Co se skutečně stalo v Bergamu? Podivná úmrtí v zájmu paniky

Po pěti letech přichází datový analytik, který zkoumal podivný náhlý nárůst (a záhy stejně rychlý pokles) úmrtí v Bergamu v březnu – dubnu 2020, s velmi zajímavým zjištěním: za těmito úmrtími musí stát něco jiného než nákaza.

Než půjdeme k tématu, tak bych ráda připomněla zjištění z Velké Británie (a samostatný výzkum ze Skotska), kdy bylo odhaleno, že náhlý nárůst úmrtí byl způsoben podáváním velmi vysokých dávek midazolamu starším lidem v pečovatelských domech nebo nemocnicích.

Tam je již tento vysoký nárůst úmrtí, který lze považovat za nezákonnou eutanázii, předmětem vyšetřování. Nicméně úmrtí v Bergamu údajně nemají obdoby v tom, jak strmý byl jejich nárůst a posléze i pokles.

Lékař, který s datovým analytikem vše vyšetřoval, sice tvrdí, že za tím možná stála špatná lékařská péče, protože v té době se  vzhledem k panice často neprováděly ani nutné zdravotní zákroky, jenže zde je třeba zdůraznit, že tento problém byl téměř všude, takže podobný vzorec jako v Bergamu by logicky musel být vidět i jinde.

Ale nebyl. Úmrtí kdekoli jinde nebylo možné ani zdaleka srovnat s tím, co se stalo v Bergamu. Dovolte mi tedy menší spekulaci, která vychází z toho, co se v té době dělo i jinde, například ohledně takzvaných „nemocničních protokolů.“

Je možné, že by byli starší lidé záměrně „uspáni“ (třeba podobně jako ve Velké Británii), ale v mnohem větším měřítku? Vždyť Bergamo bylo přesně to, co potřebovali k rozpoutání celosvětové – ale zejména evropské – hysterie.

Aby byla tato hysterie co největší, zařídili také spolupráci armády, která vozila rakve v průvodech zaznamenaných v celosvětových médiích. I zde se lidmi hodně manipulovalo, jak jste si již mohli přečíst zde.

Náhlý nárůst úmrtí a celé toto divadlo kolem bylo tedy nutné, aby bylo možné zmanipulovat ne miliony, ale miliardy lidí. Vždyť mělo jít o první místo masové nákazy Covidem mimo Čínu, jak tehdy tvrdili.

Co tedy ukázaly statistiky?

Tom Lausen prokázal pomocí statistik, že v Bergamu došlo k výrazné nadměrné úmrtnosti pouze v době, kdy byly pořízeny slavné propagandistické snímky. Ne během zbytku „pandemie.“

Datový analytik to chtěl vědět přesně a provedl průzkum na místě. Spolu s Dr. Gunterem Frankem hovořil se současnými svědky z regionu a zkoumali roli tehdejší armády, jejíž transporty byly především zodpovědné za paniku.

Původně Lausen pojal podezření, že s počtem mrtvých může být něco špatně. Křivka úmrtí stoupala příliš strmě, příliš rychle – aby stejně rychle klesla a pak zůstala na normálních nebo dokonce nižších úrovních až do konce „pandemie.“

V tomto krátkém časovém úseku byl počet úmrtí v regionu Bergamo osmkrát až desetkrát vyšší. Podezřelý je také fakt, že až na pár ojedinělých výjimek nebyly takové křivky nikdy nikde na světě zdokumentovány.

Nic podobného se dosud nikdy nikde na světě při pandemii nestalo. Lausen chtěl zjistit příčinu a odcestoval s doktorem Gunterem Frankem do Itálie.

Cesta nejprve vedla na hřbitovy, kde se spočítal počet hrobů. Závěr: Ve sledovaném období zde skutečně došlo k nadprůměrnému počtu úmrtí. Ale proč tam – a ne ve zbytku světa?

Podle Lausena a Franka je rychlý nárůst počtu případů v březnu 2020 způsoben testovací strategií WHO. 7denní incidence se zvyšovala stejnou rychlostí jako počet testů.

Základem pro to byl příkaz WHO: 16. března oznámil šéf WHO Tedros A. Ghebreyesus: „Máme jednoduchý vzkaz všem zemím: Testujte, testujte, testujte!“

Pamatujeme si, že tento příkaz opakovali politici ze všech zemí v rozhovorech a projevech.

Itálie tuto výzvu následovala a zvýšila počet testů z 21 127 testů denně (začátek měsíce) na 182 777 testů denně (19. března, den, ze kterého pochází záběry z Bergama).

„Čísla případů“ tak byla uměle navýšena. Samotné testy nevedou k úmrtí, ale k mnohem větší panice a neuváženým reakcím v populaci a systému zdravotnictví.

Současní svědci uvádějí, že na základě vládního strašení byli lidé přijímáni do nemocnic jen proto, že kašlali. Pohotovosti byly přetížené – a to i zdravými lidmi nebo nachlazeními.

V New Yorku, kde se uplatňovala stejná zastrašovací taktika, byly pohotovostní místnosti z velké části přeplněné naprosto zdravými lidmi, kteří neměli žádné příznaky, ale byli naprosto vystresovaní.

Výsledné přetížení zdravotního systému pravděpodobně přispělo k několika úmrtím, protože kapacita lékařů a sester byla vázána nesmyslnými případy.

Každá nemocnice navíc před vstupem vyžadovala covid test – to se týkalo i pacientů s akutním infarktem. V „horké fázi“ byl u každého zesnulého diagnostikován „Covid“, bez ohledu na skutečnou příčinu smrti.

Ze strachu z infekce byla nařízena kremace mrtvých, ale krematoria nebyla vybavena tak, aby zvládla tento počet těl. Právě zde probíhala slavná přeprava ve vojenských náklaďácích, aby mohla proběhnout kremace u vzdálenějších pohřebních ústavů.

V domovech pro seniory prý došlo k velké katastrofě. Ze strachu a paniky zahraniční pracovníci opustili zemi. To vedlo k nedostatečnému zásobování starších lidí, o mnohé nebylo postaráno a existují zprávy o obyvatelích umírajících žízní.

Další příčinou smrti je nyní důkladně vyšetřované špatné zacházení s umělou ventilací. „Pacienti“ byli napojeni na ventilátory v celkové anestezii.

Směrnice WHO uvádí: Většina kriticky nemocných vyžaduje mechanickou ventilaci. Nejčastější diagnózou u těžkých pacientů s COVID-19 je těžký zápal plic. 

Na tomto základě byla doporučena a provedena časná intubace jako léčba. Ukázalo se, že tato „léčba“ vede v mnoha zemích ke zvýšení počtu úmrtí.

O této cestě uveřejnil Achgut následující rozhovor s Dr. Gunterem Frankem (německy):

V tomto rozhovoru lékař a publicista Dr. Gunter Frank podává informace ze společné výzkumné cesty s datovým analytikem Tomem Lausenem do Bergama, údajného epicentra první covidové vlny v severní Itálii.

Cílem bylo ověřit oficiálně hlášená čísla úmrtí z března a dubna 2020 a porovnat je se skutečnými daty ze hřbitovů a diskusí s místním zdravotnickým personálem. Frankovy postřehy a popisy vykreslují jiný obrázek, než jaký vládl médiím na jaře 2020.

Podle Franka skutečně došlo v provincii Bergamo k výraznému nárůstu úmrtí – až na osmi až desetinásobek obvyklé týdenní úmrtnosti. To však bylo omezeno na velmi krátkou dobu a poté číslo úmrtí stejně náhle spadlo.

Pro něj to není typický průběh virového respiračního onemocnění. Frank má spíše podezření, že kombinace paniky, přetíženého zdravotního systému, nedostatku lékařské péče a možná i politicky motivovaných chybných rozhodnutí vedla k nadměrné úmrtnosti.

Byly například ukončeny služby ambulantní péče a pacienti s akutním onemocněním již nebyli léčeni.

To, co se stalo v Bergamu, se asi nikde jinde nestalo. Vypadá to, jako by to nebyl virus, ale jiné věci – opatření, možná cílená opatření –, které vedly k této katastrofě.

To znamená, že je také neuvěřitelně důležité podívat se na to, co se na místě stalo. Co se stalo v jednotlivých regionech? Co se dělo v obcích?

Dr. Gunter Frank

Frank je zvláště kritický k roli úřadů a armády. V Bergamu byli vojáci viditelně přítomni například při převozu rakví. Pro Franka to vyvolává otázku, do jaké míry mohlo jít o cílenou akci – možná dokonce s cílem vyvolat celoevropskou reakci prostřednictvím šokujících záběrů.

Obrázky z Bergama měly obrovský psychologický dopad a dodnes jsou přítomny v právních a politických rozhodnutích. Mnoho lidí stále neví, co za tím je, i když byly nahrávky mainstreamovými médii vystaveny jako propaganda.

Konečně Frank uvádí paralely s politickými a vojenskými strukturami, které se podle něj aktivně podílely na virologickém výzkumu a bezpečnostních opatřeních již před pandemií.

Poukazuje na rané zapojení chirurga Bundeswehru generála Holtherma do německého krizového Covidového týmu a také na mezinárodní spojení mezi armádou a virologií.

Události kolem Bergama znamenaly zlom ve vnímání pandemie veřejností.

Zároveň vyvolávají zásadní otázky o roli státních aktérů v době krize…