Agenda chytrých měst a řízení mobility: Globální zavedení digitálního systému monitorování a omezení (video)

Chytrá města jsou většinou současně i městy 15minutovými. Jde o oblasti, kde můžete být například v případě zdravotního či klimatického lockdownu pod plným dohledem.

Nezapomínejte, že tato chytrá města jsou mimo jiné zaváděna pod pláštíkem klimatické agendy, takže ve vybraných oblastech bude povolena pouze elektromobilita, případně bude zakázána jiná než hromadná doprava.

Diskuse o chytrých městech je často propagována moderní infrastrukturou, digitálním propojením a udržitelným urbanismem.

Za touto libozvučnou fasádou se však stále více odhaluje druhá realita: globální agenda, která umožňuje dalekosáhlé zásahy do svobody pohybu, soukromého života a vlastnictví pod záminkou ochrany klimatu a udržitelnosti.

Nové výbušné video investigativního formátu The Pulse na konkrétních příkladech ukazuje, jak se tato opatření – od plošného sledování až po omezení mobility – zavádějí nejen v autoritářských státech, ale zároveň i v západních zemích.

Jako příklad udávají města v USA, kde se již tento systém zavádí. Nicméně zde si můžete dosadit i jakékoli větší evropské město: téměř všude je již budování chytrých – a většinou také 15minutových – měst v plném proudu.

„Smart City“ neboli „chytré město“ zní jako pokrok – síťové řízení dopravy, energeticky úsporné budovy, digitální služby pro občany. Ale podle The Pulse agenda zahrnuje mnohem více:

• Kompletní digitální záznam údajů o pohybu, spotřebě energie, emisích CO₂.
• Digitální identifikace jako předpoklad pro přístup ke službám a mobilitě.
• Integrace digitální měny s kontrolou transakcí v reálném čase.
• Manipulace s počasím a prostředím jako součást kontrolních nástrojů.
• Systémy sociálního kreditu, které mohou hodnotit a sankcionovat chování.

Ústředním cílem je takzvaná chytrá síť, která nejen pozoruje, ale také reguluje – včetně možnosti omezit občany na „15minutová města“, ve kterých jsou všechny aktivity plně zdokumentovány a sankcionovány v případě „nesouladu.“

Aktuální příklad poskytuje americký stát Massachusetts se senátním návrhem zákona S2246, který předložila vůdkyně většiny Cynthia Krehmová:

• Sledování všech ujetých kilometrů prostřednictvím vládních systémů a dat z testů vozidel.
• Možné poplatky za ujetou míli – s možností omezit roční počet ujetých mil.
• Spolupráce s výrobci automobilů na sběru dat v reálném čase.
• Přizpůsobení územního plánování tak, aby bylo obtížnější řízení: méně parkovacích míst, více pěších zón.

Oficiálně má zákon snížit emise a pomoci dosáhnout čisté nuly do roku 2050. Kritici to však považují za začátek státem uvaleného omezení osobní mobility.

Vývoj v Massachusetts není ojedinělým případem. Mezinárodní síť Global Covenant of Mayors už uvádí stovky amerických měst – v republikánských i demokratických státech – jako součást agendy chytrých měst.

Podobné programy jsou spuštěny v:

• Austrálii – Zavedení poplatku za používání všech silnic, který se týká všech typů vozidel (benzín, nafta, hybrid, elektrický). Pozadí: klesající příjmy z daně z pohonných hmot.
• Kanadě – drastické hrozby tresty za porušení ekologických zón, nyní v šestimístné částce.
• Státech EU – Integrace monitoringu mobility do klimatických a digitálních strategií, často prostřednictvím projektů vycházejících z  „Green Dealu.“
• USA – Mnoho států testuje daně VMT (Vehicle Miles Traveled) pro přímou cenu ujetých kilometrů.

Je příznačné, že k zavádění dochází téměř současně v západních zemích, což je jasným znamením koordinovaného provádění v rámci Agendy 2030 a mezinárodních dohod o klimatu.

Zatímco zastánci poukazují na snížení emisí CO₂ a kontrolu dopravy, kritici vidí nebezpečnou změnu paradigmatu:

• Sledování produkce CO₂ (uhlíkové stopy) by mohlo být v budoucnu spojeno s digitálními platebními systémy.
• Negativní skóre sociálního kreditu – například kvůli nadměrnému počtu najetých kilometrů – by mohlo vést k zákazům cestování nebo finančním omezením.
• Technické základy jsou již položeny se síťovými systémy, sledováním GPS, automatizovanými mýtnými systémy a digitálními ID.

Výsledkem by byla mobilita, která by již nebyla určována individuálními rozhodnutími, ale centrálními algoritmy.

Puls ukazuje na typický vzorec:

1. Vláda zvyšuje ceny pohonných hmot a tlačí na e-mobilitu.
2. Po přechodu na elektromobily dojde ke ztrátě daňových příjmů z pohonných hmot.
3. Jsou zaváděny nové nabíjecí systémy, jako je VMT, aby se zajistily příjmy – a zároveň se omezila mobilita.

To vytváří nejen trvalou závislost na státním souhlasu, ale také vyvrací iluzi, že elektromobilita automaticky přináší svobodu nebo úsporu nákladů.

Agenda chytrých měst již není teoretickým scénářem budoucnosti. Paralelně je zaváděna v USA, Kanadě, Austrálii a Evropě – s opatřeními, která hluboce zasahují do osobní svobody.

To, co začíná jako politika změny klimatu, se může vyvinout v plynulý kontrolní systém, který reguluje pohyby, transakce, a dokonce i sociální interakce.
The Pulse vyzývá k přezkoumání místních legislativních iniciativ, zpochybňuje programy VMT a rezolutně se staví proti plíživému zavádění digitálních omezení pohybu.