Německo: 2 roky podmínka a 500 hodin veřejně prospěšných prací za zabití Afričana v sebeobraně

Nedávno jste si zde mohli přečíst o případu mladé ženy, která se začala bránit staršímu Afričanovi poté, co ji v podchodu začal osahávat. Američanka – zřejmě zvyklá na to, že doma by jí sebeobrana prošla – vytáhla ze strachu nůž, kterým pak chlípného Eritrejce bodla.

V důsledku toho Afričan podlehl zraněním a žena byla obžalována z vraždy. Tento týden proběhl soud a byl vynesen verdikt, který je mírnější jen proto, že mladá žena byla – vzhledem k věku v době činu – souzena jako mladistvá.

Nicméně očekává se, že se soud nejspíš dostane k další instanci, kde již podmínka může být změněna na nepodmíněný trest. Může tedy nakonec dopadnout mnohem hůř než mnoho muslimských vrahů, kteří často končí jen na poměrně krátkou dobu na psychiatrii…

Zatímco defenzivní a sebevědomá žena je všude v Německu vyžadována a oslavována, tak ženám, které se skutečně úspěšně brání svým trýznitelům, stále hrozí, že skončí ve vězení.

Krajský soud v Kaiserslauternu sice 21letou Američanku Fallynu B. tohoto osudu ušetřil a odsoudil ji k dvouletému trestu odnětí svobody na podmínku za zabití, ale zůstal přesně pod hranicí vězení.

V červnu loňského roku byla B. sexuálně obtěžována a osahávána na hýždích 64letým Eritrejcem v podchodu hlavního vlakového nádraží v Kaiserslauternu.

Po několika žádostech, aby ji nechal na pokoji, ji chytil za paži, načež vytáhla zavírací nůž a smrtelně bodla muže do srdce.

Ačkoliv bezpečnostní kamera i svědkyně potvrdily  popis průběhu událostí jak ho vylíčila B., přičemž ona sama se bezprostředně po incidentu na policii přihlásila, předseda senátu zde nechtěl uznat sebeobranu.

„Pokud už nejste v situaci sebeobrany, stáváte se sami útočníkem,“ znělo zdůvodnění. Po sexuálním útoku byla B. nejprve v obranné pozici, ale poté se údajně k muži úmyslně přiblížila s nožem a pobodala ho.

Soud to považoval za záměrnou změnu od obrany k útoku, který považoval za zabití. Vzhledem k tomu, že B. bylo v době spáchání trestného činu 20 let, byla odsouzena na základě trestního práva pro mladistvé.

Člověk si klade otázku, co jiného by se muselo stát, aby obrana obžalované B. proti muži, kterým byla předtím již několikrát napadena, byla považována za sebeobranu.

Tak by to zjevně bylo klasifikováno až poté, co by bylo znásilnění dokonáno. A dokonce i v takových případech jsou německé soudy notoricky známé tím, že stále nacházejí „kulturně citlivá“ ospravedlnění pro pachatele.

Pokud se rozsudek stane pravomocným, B. vyvázne alespoň s podmínkou a veřejně prospěšnými pracemi, ale pokud se případ dostane do další instance, nelze vyloučit, že přece jen skončí za mřížemi.

To se však u násilníků z řad migrantů v jejím věku děje jen v těch nejvzácnějších případech a jen na směšně krátkou dobu…