Zatímco o energetických problémech Německa se ví poměrně dobře, tak o Nizozemsku se v souvislosti s Green Dealem hovoří zejména o likvidaci tamních zemědělců. Málo se však ví o tom, že problémy jsou mnohem hlubší a zasahují v podstatě celou společnost.
Nizozemsko se tak stává dalším příkladem, kam až vede slepé následování politiky EU a snahy o její rychlé zavedení. Nic se nezměnilo ani poté, co se před rokem změnila vláda.
Ani poslední vláda s Wildersovou stranou v čele neuhnula od nastolené agendy a pokračovala v devastaci země plněním cílů klimatické agendy, jejíž jediný účel je zničení Evropy.
Zásadní ranou byl pro Nizozemsko zejména odchod od plynu, který země dokonce i sama těžila, ale těžbu v rámci plnění klimatické agendy ukončila.
Přechod k plné elektrifikaci, závislé zejména na větrné energii, nastal bez ohledu na to, že pro to nebyla vytvořena patřičná infrastruktura.
Zatímco nizozemská vláda přechází na „zelenou“ pro plněním progresivistické agendy, příděly elektřiny zasahují nizozemské občany. Zde je příběh ze zprávy zveřejněné ve Financial Times:
Tisíce podniků a domácností čekají na připojení k nizozemské síti, což nutí provozovatele sítí omezovat energii jako první indikátor toho, co ostatní evropské země pravděpodobně utrpí s rostoucí rychlostí elektrifikace.
Více než 11 900 podniků čeká na připojení k elektrické síti, uvádí Netbeheer Nederland, asociace nizozemských provozovatelů sítí. K tomu se přidávají veřejné budovy, jako jsou nemocnice a hasičské stanice, a také tisíce nových domů.
V některých případech je přídělový systém tak krutý a zpoždění u spolehlivé a cenově dostupné elektřiny tak dlouhé, že to brzdí ekonomický růst a úředníci připouštějí, že by to mohlo donutit podniky přehodnotit své investiční plány.
Překlad: tisíce podniků mohou ukončit podnikání ještě předtím, než se do podnikání vůbec pustí.
Ptáte se, jak dlouho to bude trvat? Šest měsíců bez elektřiny? Rok? Na některých místech až 10 let:
Navzdory snahám investovat do nových kabelů a rozvoden budou nová připojení v některých oblastech země k dispozici až v polovině 30. let 21. století.
Zpráva FT se také dotkla faktu, že „přetížení“ v síťovém připojení je běžné v celé Evropě, ale na nizozemské občany dopadá obzvláště bolestivým způsobem, protože nizozemská vláda byla jednou z nejrychlejších, která iniciovala přechod na „zelené“ energie, aniž by měla nějaký plán nebo infrastrukturu:
Nizozemsko patří mezi země v Evropě, které nejrychleji přistoupily k elektrifikaci kritických částí ekonomiky poté, co v roce 2023 ukončilo těžbu na svém obřím pobřežním plynovém poli Groningen.
A uprostřed chaosu si uvědomují, že náklady na to, aby se síť dostala na potřebnou kapacitu (která nezahrnuje další nový růst), budou astronomické:
Nizozemská vláda odhaduje, že k zajištění potřebné kapacity sítě bude úroveň investic do kabelů a nových rozvoden v regionu 200 miliard EUR až do roku 2040.
Pro srovnání, Nizozemsko má již překvapivě vysokou progresivní daňovou strukturu, takže zde není žádný prostor pro uvalení nových sazeb – nejvyšší pásmo je kolem 50 %, což zasáhne každého, kdo vydělává kolem 77 000 eur ročně a víc.
Z těchto předpokládaných nákladů ve výši 200 miliard eur (pravděpodobně budou nakonec mnohem vyšší) se očekává, že spotřebitelé zaplatí účet za 90 % z nich:
Některé z těchto nákladů (náklady na investice do nové sítě) mohou být financovány prostřednictvím prodeje části německé rozvodné sítě společnosti Tennet (provozovatel sítě) soukromým investorům, která má hodnotu asi 20 miliard eur, podle úředníků zapojených do jednání. Velkou část zbytku však bude nutné pokrýt odpisy aktiv, přičemž náklady ponesou spotřebitelé.
Předpokládám, že ve většině dalších evropských zemí to bude podobné a vše se ještě velmi výrazně zhorší zároveň s rostoucími nároky na spotřebu elektrické energie.
Povinná elektromobilita, přechod na tepelná čerpadla a výstavba datových center pro AI (na území EU se jich nyní v první vlně chystá 8), dále výrazně zvýší spotřebu energie
A podle představ chorých mozků v Bruselu – zejména pak v podobě Zelených, Pirátů a socanů – i v progresivistických vládách by tyto výrazně zvýšené potřeby měly uspokojovat výhradně větrníky a solární panely.
Hlavní je, že si za tuto politiku v Bruselu stanovují dostatečně vysoké platy. A mají zač, vždyť plány na zničení Evropy se eurosoudruhům daří plnit na 110%….
