Jaké škody způsobí vakcína Billa Gatese proti metanu zvířatům a životnímu prostředí?

Jak jste si zde mohli již dříve přečíst, tak v rámci klimaalarmistické politiky nechal Bill Gates vyvinout vakcínu pro krávy, po které by neměly produkovat příliš velké množství metanu. Mimo vakcíny pro tento účel financuje i výrobu speciálního krmiva z červených řas, které má údajně na kravské zažívací ústrojí podobný efekt.

Americký start-up ArkeaBio již vytvořil prototyp vakcíny, o které tvrdí, že snižuje emise metanu o 13 % v prvním testu zahrnujícím 10 krav. Vakcína se zaměřuje na bakterie produkující metan v trávicím systému krávy.

„Pokud jde o změnu klimatu, jednoduchá vakcína může být mocným nástrojem,“ říká ArkeaBio.

Klimatičtí šílenci chválí tento vývoj jako významný, protože údajně pomůže odvrátit globální oteplování.

Samotný proces, který se snaží zastavit – produkce metanu z metanogenů ve střevním biomu zvířat – je však také stejným procesem, který má potenciál zachycovat oxid uhličitý a vyrábět obnovitelný zdroj energie – metan.

Jako obvykle nedávají nápady propagátorů klimatických změn žádný smysl. Možná je to proto, že projekt podporuje Bill Gates a nemá nic společného se „zmírňováním změny klimatu,“ ale má mnoho společného s vakcínami.

Jak bezpečné jsou tedy tyto vakcíny?

ArkeaBio je společnost se sídlem v Bostonu, která byla založena v roce 2021 z počátečního kapitálu Billa Gatese. Jeho vakcína proti metanu je zaměřena na snížení emisí metanu z přežvýkavců, jako jsou krávy, ovce a kozy.

Antimetanová vakcína ArkeaBio se zaměřuje na mikroorganismy produkující metan, známé jako metanogeny, v žaludcích přežvýkavců. Stimuluje produkci protilátek, které se vážou na tyto metanogeny a neutralizují je.

„Snížením této metanogenní populace vakcína účinně redukuje střevní metan uvolněný během trávicího procesu krávy,“ napsal Impakter.

V nedávné studii provedené u 10 krav vakcína snížila emise metanu o 13 %. Kdy může být vakcína uvedena na trh, není známo.

„Vakcínové řešení startupu je stále v rané fázi a jeho dlouhodobé účinky na zdraví a produktivitu krav zůstávají neznámé,“ řekl Impakter.

Podle First Post plánuje ArkeaBio uvést vakcínu na trh do tří let, do roku 2027.

Společnost získala 26,5 milionu dolarů od Breakthrough Energy Ventures (BEV), fondu zaměřeného na klima, který založil Bill Gates. 

BEV dříve financovala počáteční kolo ArkeaBio ve výši 12 milionů dolarů. V květnu 2024 vedl BEV kolo série A a připojily se k němu Grantham Foundation, AgriZeroNZ, Rabo Ventures, Overview Capital a The51 Food & AgTech Fund. 

Chris Rivest, předseda představenstva společnosti ArkeaBio a partner společnosti BEV, oznámil nové investice do své vakcíny proti metanu: „Snížení emisí metanu ze zemědělského sektoru je jednou z nejnaléhavějších výzev v dnešním boji proti změně klimatu.“

A dodává: „Přístup společnosti ArkeaBio využívající inovativní technologie vakcín vytvoří účinná a masivně škálovatelná řešení pro snížení emisí metanu na farmách, což jim umožní v nadcházejících letech předefinovat zemědělskou krajinu.“

Což zní spíše jako hrozba.

Co jsou metanogeny?

Metanogeny jsou anaerobní archaea mikroorganismy, kterým se daří v prostředí bez kyslíku. Vyznačují se schopností produkovat metan (CH ₄) jako vedlejší produkt jejich energetického metabolismu. 

Metanogeny se vyskytují pouze v prostředí bez kyslíku. Výživou jsou závislé na jednoduchých sloučeninách a mají pomalou rychlost růstu. Žádné známé methanogeny nemohou růst bez produkce metanu. Přeměňují jednoduché substráty na metan a oxid uhličitý prostřednictvím procesu známého jako metanogeneze, což je poslední krok anoxické degradace organických látek.

Metanogeny jsou anaerobní archaea, které hrají kritickou roli v globálním uhlíkovém a energetickém cyklu prostřednictvím metanogeneze, anaerobního dýchání, které vytváří metan z jednoduchých substrátů, jako je H2 a CO2, mravenčan, acetát a methylované sloučeniny.

V těchto anaerobních stanovištích různé mikroorganismy degradují organickou hmotu za vzniku H₂ , CO₂ a acetátu. V nepřítomnosti síranů, oxidovaných kovů a dusitanů spotřebovávají methanogeny tyto substráty a přispívají dvěma různými způsoby k anaerobnímu potravnímu řetězci.

Za prvé, methanogeny katalyzují poslední krok anoxické degradace organických látek za vzniku metanu, který se uvolňuje do atmosféry. Za druhé, udržováním extrémně nízkého parciálního tlaku H₂ udržují fermentační cesty energeticky příznivé (Hedderich a Whitman, 2006).

methanogen, Science Direct

Anoxická degradace se týká procesu rozkladu organické hmoty v nepřítomnosti molekulárního kyslíku, ale s přítomností oxidovaných dusíkatých látek, jako jsou dusičnany nebo dusitany. Jde o řízený proces, který se často používá při čištění odpadních vod.

Metanogeneze je také poslední fází anaerobního potravního řetězce. Anaerobní potravní řetězec se liší od anoxické degradace v tom, že jde o přirozený proces probíhající v prostředích bez volného molekulárního kyslíku a dusičnanových iontů.

Podle Flanders Health je metan nejvíce redukovanou organickou sloučeninou. Produkce metanu je posledním krokem anaerobního potravního řetězce. Za tento krok jsou zodpovědné bakterie tvořící metan, a proto mají zásadní význam pro úspěch anaerobního potravního řetězce.

Anaerobní potravní řetězec neboli anaerobní trávení zahrnuje sekvenci mikrobiálních procesů, kde jedna skupina mikroorganismů degraduje substráty a produkuje sloučeniny, které jsou následně využity jinou skupinou mikroorganismů. Tento řetězový proces umožňuje účinnou degradaci složité organické hmoty.

Fáze procesu anaerobního potravního řetězce jsou:

1. Hydrolýza: Primární degradátory rozkládají složitou organickou hmotu na jednodušší sloučeniny.
2. Fermentace: Hydrolytické bakterie přeměňují tyto sloučeniny na monomery, jako jsou cukry.
3. Acidogeneze: Mikroorganismy jako bakterie oxidující propionát a syntrofní bakterie oxidující butyrát rozkládají tyto monomery na mastné kyseliny s krátkým řetězcem („SCFA“), jako je propionát a butyrát.
4. Methanogeneze: Methanogeny přeměňují SCFA na metan a oxid uhličitý (CO₂).

Metanogeny se nenacházejí pouze ve střevech přežvýkavců, jsou široce distribuovány a lze je nalézt v různých anaerobních prostředích, jako jsou bažiny, horké prameny, čistírny odpadních vod a anaerobní prostředí s extrémní slaností, teplotou a pH.

Pokud by Bill Gates očkoval krávy a jiná zvířata, aby zabil tyto pomalu rostoucí mikroorganismy, jaký by to mělo dopad, kdyby se vakcína dostala do životního prostředí? Proč se vyznavači klimatických změn nezajímají o dopady jejich antimetanových vakcín na životní prostředí?

Jaký vliv bude mít zabíjení střevních bakterií na krávy?

V trávicím systému přežvýkavců, jako jsou krávy, hrají metanogeny zásadní roli při rozkladu rostlinného materiálu. Mají symbiotický vztah s jinými mikroby v bachoru, jako jsou bakterie. Spolupracují na rozkladu složitého rostlinného materiálu, uvolňují těkavé mastné kyseliny a další sloučeniny, které kráva absorbuje.

Trávicí trakt přežvýkavců obsahuje čtyři hlavní části: bachor, retikulum, omasum a slez.

Většina anaerobních mikrobů napomáhajících rozkladu celulózy okupuje bachor a iniciuje proces fermentace. Zvíře absorbuje mastné kyseliny, vitamíny a obsah živin při průchodu částečně natrávené potravy z bachoru do omasa. To snižuje hladinu pH a iniciuje uvolňování enzymů pro další rozklad potravy, která později přechází do slezu, aby absorbovala zbývající živiny před vylučováním.

Metanogeny v trávicím traktu přežvýkavců, HandWiki přes EncycloReader

Bachorový mikrobiom, včetně metanogenů, se vyznačuje vysokou diverzitou a jemnou rovnováhou. Pokud jsou metanogeny ve střevě krávy zabity, výrazně to změní proces fermentace v bachoru a ovlivní to příjem živin a trávení, protože to povede ke změnám v populační dynamice jiných mikroorganismů v bachoru.

Změněný bachorový ekosystém a vzorce fermentace budou mít důsledky pro zdraví krávy. Může mít za následek poruchy trávení, změny v krmení a trávení a zvýšenou produkci jiných plynů, jako je vodík nebo CO ₂, může ovlivnit pH bachoru a pohodu zvířat.

Kromě toho posuny v rovnováze prospěšných a potenciálně patogenních mikroorganismů ovlivní zdraví krávy. Například prvokům, kteří jsou citliví na přítomnost metanogenu, se může dařit.

V roce 2017 byl publikován stručný přehled bachorových metanogenů a hodnocení většiny antimetanogenních sloučenin a látek:

Dosavadní výzkum pomohl dosáhnout důkladného pochopení a uznání diverzity bachorových methanogenů obecně. Variace mezi jednotlivými zvířaty jsou však všudypřítomné a podstata takové variace je špatně pochopena.

Vztah mezi užitkovostí zvířat a dynamikou diverzity/populace rovněž zbývá určit a objasnit.

Navíc methanogeny spojené s prvoky a houbami jsou i nadále nepolapitelné, stejně jako jejich symbiotický vztah s těmito dvěma skupinami eukaryot a fágů. Navíc není známo, do jaké míry fágy, bakteriální i archaální, ovlivňují populační dynamiku bachorových bakterií a methanogenů, a tím i emisi CH_{4 .}

Nezdá se, že by studovali dopad na zdraví dobytka, když si pomocí antimetanových vakcín vynucují nerovnováhu ve střevním mikrobiomu.

Došlo však k dalšímu výzkumu biomu lidského střeva. 

Víme, že náš střevní biom neboli střevní mikrobiom – komplexní společenství mikroorganismů zahrnujících bakterie, archaea, houby a viry – hraje důležitou roli v našem celkovém zdraví, prevenci nemocí, regulaci imunitních reakcí, ovlivňuje naši náladu, kognitivní funkce a chování.

Ovlivňuje náš nervový systém a náš endokrinní systém a dokonce hraje roli v naší inteligenci .

Víme také, že nerovnováha normální střevní mikroflóry neboli dysbióza, je přímo spojena s různými nemocemi, včetně infekcí, kardiovaskulárního rizika, zánětlivého onemocnění střev, onemocnění dráždivého tračníku (IBD), obezity, diabetu 2. typu a atopie.

Mezi další stavy, které mohou nepřímo souviset se střevní dysbiózou, patří:

Alergie	Úzkost
Astma	Autismus
Chronický únavový syndrom (CFS)	Rakovina tlustého střeva
Diabetes	Deprese
Tukové onemocnění jater	Syndrom dráždivého tračníku (IBS)
Rakovina jater	Roztroušená skleróza (RS)
Neurodegenerativní onemocnění	Obezita
Rakovina slinivky břišní	Revmatoidní artritida (RA)

To je doplněk k běžným příznakům střevní dysbiózy, jako je plynatost, nafouklé břicho, špatné trávení, bolesti v podbřišku, průjem, zácpa a nízká hladina energie.

Dokument z roku 2021 publikovaný v Microbial Ecology zdůraznil význam metanogenů v našem střevním biomu a uvedl: „Jakákoli dysbióza ovlivňující methanogeny může mít dopad na lidské zdraví. Monitorování metanogenů tak může být použito jako bioindikátor dysbiózy.“

Podrobnosti o způsobech působení vakcíny ArkeaBio nebyly zveřejněny, stejně tak není jasné, jaké je její složení. Internetové vyhledávání nevrátilo žádné výsledky o konkrétních studiích provedených s vakcínou proti metanogenu společnosti ArkeaBio za účelem posouzení jejího možného poškození zvířat. 

V tomto bodě jsme si připomněli hrozbu, kterou vydal Gates v loňském roce.

Řekl: „Můžete buď opravit krávy, abyste zastavili jejich emise nebo můžete vyrobit hovězí maso bez krávy.“

Neuvedl podrobně, jak měl v úmyslu „opravit krávy“, ani se nezmínil o škodlivých účincích při pokusu o tuto „opravu.“

Recenze z roku 2020 s názvem „ Jsou vakcíny řešením emisí metanu z přežvýkavců?, “ která hodnotila různé „slibné“ očkovací strategie – přinesla závěr: „je komplikované vyhodnotit skutečnou účinnost antimetanových vakcín,“ ale neposuzovala bezpečnost vakcín ani nepříznivé účinky či poškození způsobené zvířatům. 

Internetové vyhledávání také v květnu vrátilo dva zpravodajské články (Axios a Bloomberg), které propagovaly financování vývoje vakcíny Arkeabio. Články se soustředily na potenciální přínosy snížení emisí metanu z hospodářských zvířat v kontextu „změny klimatu,“ ale neodvážily se zmínit bezpečnostní otázky ani neukazovaly jakékoli obavy z poškození zvířat.

Proč si vyznavači klimatických změn myslí, že krávy nebudou trpět stejnými zdravotními problémy v důsledku střevní dysbiózy způsobené antimetanovými vakcínami? Proč zcela ignorují potenciální negativní dopady na zdraví? Proč se nestarají o blaho zvířat?

Pokrytectví kultu změny klimatu

Pat Cummins, veterán irského mlékárenského průmyslu, vysvětlil, že biogenní metan má krátkou životnost a je součástí přirozeného uhlíkového cyklu. Cummins řekl:

Média důsledně zobrazují krávy jako čerpání dalšího metanu do atmosféry. To je jako říkat, že každá dešťová přeháňka, která spadne, je nová voda a přidává na objemu vody v moři a časem se všichni utopíme.

Metan z přežvýkavců je jako skleníkový plyn prakticky irelevantní. Žádné krávě, ovci ani koze se nikdy nepodařilo vytvořit uhlík z ničeho. Metan z dobytka je součástí biogenního uhlíkového cyklu, který existuje od počátku života.

Kromě dezinformací a lží, které kult změny klimatu šíří o metanu, však potenciální aplikace metanogenů ukazují jejich pokrytectví. Právě na tento projev pokrytectví se chceme v této části zaměřit.

Hlavním konečným produktem metanogenů je bioplyn. Methanogeny tak mají potenciální uplatnění při výrobě bioplynu, který lze využít jako obnovitelný zdroj energie. 

Další potenciální aplikací metanogenů je elektrometanogeneze, forma výroby elektropaliv, kde se metan vyrábí přímou biologickou přeměnou elektrického proudu a oxidu uhličitého. Vzniklý metan by pak mohl být použit jako biopalivo.

Článek z roku 2018 zkoumal potenciální aplikace metanogenů v biotechnologických aplikacích, včetně elektrometanogeneze:

Vzhledem k tomu, že fosilní zdroje budou v blízké budoucnosti omezené, je důležité vyvinout nové koncepce pro dodávky energie a výrobu základních činidel pro chemický průmysl.

Jednou z alternativ k surové ropě a fosilnímu zemnímu plynu by mohla být biologická přeměna CO ₂ nebo malých organických molekul na metan prostřednictvím metanogenních archaea.

Tento proces je znám z bioplynových stanic, ale v poslední době byly získány nové poznatky o metanogenním metabolismu, technických optimalizacích a nových technologických kombinacích, které by umožnily posunout se za pouhou přeměnu biomasy.

V bioplynových stanicích byly podniknuty kroky ke zvýšení výtěžku a čistoty bioplynu, jako je přidání vodíku nebo kovového granulátu. Dále integrace elektrod vedla k rozvoji mikrobiální elektrosyntézy (MES). Myšlenkou této techniky je využití CO ₂ a elektrické energie k výrobě metanu prostřednictvím mikrobiálního metabolismu.

A  článek z roku 2009 publikovaný v American Chemical Society Publications poznamenal, že kromě obnovitelného zdroje energie může být elektrometanogeneze také užitečnou metodou pro zachycení oxidu uhličitého.

Pro milovníky změny klimatu se zdá, že elektrometanogeneze nabízí jedinečnou kombinaci zachycování uhlíku, využití a integrace obnovitelné energie, což z ní činí cennou metodu pro zmírnění změny klimatu a podporu udržitelného rozvoje. Souhrn umělé inteligence (AI) (pomocí Bing Copilot) na stránce Wikipedie o procesu uvedl:

Elektrometanogeneze je slibná metoda pro zachycování oxidu uhličitého (CO₂) díky několika klíčovým výhodám:

1. Zachycování a přeměna uhlíku: Tento proces přímo převádí CO₂ na metan (CH₄) pomocí elektrického proudu a mikroorganismů. Ten nejen zachycuje CO₂, ale také produkuje metan, který lze použít jako obnovitelné biopalivo.

2. Skladování obnovitelné energie: Vyrobený metan lze skladovat a používat jako zdroj energie, což poskytuje způsob, jak ukládat přebytečnou obnovitelnou energii generovanou ze zdrojů, jako je vítr nebo slunce.

3. Čištění vzduchu: Zachycováním CO₂ může elektrometanogeneze pomoci snížit hladiny skleníkových plynů v atmosféře, což přispívá k čištění vzduchu a zmírňování změny klimatu.

4. Udržitelný a účinný: Tato metoda využívá mikrobiální elektrosyntézu, což je udržitelný a účinný způsob výroby metanu. Využívá biokatody, které jsou obvykle vyrobeny z levných materiálů, jako je uhlík nebo grafit.

Celkově elektromethanogeneze nabízí dvojí výhodu snížení emisí CO₂ a výrobu užitečného zdroje energie, což z ní činí cennou technologii v boji proti změně klimatu.

Přesto plánují očkovat hospodářská zvířata, aby zabili metanogeny, které zachycují CO₂ a produkují metan, který by pak byl použit jako obnovitelný zdroj energie.

Klauni změny klimatu nemají ponětí, co dělají….