro děti od 6 měsíců pod hrozbou odnětí dítěte či vězení pro rodiče, pokud nařízení ignorují.

V zemi panuje tvrdá cenzura a za „závadný“ příspěvek (kritika vlády či její agendy) končí mnoho občanů vězení. Některé platformy již ze země odešly (Telegram, Rumble) nebo se soudí jako Musk, který odmítl na příkaz vrchního soudce Moraese smazat účty na X všem opozičním politikům.

Mnozí političtí oponenti – včetně bývalého prezidenta Bolsonara – jsou vězněni nebo musí nosit náramek a jsou pod dohledem.

A peklo mají v zemi i odpůrci trans a LGBTQ agendy, která je velmi tvrdě prosazována a zákony tam v podstatě kopírují ty, které zavádí některé západní země – a to včetně trestů.

Jenže zatímco například v Německu či Španělsku vám za použití „špatného“ zájmena hrozí nejprve pokuta a při recidivě nějakých 3 – 5 let vězení, v Brazílii může „genderový recidivista“ skončit ve vězení až na 25 let.

Trans a LGBTQ jsou také součástí tamní politiky – samozřejmě v řadách Lulovy strany. Jeden takový muž, který se prohlašuje za ženu, je příčinou, proč musela jistá Brazilka prchnout do Evropy.

V rámci precedentního kroku jedna evropská země oficiálně udělila plnou ochranu uprchlíka Brazilce, které v její domovské zemi hrozilo 25 let vězení za zneužívání genderové identity transgender politika.

I když se neuvádí, o jakou zemi se jedná, tak lze předpokládat, že jde o Maďarsko. Dále se uvádí, že jde o zemi EU, což vylučuje téměř všechny ostatní.

Pouze Maďarsko a Slovensko v rámci EU neschválily trans zákon, nicméně o Maďarsku se v tomto ohledu hodně píše i v zahraničí, takže člověk, který je pronásledovaný za odpor k trans agendě, by nejspíš zamířil právě tam.

Španělsko, kde má obžalovaná Brazilka přítele, by ji nejspíš vydalo, protože tamní trans zákon je jen o trochu méně radikální než ten brazilský.

Isabella Cêpa je první osobou, která byla uznána za oběť státního pronásledování za svůj otevřený odpor k ideologii genderové identity.

 Cêpa se poprvé ocitla pod trestním vyšetřováním poté, co na sociálních sítích zveřejnila příspěvek o Eriku Hiltonovi – mužském politikovi, který se „identifikuje“ jako žena.

Hilton byl v listopadu 2020 zvolen do městské rady v São Paulu a s drtivou většinou získal titul nejhlasovanější „ženy“ v Brazílii.

V době svého vítězství byl Hilton v mezinárodních médiích oslavován jako „symbolický triumf“ transgender osob. Hilton patřil mezi 10 nejhlasovanějších kandidátů v celé Brazílii a byl propagován jako „jediná žena,“ která se na seznamu TOP 10 objevila. 

Bylo to široké oznámení o jeho vítězství, které ho poprvé dostalo do pozornosti Cêpy.

„V té době jsem ani nevěděla, kdo ta osoba je. Viděla jsem jen titulek na instagramové stránce, kde se oslavovalo, že ‚nejvíce hlasovanou ženou v São Paulu je transwoman‘,“ řekla Cêpa serveru Reduxx v rozhovoru v roce 2022 a vyprávěla, jak její utrpení začalo.

„Pak jsem se svými sledujícími sdílela video, ve kterém jsem řekla, že jsem zklamaná, když jsem slyšela, že nejhlasovanější ženou v São Paulu – později jsem zjistila, že v celé zemi – byl muž.“

Hilton později nahlásil Cêpu policii, což vedlo k zahájení trestního vyšetřování. V lednu 2022 úřady předvolaly Cêpu k výslechu na stanici. Tehdy se dozvěděla, že Hilton na ni podal stížnost kvůli jejím výrokům na sociálních sítích.

Poté, co Cêpa hovořila s policií, nevěděla o dalším vývoji svého případu až do června 2022, kdy ji kontaktoval reportér z významných brazilských novin s žádostí o komentář k článku o obviněních.

Teprve po zveřejnění článku Cêpa zjistila, že je obviněna z pěti bodů „sociálního rasismu.“ Obvinění vychází z rozhodnutí brazilského Nejvyššího federálního soudu , který rozhodl, že diskriminace vůči „komunitě LGBTQ“ představuje trestný čin a spadá pod stávající ochranu založenou na rase jako forma „rasismu.“

Před vznesením obvinění státní zástupce prohledal Cêpiny příspěvky na sociálních sítích, aby našel další výroky, které by mohly být vnímány jako „transfobní.“ Později Cêpa zjistila, že jí za údajný „zločin“ hrozí až 25 let vězení.

V červenci 2024 byla Cêpa zastavena na letišti Salvador Bahia, když se pokoušela cestovat do Španělska za přítelem. Federální agenti označili záznam související s jejím pasem a odvedli ji stranou k další kontrole.

Během následného výslechu úřady údajně dospěly k závěru, že její situace by mohla splňovat kritéria pro politické pronásledování. V reakci na to kontaktovali leteckou společnost, u které si let zarezervovala, a nařídili jim, aby neodlétali bez ní na palubě.

Policista poté Cêpu doprovodil do letadla a doporučil jí, aby se nevracela do Brazílie, což znamenalo začátek období bezdomovectví. V červnu 2025 Cêpa formálně požádala o status uprchlíka.

Reduxx  nyní potvrdil, že Cêpa úspěšně získala status uprchlíka s pomocí Agentury Evropské unie pro azyl, čímž se stala první brazilskou občankou, která toto označení za pronásledování ze strany státu získala od roku 1985.  

Reduxx  zatajuje jméno hostitelské země, aby ochránil Cêpino soukromí.

V rozhovoru pro  Reduxx organizace MATRIA Brazil pro práva žen rozhodnutí uvítala, ale vyjádřila frustraci z brazilské vlády.

„MATRIA sleduje pronásledování Isabelly Cêpy od samého začátku. Společně jsme vyčerpali všechny institucionální cesty dostupné v Brazílii, vždy jsme respektovali zákony a suverenitu země – včetně setkání s tehdejší ministryní pro ženy Cidou Gonçalvesovou, aby mohla osobně přednést svůj případ.

Ministryně neprojevila žádné obavy a nepodnikla žádné kroky na ochranu brazilské ženy čelící politickému pronásledování. Žádný jiný oficiální kanál také nenabídl žádnou podporu,“ uvedl zástupce MATRIA.

„Cêpa neměla jinou možnost, než se uchýlit k poslednímu a nejextrémnějšímu opatření: žádosti o politický azyl v zahraničí. MATRIA sepsala na podporu své žádosti formální dopis, v němž popsala hrozby, kterým v Brazílii čelila.

Ohledně její bezpečnosti nemáme další podrobnosti, ale můžeme potvrdit, že je nyní v bezpečí v některé z evropských zemí.“

MATRIA zdůraznila širší význam případu Cêpy a poznamenala, že se jedná o první případ (ale ne poslední), kdy byla osoba uznána za osobu stíhanou za kritiku genderové ideologie.

„Cêpa je první Brazilkou od konce naší vojenské diktatury, které byl udělen politický azyl z důvodu státního pronásledování – a první ženou na světě, která tento status získala za to, že se stala terčem kritiky kvůli svému nesouhlasu s trans ideologií.

Toto je realita, které čelí mnoho žen po celém světě. Je hluboce znepokojivé, že v naší vlastní zemi se zdá, že demokracie, svoboda přesvědčení a svoboda projevu již neplatí.

Mnoho žen – nejen Isabella – je obtěžováno a umlčováno jen proto, že mluví pravdu: že na pohlaví záleží, a že se muži nemohou stát ženami jen na základě prohlášení.“

Úspěšná žádost Cêpy o azyl je první svého druhu a vytvoří precedens pro další osoby, které čelí právním a sociálním důsledkům za své genderově kritické přesvědčení.

Nyní ji může použít jako referenční případ kdokoli na světě, kdo čelí stejnému druhu pronásledování.

Také několik dalších Brazilců čelí trestnímu stíhání za výroky nebo komentáře považované za „transfobní.“ Začátkem tohoto roku Karen Mizuno prozradila, že ji policie upozornila, že bude čelit trestnímu stíhání poté, co se vysmála trans aktivistovi, který tvrdil, že „archeologové jsou transfobní.“

Mizuno hrozí až tři roky vězení.

V dalším probíhajícím případu bojují dva zaměstnanci Federální univerzity v Paraíbě s trestním stíháním za údajné „nesprávné pohlaví“ transgender studenta.